Domů Blog Strana 1031

Motoristé musí opět platit za nepojištěná vozidla

Zdroj: pixabay.com

[quote]Motoristé musí opět platit poplatek České kanceláři pojistitelů za vozidla bez takzvaného povinného ručení. Novela zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla již nabyla platnosti. V minulosti již poplatek za nepojištěná vozidla v zákoně byl, zákonodárci jej ale v roce 2014 zrušili.[/quote]

Příspěvek se bude počítat jako součin počtu dní, kdy bylo bez pojištění, a příslušné sazby, kterou by podle druhu auta stanovilo vyhláškou ministerstvo financí.

Předloha také zpřesňuje, kdo musí mít uzavřeno povinné ručení. Doposud zákon uváděl, že vozidlo může na veřejných pozemních komunikacích provozovat pouze ten, kdo má sjednané pojištění. Povinnost se nyní rozšiřuje tak, aby pojištění muselo mít každé auto v registru, s výjimkou aut zapsaných jako vyřazená, vyvezená, zaniklá nebo odcizená.

Kancelář pojistitelů spravuje garanční fond, ze kterého se vyplácejí náhrady škod způsobených nepojištěnými vozidly. Kancelář po majitelích nepojištěných aut škodu vymáhá. V důvodové zprávě stojí, že dlouhodobě se takto podaří vybrat asi 30 procent výdajů z garančního fondu. Poslanci při předkládání návrhu argumentovali také tím, že na vyplácení těchto náhrad se nyní podílejí ti vlastníci a provozovatelé, kteří svou povinnost mít auto pojištěné plní.

Zdroj: ČTK

Souzený šéf ruských autodopravců chce být prezidentem

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Šéf organizace ruských dálkových autodopravců Andrej Bažutin hodlá oznámit kandidaturu na prezidenta, oznámila dnes rozhlasová stanice Echo Moskvy. Bažutin se skrývá na neznámém místě poté, co uprchl z budovy petrohradského soudu. Od roku 2015 stojí v čele boje proti výběru mýtného, který podle kritiků okrádá dopravce a obohacuje ruské oligarchy.[/quote]

Systém výběru mýta na ruských státních silnicích zavedla ruská vláda před třemi lety s cílem kompenzovat výdaje na opravu silnic poškozených těžkými nákladními automobily. Bez soutěže vláda zvolila systém Platon společnosti RT-Invest, která patří miliardářské rodině Rotenbergových blízké prezidentu Vladimiru Putinovi.

Dálkoví dopravci od počátku systém kritizovali a organizovali stávky a protestní demonstrace, které podpořila řada opozičních stran od komunistů po liberály. Tažení autodopravců, kteří jsou vzhledem k rozloze Ruska důležitou složkou ruské ekonomiky, má podporu i známého ruského protikorupčního aktivisty Alexeje Navalného.

Vláda ale proti dopravcům tvrdě zasáhla. Šéf jejich sdružení Bažutin byl v prosinci zadržen a odsouzen k 15 dnům vězení za údajné řízení bez dokladů. Bezprostředně po zadržení byl znovu zatčen a odsouzen na dalších deset dnů za pořádání nepovolených protestů. Z budovy petrohradského soudu ale uprchl a skrývá se na neznámém místě.

Samotné sdružení bylo v prosinci zařazeno mezi „zahraniční agenty“, protože podle ruského ministerstva financí dostalo finanční podporu od čtyř německých občanů. Podle průzkumů veřejného mínění stanovisko autodopravců podporuje 70 procent Rusů.

Bažutin ze svého úkrytu oznámil, že dnes ohlásí svou kandidaturu na prezidentský úřad. V dagestánské metropoli Machačkale ho má podpořit shromáždění voličů, což je podmínka kandidátské registrace. Prezidentské volby, za jejichž jasného vítěze je předem označován Putin, se v Rusku uskuteční v březnu.

Zdroj: ČTK

Výběr mýta od kamionů loni stoupl na rekordních 10,4 miliardy Kč

[quote] V loňském roce zaplatily kamiony v Česku na mýtném rekordních 10,4 miliardy Kč, což je meziročně o 5,2 procenta více. Za zvýšením je hospodářský růst jak v ČR, tak i ostatních evropských zemích. Vyplývá to ze statistik správce elektronického mýtného systému, společnosti Kapsch.[/quote]

Prosinec s mnoha svátky přinesl do Státního fondu dopravní infrastruktury tradičně nejnižší částku, a to 749,7 milionu Kč, tedy meziročně o tři procenta více. Nejsilnějším měsícem dosavadní jedenáctileté historie českého mýta je loňský listopad, kdy stát kamionům předepsal rekordních 960 milionů korun. Český elektronický mýtný systém vybral pro stát od kamionů na mýtném za 11 let fungování 87.926.537.797 korun, uvedl Kapsch.

Nárůst nebyl silnější z důvodu ekologického efektu, kdy jsou nejnižšími kilometrovými sazbami upřednostňovány kamiony s motory v emisní třídě EURO VI, přičemž jejich podíl na zaplaceném mýtném rychle vyrostl už na 53 procent.

Nejsilnějším týdnem loňského roku i jedenácti let mýta je letošní předvánoční 49. týden, kdy systém vybral 230 milionů korun. Nejlepším dnem roku a historie se pak stal čtvrtek 26. října s vybranými téměř 49 miliony korun.

Provozní náklady placené z vybraného mýta konsorciu firem pod vedením Kapsch představovaly v minulém roce 1,525 miliardy Kč a jejich podíl na vybraném mýtu celoročně klesl na 15 procent. Státu tak z každé vybrané stokoruny zůstává 85 korun. Účinnost výběru mýta byla v průměru 99,6 procenta.

V současnosti běží tendr na správu mýtného systému po roce 2019, který vypsalo ministerstvo dopravy. Do výběrového řízení se přihlásili čtyři uchazeči – Kapsch, slovenský výběrčí SkyToll, maďarský National Toll Payment Services a německá firma T-Systems. Tendrem se zabývá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V říjnu zahájil s ministerstvem dopravy dvě správní řízení, jedno z vlastního podnětu, druhé na návrh společnosti Kapsch, která si stěžuje na zadávací podmínky.

Zdroj: ČTK

Rok 2017 byl nejbezpečnějším v civilní letecké dopravě

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Rok 2017 byl podle předběžné bilance nejbezpečnějším rokem v civilní letecké dopravě. Podle nizozemského střediska pro leteckou bezpečnost (ASN) zahynulo během uplynulého roku při devíti leteckých neštěstích celkem 67 lidí, tedy nejméně v zaznamenané historii. Smrtelné nehody velkých osobních letadel ASN v roce 2017 nezaznamenala vůbec žádné.[/quote]

Z 67 obětí zahynulo přímo na palubě letadel 32 lidí, zbylých 35 zemřelo v důsledku leteckých neštěstí na zemi. Podle statistik ASN letadla ročně přepraví asi 3,7 miliardy pasažérů, v roce 2025 by to mohlo být dokonce devět miliard. Většina strojů, které v loňském roce havarovaly, byla letadla sportovní a nákladní.

Statistika ASN nezahrnuje nehody vojenských letadel nebo malých letounů do kapacity 14 pasažérů.

V roce 2016 při šestnácti neštěstích civilních letadel zahynulo podle ASN 303 lidí. Nejtragičtější nehodou civilního stroje byl pád letadla bolivijských aerolinek v Kolumbii, při němž zahynulo 71 lidí včetně členů brazilského fotbalového týmu Chapecoense. V roce 2015 ASN napočítalo 560 mrtvých při nehodách civilních strojů.

Statistická pravděpodobnost, že člověk přijde při civilním letu v důsledku havárie o život, byla v 70. letech v průměru jedna ku 264.000. Loni to bylo jedna ku 127,5 milionu.

Zdroj: ČTK

Spotřeba na hlavu v pps 2016 se různí v EU mezi 53 % and 132 % průměru EU

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Skutečná individuální spotřeba (AIC) je mírou hmotného blahobytu domácností. Podle údajů Eurostatu z 14.12. v členských státech v roce 2016 se průměrná AIC na obyvatele vyjádřená v normách kupní síly (PPS) pohybovala od 53 % průměru Evropské unie (EU) v Bulharsku po 132 % v Lucembursku.[/quote]

Osmnáct členských států pod průměrem EU

Deset členských států mělo v roce 2016 AIC na úrovni nad průměrem EU. Nejvyšší úroveň byla v Lucembursku (32% nad průměrem EU) před Německem (o více než 20% výše). Následovalo Rakousko, Spojené království, Finsko, Dánsko, Belgie, Francie, Nizozemsko a Švédsko, které zaznamenaly úroveň mezi 10% a 20% nad průměrem EU.

AIC na obyvatele třinácti členských států leží mezi průměrem EU a níže do 30 %. V Itálii, Irsku a na Kypru byly úrovně 10 % nebo méně pod průměrem EU, Španělsko, Litva, Portugalsko a Malta byly nižší mezi 10 % a 20 %. Česká republika, Řecko, Slovinsko, Slovensko, Polsko a Estonsko byly mezi 20 % a 30 % pod průměrem.

Pět členských států zaznamenalo AIC na obyvatele o více než 30 % pod průměrem EU. Lotyšsko, Maďarsko a Rumunsko byly mezi 30 % a 40 % nižší, Chorvatsko a Bulharsko měly AIC na obyvatele o více než 40% pod průměrem EU.

V posledních třech letech byl průměrný AIC na obyvatele ve srovnání s průměrem EU ve většině členských států relativně stabilní. Zřetelné zvýšení však bylo zaznamenáno v Rumunsku (61 % průměru EU v roce 2016 ve srovnání s 56 % v roce 2014), Litvě (85 % oproti 81 %) a Estonsku (72 % oproti 69 %). Naproti tomu nejvýraznější pokles byl zaznamenán v Lucembursku (132 % v roce 2016 vs. 138 % v roce 2014), následovaný Rakouskem (119% oproti 122 %), Belgií (112 % oproti 115%) a Řeckem (77 %  oproti 80 %).

HDP na obyvatele se v jednotlivých členských státech lišil o jednoho do pětinásobku. Hrubý domácí produkt (HDP) je mírou ekonomické aktivity. V roce 2016 se HDP na obyvatele vyjádřený v PPS pohyboval mezi 49 % průměru EU v Bulharsku a 258 % v Lucembursku.

Metody a definice


Údaje uvedené v této tiskové zprávě jsou vytvořeny programem Eurostat-OECD pro parity kupní síly. Použitá úplná metodika je popsána v Metodické příručce Eurostatu a OECD o paritě kupní síly.
Skutečná individuální spotřeba se skládá ze zboží a služeb skutečně spotřebovaných jednotlivci bez ohledu na to, zda jsou zboží a služby nakupovány a hrazeny domácnostmi, vládou nebo neziskovými organizacemi. Při mezinárodním srovnávání objemů spotřeby je AIC často považováno za nejvýhodnější opatření, protože není ovlivněno skutečností, že organizace některých důležitých služeb spotřebovaných domácnostmi, jako jsou zdravotní a pedagogické služby, se v jednotlivých zemích značně liší.

Standard kupní síly (PPS) je umělá měnová jednotka, která eliminuje rozdíly v cenové hladině mezi zeměmi. Za jeden PPS se tedy kupuje stejný objem zboží a služeb ve všech zemích. Tato jednotka umožňuje smysluplné srovnávání objemů ekonomických ukazatelů v jednotlivých zemích. Agregáty vyjádřené v PPS jsou odvozeny vydělením agregátů v běžných cenách v národní měně podle příslušné parity kupní síly (PPP). Úroveň nejistoty spojená se základními cenami a údaji o národních účtech a metodami použitými pro sestavování PPP naznačují, že rozdíly mezi zeměmi, které mají indexy v blízkém rozmezí, by neměly být příliš interpretovány.

Poznámky podle zemí

Irsko: Irský hrubý domácí produkt byl v roce 2015 podstatně ovlivněn přemístěním bilancí velkých nadnárodních podniků ze zemí mimo EU do Irska. Více informací naleznete na internetových stránkách Eurostatu.

Lucembursko: Vysoký HDP na obyvatele v Lucembursku je částečně způsoben vysokým podílem přeshraničních pracovníků na celkové zaměstnanosti země. Zatímco přispívají k HDP, tito pracovníci nejsou zohledňováni jako součást obyvatelstva, který se používá k výpočtu HDP na obyvatele.

 

HDP a podíl daní na něm v EU

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Podle odhadu Eurostatu sezónně očištěný HDP vzrostl v eurozóně (EA19) a EU28 ve třetím čtvrtletí roku 2017 o 0,6 % oproti předchozímu čtvrtletí. Ve druhém čtvrtletí roku 2017 vzrostl HDP v obou oblastech o 0,7 %.[/quote]

Ve srovnání se stejným Q předchozího roku vzrostl sezónně očištěný HDP v eurozóně a EU28 o 2,6 % ve třetím čtvrtletí roku 2017 o 2,6 %, po + 2,4 % v obou zónách ve druhém čtvrtletí roku 2017.
Během třetího čtvrtletí roku 2017 se HDP ve Spojených státech ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 0,8 %. Ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku vzrostl HDP o 2,3 % (po + 2,2 % ve druhém čtvrtletí roku 2017).

Metody a definice
Evropské čtvrtletní národní účty jsou sestavovány v souladu s Evropským systémem účtů 2010 (ESA 2010).
Odhad třetího čtvrtletí růstu HDP v roce 2017 uvedený v této zprávě vychází z dostupných údajů členských států, které pokrývají 97 % HDP EA19 (98% HDP EU28).
Výdaje na konečnou spotřebu domácností zahrnují neziskové instituce sloužící domácnostem (NPISH).

Zdanění 2016: poměr daně k HDP se zvýšil v EU I eurooblasti. Poměr ve státech EU 1:2

Podle publikace Eurostat ze 7. prosince byl celkový poměr daně k HDP, tj. součet daní a čistých sociálních příspěvků jako % HDP, v roce 2016 v Evropské unii (EU) 40,0 %, což představuje nárůst ve srovnání s rokem 2015 (39,7 %). V eurozóně byly daňové příjmy v roce 2016 41,3 % HDP  mírně vyšší proti  41,2 % v roce 2015. Poměr daně k HDP se tedy v obou zónách opět zvyšuje po mírném poklesu zaznamenaném v předchozím roce.

Daňové ukazatele jsou sestavovány v harmonizovaném rámci založeném na Evropském systému účtů (ESA 2010), který umožňuje přesné porovnání daňových systémů a daňových politik mezi členskými státy EU.

 

Nejvyšší poměr daně k HDP ve Francii, Dánsku a Belgii

Poměr daně k HDP se mezi členskými státy výrazně liší, přičemž nejvyšší podíl daní a příspěvků na sociální zabezpečení v % HDP v roce 2016 zaznamenává Francie (47,6 %), Dánsko (47,3 %) a Belgie (46,8%), Švédsko (44,6 %), Finsko (44,3 %), Rakousko a Itálie (42,9 %) a Řecko (42,1 %). Nejnižší poměr mělo Irsko (23,8 %) a Rumunsko (26,0 %), Litva (30,2 %), Lotyšsko (31,6 %) a Slovensko (32,4 %).

 

Největší růst poměru daně k HDP v Řecku, největší pokles v Rumunsku

Ve srovnání s rokem 2015 se poměr daně k HDP zvýšil v roce 2016 ve většině členských států, největší nárůst byl v Řecku (z 39,8 % v roce 2015 na 42,1 % v roce 2016) před Nizozemskem (z 37,8 % na 39,3 %) a Lucemburskem (z 38,4 % na 39,6 %). Poklesy byly zaznamenány v devíti členských státech, zejména v Rumunsku (z 28,0 % v roce 2015 na 26,0 % v roce 2016), v Rakousku (z 43,8 % na 42,9 %) a v Belgii 47,6 % na 46,8 %).

Nejvyšší poměr daní z výroby a dovozu ve Švédsku, daní z příjmů a majetku v Dánsku a čistých sociálních příspěvků ve Francii

 

V pohledu na hlavní daňové kategorie převládá jasná rozmanitost v členských státech EU. V roce 2016 byl podíl daní na produkci a dovozy nejvyšší ve Švédsku (22,6 % HDP), Chorvatsku (19,6 %) a Maďarsku (18,3 %), zatímco v Irsku (8,7 %) (10,8%) a Německo (10,9 %).

U daní souvisejících s příjmy a majetkem byl nejvyšší podíl v Dánsku (30,0 % HDP), před Švédskem (18,8 %), Finskem (16,5 %) a Belgií (16,3 %). Nejnižší byl v České republice (5,4 %), Litvě (5,7 %), Rumunsku (6,5 %) a Chorvatsku (6,6 %).

Čisté sociální příspěvky představovaly významnou část HDP ve Francii (18,8 %), Německu (16,7 %) a Belgii (16,1 %), nejnižší podíly byly v Dánsku (1,0 % HDP) a Švédsku (3,3 %).

V roce 2016 představovaly daně z výroby a dovozu v EU největší část daňových příjmů (13,6 % HDP), po níž následovaly čisté sociální příspěvky (13,3 %) a daně z příjmu a majetku (13,0 %). Pořadí daňových kategorií se v eurozóně mírně lišilo. Největší část daňových příjmů byla z čistých sociálních příspěvků (15,3 %), před zdaněním výroby a dovozu (13,2 %) a daní z příjmu a bohatství (12,6 %).

Metody a definice

Údaje shromažďuje Eurostat na základě evropského systému národních a regionálních účtů (ESA 2010). Podle ESA2010 by měly být daně a sociální příspěvky zaznamenávány na akruální bázi.
Údaje se týkají vládního sektoru, jak je definován v ESA2010, zahrnujícím podsektory ústřední vlády, státní správy, místní samosprávy a (případně) fondy sociálního zabezpečení. Údaje za daně vybírané jménem orgánů EU jsou rovněž do analýzy zahrnuty. Údaje o příjmech daní a sociálních příspěvků tedy představují veškeré příjmy z daní a sociálních příspěvků shromážděné na úrovni EU.

Celkový poměr daní k HDP uvedený v této tiskové zprávě odpovídá celkové výši daní a čistých sociálních příspěvků (včetně imputovaných příspěvků) splatných vládním institucím a institucím Evropské unie včetně dobrovolných příspěvků bez čistých částek; vyjádřeno jako % HDP. Jedná se o jedno opatření daňového zatížení. Zahrnuje širokou rozmanitost systémů sociálního zabezpečení v EU.
Daně jsou definovány jako povinné, neoprávněné platby vládám nebo institucím Evropské unie.
Daně z výroby a dovozu zahrnují daň z přidané hodnoty (DPH), dovozní cla, spotřební daně a spotřební daně, daně z kol, daně ze mzdy, daně ze znečištění a další.

Daně z příjmů, majetku apod. Zahrnují daně z příjmu právnických a fyzických osob, daně z držení zisku, platby domácností za oprávnění k vlastnictví nebo užívání automobilů, lovu nebo rybolovu, běžně placené běžné daně z kapitálu a jiné.

Čisté sociální příspěvky představují skutečné nebo imputované příspěvky domácností do systémů sociálního pojištění za účelem poskytnutí sociálních dávek. Zahrnují skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů, skutečné sociální příspěvky domácností, imputované sociální příspěvky a sociální příspěvky domácností. Poplatky za služby sociálního pojištění se odečtou od výše uvedených položek k dosažení čistých sociálních příspěvků. Skutečné sociální příspěvky jsou příspěvky placené povinně nebo dobrovolně zaměstnavateli nebo zaměstnanci nebo samostatně výdělečně činnými nebo nezaměstnanými, kteří jsou pojištěni proti sociálním rizikům (nemoci, invaliditě, invaliditě, stáří, pozůstalým, rodině a mateřství).

Imputované sociální příspěvky jsou příspěvky splatné v systémech osobního pojištění (v nichž zaměstnavatelé vyplácejí sociální dávky svým zaměstnancům, bývalým zaměstnancům nebo osobám, které jsou na nich závislé, z vlastních zdrojů, aniž by vytvořili zvláštní rezervu pro tento účel). Čisté sociální příspěvky obsahují také dvě transakce související s financovanými důchodovými systémy, ať jsou tyto systémy klasifikovány jako vládní instituce.

Poměr daně k HDP zahrnuje také kapitálové daně, které jsou obecně málo významné. Kapitálové transfery představující částky, které byly oceněny, ale nebyly inkasovány, jsou odečteny od celkových daní a čistých sociálních příspěvků, aby se zajistila srovnatelnost poměru daně k HDP v jednotlivých zemích.

Sociální ochrana 2015. Téměř 1/3 HDP EU jde na sociální ochranu. Nejvyšší podíl má Francie, Dánsko a Finsko

Podle údajů Eurostatu z 8. prosince od roku 2010 v EU výdaje na sociální ochranu mírně vzrostly z 28,6 % HDP na 29,0 % v roce 2015. V roce 2015 byly dvěma hlavními zdroji financování sociální ochrany na úrovni EU sociální příspěvky, které představovaly 54 % celkových příjmů a příspěvky vládních institucí z daní na 43 %.

Střední hodnota EU pokračovala v maskování velkých rozdílů mezi členskými státy. V roce 2015 představovaly výdaje na sociální ochranu nejméně 30 % HDP ve Francii (34 %), Dánsku a Finsku (po 32 %), Belgii, Nizozemsku, Rakousku a Itálii (30 %). Výdaje na sociální ochranu naopak činily v Rumunsku a Lotyšsku (15 %), Litvě a Estonsku (16 %), Irsku (17 %), Maltě, Bulharsku a Slovensku 18%). v České republice (19%).

Tyto rozdíly odrážejí rozdíly v životní úrovni, ale také naznačují rozmanitost vnitrostátních systésociální ochrany a demografické, hospodářské, sociální a institucionální struktury specifické pro každý členský stát.

 

 

Výdaje na sociální zabezpečení na obyvatele se v jednotlivých členských státech značně liší

V roce 2015 výdaje na sociální ochranu na obyvatele v PPS (paritě kupní síly), které odstraňují rozdíly v cenové hladině mezi jednotlivými zeměmi), ukázaly velké rozdíly mezi členskými státy EU. Po Lucembursku (viz poznámka k zemi) byly nejvyšší výdaje na jednoho obyvatele zaznamenány v Dánsku a Rakousku (přes 11 tisíc PPS). Naproti tomu nejnižší výdaje na obyvatele byly zaznamenány v Rumunsku, Bulharsku a Lotyšsku (pod 3 tis. PPS).

Nejvyšší podíl na starobních a pozůstalostních dávkách v Řecku, Itálii a Portugalsku

V průměru v EU poskytovaly dávky ve stáří a pozůstalostní dávky v roce 2015 45 % celkových sociálních dávek a v téměř všech členských státech tvoří největší část dávek sociální ochrany. Podíl starobních a pozůstalostních dávek na celkovém počtu byl nejvyšší v Řecku (65 %), v Itálii a v Portugalsku (58 %), v Rumunsku a Kypru (55%), zatímco v Irsku (33 %), Německo (39 %), Spojeném království (41 %) a Belgii (42 %).

Výdaje na sociální zabezpečení na obyvatele se v jednotlivých členských státech značně liší
Nemoc / zdravotní péči a dávky v pracovní neschopnosti tvořily 37 % celkových sociálních dávek v průměru v Evropské unii v roce 2015. Mezi členskými státy, podíl těchto dávek se pohybovala od 26% na Kypru a v Řecku více než 40 % v Chorvatsku (46 %) , Německo a Nizozemsko (oba 43 %), Spojené království (41 %) a Slovensko (40 %).

Rodinné a dětské dávky představovaly o něco méně než 9 % celkových sociálních dávek v průměru v Evropské unii v roce 2015, podpory v nezaměstnanosti 5 % a na bydlení a sociální nevylučování 4 %.

Podíl rodinných dávek na celkovém počtu se pohyboval od 4 % v Nizozemsku až po 16 % v Lucembursku. Dávky v nezaměstnanosti se pohybovaly mezi méně než 1 % v Rumunsku a 12 % v Irsku a na bydlení a sociální vylučování méně než 1 % v Řecku, Estonsku, Portugalsku a Itálii až po 8 % na Kypru a 7 % jak v Dánsku a ve Spojeném království.

Třetí čtvrtletí roku 2017: roční nárůst nákladů práce na úrovni 1,6 % v eurozóně a 2,1 % v EU28

[quote]Podle údajů Eurostatu z 19.12. hodinové náklady na pracovní sílu vzrostly v EA19 o 1,6 % a ve třetím čtvrtletí roku 2017 o 2,1 % v EU28 oproti stejnému čtvrtletí předchozího roku. Ve druhém čtvrtletí roku 2017 se hodinové náklady na pracovní sílu zvýšily o 1,8 %, resp.  2,3 %.[/quote]

Dvě hlavní složky mzdových nákladů jsou mzdy a platy a nemzdové náklady. V eurozóně vzrostly ve třetím čtvrtletí roku 2017 mzdy a platy za hodinu práce oproti stejnému čtvrtletí předchozího roku o 1,6 % a nemzdové složky o 1,5 %. Ve druhém čtvrtletí roku 2017 byly každoroční změny+ 2,1 % a + 0,8 %.

Rozpis podle ekonomické aktivity

Ve třetím čtvrtletí roku 2017 ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku vzrostly hodinové náklady práce v eurozóně o 1,5 % v průmyslu, o 2,1 % ve stavebnictví a službách a o 0,8 % hlavně v nepodnikatelských aktivitách.

V EU28 vzrostly náklady práce o hodinu o 2,0 % v průmyslu, o 2,5 % ve stavebnictví, o 2,6 % ve službách a o 1,6 % v (převážně) nepodnikatelské ekonomice.

Členské státy

Ve třetím čtvrtletí roku 2017 zaznamenaly nejvyšší meziroční nárůsty hodinových nákladů práce v celé ekonomice v Rumunsku (+ 16,5 %), Maďarsku (+ 12,6 %) a Bulharsku (+ 10,7 %). Pokles byl zaznamenán ve Finsku (-3,0 %) a Portugalsku (-1,1 %).

Metody a definice

Index nákladů práce je krátkodobým ukazatelem, který ukazuje vývoj hodinových nákladů na práci vynaložené zaměstnavateli v nominálních hodnotách, bez úpravy cenového vývoje. Vypočítá se vydělení nákladů práce v národní měně počtem odpracovaných hodin. Proto vývoj výkazů, nákladů práce a odpracovaných hodin ovlivňuje vývoj indexu (základní rok = 2012).

Čtvrtletní změny hodinových nákladů zaměstnavatelů jsou měřeny celkovými náklady na pracovní sílu a její hlavní složky: mzdy a platy; a jiné než mzdové (nemzdové) náklady (jiné náklady na pracovní sílu než mzdy a platy).

Celkové náklady na pracovní sílu zahrnují mzdové a nemzdové náklady snížené o dotace. Nezahrnují náklady na odbornou přípravu ani jiné výdaje, jako jsou náborové náklady, výdaje na pracovní oděv apod.

Náklady na mzdy a platy zahrnují přímé odměny, odměny a příspěvky vyplácené zaměstnavatelem v hotovosti nebo v naturáliích zaměstnanci výměnou za vykonanou práci, platby za úspory zaměstnanců, platby za odpracované dny a odměny ve věcech, jako je potraviny, nápoje, pohonné hmoty, osobní automobily atd.

Náklady na pracovní síly jiné než mzdy (Ost – nemzdové náklady) zahrnují sociální příspěvky zaměstnavatelů plus daně z pracovních příležitostí, které se považují za náklady na práci snížené o dotace určené na náhradu části nebo všech nákladů zaměstnavatele na přímou odměnu.

Eurostat zveřejňuje údaje o indexu nákladů práce pro oddíly B až S. třídy NACE Rev. 2. Agregát je pro zjednodušení nazýván jako „celé hospodářství“, i když je vyloučeno zemědělství, činnosti domácností jako zaměstnavatelů a činnosti exteritoriálních organizací.

Ceny energie pro domácnosti 2017 v EU proti roku 2016 poklesly o -0.5 % u elektřiny a -6.3 % u plynu

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Podle zprávy Eurostatu z 29. listopadu v EU ceny elektřiny pro domácností se v průměru mezi první polovinou roku 2016 a první polovinou roku 2017 mírně snížily (-0,5 %) na 20,4 EUR na 100 kWh. V členských státech EU se ceny elektřiny pro domácnosti v první polovině roku 2017 pohybovaly v rozmezí pod 10 EUR na 100 kWh v Bulharsku na více než 30 EUR na 100 kWh v Dánsku a Německu.[/quote]

Ceny plynu pro domácností se v EU mezi první polovinou roku 2016 a 2017 snížily v průměru o 6,3 % na 5,8 EUR za 100 kWh. Mezi členskými státy se ceny plynu v domácnostech v první polovině roku 2017 pohybovaly v rozmezí od 3,5 EUR za 100 kWh v Rumunsku a v Bulharsku, na mírně nad 8 EUR za 100 kWh v Dánsku a 12 EUR za 100 kWh ve Švédsku.

Daně a poplatky v EU představovaly průměrně přes třetinu (37%) ceny elektřiny účtované domácnostem v první polovině roku 2017 a přibližně čtvrtinu (26%) ceny plynu.

Nejvyšší nárůst cen elektřiny na Kypru, v Řecku a Belgii, největší poklesy v Itálii, Chorvatsku a Litvě

V členských státech EU byl nejvyšší nárůst cen elektřiny domácností v národní měně mezi první polovinou roku 2016 a první polovinou roku 2017 zdaleka na ypru (+ 22,0 %), následován Řeckem (+ 12,8 %), Belgií (+ 10,0 %), Polskem (+ 6,9 %), Švédskem (o 5,5 %) a Španělskem (o 5,1 %). Naopak nejvýraznější poklesy byly v Itálii (-11,2 %), v Chorvatsku (-10,2 %) a Litvě (-9,3 %), výrazně před Lucemburskem (-4,9 %), Rakouskem (-4, 1% -4,0%) a Nizozemí (-3,6%).

Vyjádřená v eurech byla průměrná cena elektřiny domácností v první polovině roku 2017 nejnižší v Bulharsku (9,6 EUR za 100 kWh), Litvě (11,2 EUR) a Maďarsku (11,3 EUR) a nejvyšší v Dánsku a Německu (po 30,5 EUR) Belgii (28,0 EUR). Průměrná cena elektřiny v EU činila 20,4 EUR za 100 kWh.

Pokud se vyjádří v normách kupní síly (PPS), umělé společné referenční měně, která eliminuje všeobecné cenové rozdíly mezi zeměmi, lze vidět, že ve vztahu k ceně ostatních výrobků a služeb byly ve Finsku zjištěny nejnižší ceny elektrické energie pro domácnosti 12,8 PPS na 100 kWh), Lucembursku (13,5) a Nizozemsku (14,2) a nejvyšší v Německu (28,7), Portugalsku (28,6), v Polsku (25,9), Belgii (25,6) a Španělsku (25,4).       

Polovina nebo více cen elektřiny se skládá z daní a poplatků v Dánsku, Německu a Portugalsku

Podíl daní a poplatků na celkových cenách elektřiny domácností se v jednotlivých členských státech výrazně lišil, přičemž v Dánsku je cca 2/3 (67 % ceny elektřiny domácností tvořeno daněmi a odvody), více než polovina v Německu (54 %) a Portugalsku (52 %) po 5 % na Maltě v první polovině roku 2017. V průměru v EU představovaly daně a odvody více než třetinu (37%) cen elektrické energie pro domácnosti.

Mezi první polovinou roku 2016 a první polovinou roku 2017 poklesly ceny domácností v národní měně ve velké většině členských států. Největší pokles zaznamenaly Chorvatsko (-17,5 %), Portugalsko (-15,3 %), Litva (-11,6 %), Lotyšsko (-10,8 %) a Bulharsko (-10,3 %). Naopak nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Estonsku (+ 21,1 %), následováno Dánskem (+ 12,7 %) a Švédskem (+ 10,8 %).

V eurech byly průměrné ceny plynu pro domácnosti v první polovině roku 2017 nejnižší v Rumunsku (3,2 EUR na 100 kWh), Bulharsku (3,3 EUR), Maďarsku (3,5 EUR), Chorvatsku (3,6 EUR), Litva (3,7 EUR) Lotyšsko (3,8 EUR) a nejvyšší ve Švédsku (12,1 EUR), dále Dánsko (8,1 EUR), Portugalsku (7,7 EUR) a Nizozemsku (7,6 EUR). Průměrná cena plynu v EU činila 5,8 EUR za 100 kWh.

Z úpravy na kupní sílu lze vidět, že vzhledem k ceně ostatních výrobků a služeb byla nejnižší cena plynu pro domácnosti zaznamenána v Lucembursku (3,5 PPS za 100 kWh) před Spojeným královstvím (4,3) a Belgií (4,7 ). Naopak nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v Portugalsku (9,7), ve Švédsku (9,5) a v České republice (8,4).

Nejvyšší podíl daní a odvodů z ceny plynu v Dánsku a Nizozemsku, nejnižší ve Spojeném království a v Lucembursku

 

V první polovině roku 2017 představovaly daně a odvody největší příspěvek k ceně plynu pro domácnosti v Dánsku (55 % ceny plynu pro domácnosti) a Nizozemsku (53 %). Za nimi následuje Rumunsko (47 %) a Švédsko (44 %). Naopak, nejmenší příspěvky byly zaznamenány ve Spojeném království (7 %) a Lucembursku (10 %), před Řeckem (16 %), Bulharskem, Českou republikou, Litvou a Slovenskem (17%).

Na úrovni EU představovaly daně a poplatky v první polovině roku 2017 v průměru asi čtvrtinu (26%) cen plynu pro domácnosti.

Nejvyšší podíl daní a poplatků z ceny plynu v Dánsku a Nizozemsku, nejnižší ve Spojeném království a v Lucembursku

V první polovině roku 2017 představovaly daně a odvody největší příspěvek k ceně plynu pro domácnosti v Dánsku (55 % ceny plynu pro domácnosti) a Nizozemsku (53 %). Za nimi následuje Rumunsko (47 %) a Švédsko (44 %). Naopak, nejmenší příspěvky byly zaznamenány ve Velké Británii (7 %) a Lucembursku (10 %), před Řecku (16 %), Bulharskem, Českou republikou, Litvou a na Slovensku (všechny 17%). . Na úrovni EU představovaly daně a poplatky v první polovině roku 2017 v průměru asi čtvrtina (26%) cen plynu pro domácnosti.

Před 15 lety vznikla Správa železniční dopravní cesty

[quote]Státní Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která vznikla před 15 lety, 1. ledna 2003, plní funkci vlastníka a provozovatele železniční sítě a regionálních drah ve vlastnictví státu. Stará se rovněž o rozvoj a modernizaci železniční dopravní cesty. SŽDC působí jako investor do výstavby tratí, také sestavuje jízdní řád a zajišťuje rovný přístup dopravců na železnici.[/quote]

Firma vznikla v roce 2003 v rámci liberalizace dopravního trhu oddělením od původní státní organizace České dráhy (ČD). Patří k největším investorům do stavebnictví v zemi. Výstavbu financuje zejména z veřejných zdrojů, ve velké míře z fondů EU. Jedním z největších projektů SŽDC je dnes stavba dvoutubusového čtyřkilometrového tunelu na trati z Rokycan do Plzně za 3,9 miliardy korun.

Loni firma s Českými drahami podepsala smlouvu o převodu nádražních budov z ČD na SŽDC, za 3,3 miliardy korun získala zhruba 1500 nádraží. SŽDC se také stará o 9400 kilometrů tratí a zaměstnává přes 17.000 osob.

Zdroj: ČTK

SŽDC opravuje v Karlovarském kraji tři nádraží, další plánuje

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) v Karlovarském kraji opravuje hned několik nádraží. Pracuje se v Sokolově, v Kynšperku nad Ohří i v Lokti. Opravy všech tří nádraží mají být dokončeny v roce 2018, řekl ČTK ředitel Správy osobních nádraží SŽDC Patrik Konopásek. Chystají se ale i opravy dalších.[/quote]

,,Sokolov je nevýznamnější investiční aktivita zahajovaná v letošním roce. Kromě Sokolova jsme zahájili dílčí opravné práce na výpravní budově v Kynšperku a v Lokti. Ty budou dokončeny v první polovičce příštího roku. Zároveň připravujeme projektové aktivity pro další investiční akce, rekonstrukce výpravních budov. Nejvýznamnější bude v Chebu, Františkových Lázních, v Bečově nad Teplou a v Aši, samozřejmě ve středobém výhledu,“ uvedl Konopásek.

V Lokti a Kynšperku jde zejména o opravu střech výpravních budov, ale i opravy fasády nebo výměnu oken. Rekonstrukce kynšperského nádraží má stát zhruba 7,6 milionu korun bez DPH, práce na loketském nádraží přijdou na 5,1 milionu korun bez DPH.

Výší investice největší je ale dlouho plánovaná rekonstrukce nádraží v Sokolově. V objektu vznikne nová odbavovací hala blíž dopravnímu terminálu se sociálním zázemím i drobnými doplňkovými službami, jako je prodej občerstvení, tisku a podobně. Rekonstrukce sokolovského nádraží, která má skončit na podzim příštího roku, vyjde na 24 milionů korun.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář