Domů Blog Strana 1095

Kraje dostanou od SFDI 100 mil. na úpravu úseků častých nehod

[quote]Kraje budou moci příští rok žádat Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) o příspěvek na úpravu úseků častých nehod na silnicích druhých a třetích tříd. Fond má v rozpočtu na příští rok na to vyčleněno 100 milionů korun. Díky úpravám se silnice nižších tříd stanou bezpečnějšími, řekl novinářům ředitel SFDI Zbyněk Hořelica.[/quote]

Výbor fondu by podle ředitele měl pravidla poskytování příspěvku schválit do konce října. Jednotlivé kraje jako vlastníci silnic druhých a třetích tříd pak budou moci o peníze žádat do konce ledna, případně začátku února příštího roku.

,,Předpokládáme, že příspěvek ze SFDI bude ve výši 85 procent, 15 procent by mělo být z rozpočtu krajů,“ uvedl ředitel SFDI Zbyněk Hořelica.

Jednotlivé žádosti následně posoudí komise složená ze zástupců ministerstva dopravy, SFDI, Besipu, policie nebo vysokých škol.

,,Pokud by bylo více projektů, které by přesahovaly alokaci, budou upřednostněny ty, které budou mít největší přínos,“ řekl Hořelica.

Zlínský kraj má podle hejtmanova náměstka pro dopravu Pavla Botka vybráno hned několik úseků silnic, na které se peníze od SFDI pokusí získat.

,,Je to určitě silnice mezi Kudlovem a Březůvkami, problematická křižovatka silnice I/49 a silnice směr Slušovice a silnice mezi Těšánkami a Roštínem. To jsou úseky, kde dochází k častým nehodám,“ sdělil Botek.

Konkrétní úpravy problematických silnic podle něj pro kraj navrhnou projektanti a dopravní odborníci, kteří posoudí jejich stavebně-technické možnosti. Může to být například narovnání silnice, osazení svodidel, případně úprava dopravního značení.

Zdroj: ČTK

Asociace Záchranný kruh spustila kampaň na bezpečnost chodců

[quote]Asociace Záchranný kruh spustila kampaň za zvýšení bezpečnosti chodců v silničním provozu. Kampaň Ty to zvládneš je složena z deseti emotivních spotů, které ukazují chyby chodců, a deseti instruktážních videí, jak měla být situace řešena správně. Videa se věnují přecházení přes přechody a mimo ně, problematice viditelnosti chodců či jízdě agresivního řidiče. O zahájení kampaně s ústředním mottem Chodci nejsou nesmrtelní novináře informovala Asociace Záchranný kruh.[/quote]

,,Mezi tématy, kterým se letošní kampaň věnuje, je například vyvrácení mýtu o absolutní přednosti na přechodu pro chodce,“ uvedla prezidentka asociace Veronika Krajsová.

Jen na přechodech loni zemřelo 28 chodců. Podle pravidel chodec nesmí vstoupit před bezprostředně přijíždějící vozidlo a musí se na přechodu rozhlédnout na obě strany.

Asociace pro kampaň využije televizi, rozhlas, výlepové plochy, noviny, sociální sítě a městskou hromadnou dopravu. Spoty, které jsou založeny na reálných situacích, jsou k dispozici i na webu. Nad kampaní převzal záštitu policejní prezident Tomáš Tuhý, generální ředitel hasičů Drahoslav Ryba a vedoucí BESIP Martin Farář. Ambasadorem kampaně je závodník rally Vojtěch Štajf.

V roce 2016 na silnici zemřelo 111 chodců, zhruba pětina ze všech obětí dopravních nehod. Viníkem nehody byl v 90 případech řidič, chodec v 21 případech. Asi 60 procent chodců, kteří nepřežili srážku s dopravním prostředkem, bylo starších 55 let. Nejvíce pěších umírá v obcích, nejčastěji v tmavých měsících roku, tedy od října do února. Mezi lety 1993 – 2016 na českých silnicích zemřelo 5691 chodců.

První ročník kampaně Ty to zvládneš byl zaměřen na záchranu života při dopravní nehodě. Cílem bylo seznámit lidi se správnými postupy, jak zvýšit šanci na záchranu raněného při nehodách. Kampaň oslovila 5,5 milionu lidí a instruktážní video zhlédlo jen na facebooku 1,5 milionu uživatelů.

Asociace Záchranný kruh je nezisková organizace, která sdružuje záchranářské subjekty a další instituce. Jejím smyslem je informování, vzdělávání a prevence. Zaměřuje se na všechny věkové skupiny.

Zdroj: ČTK

Vytvoření silnějšího a integrovanějšího evropského finančního dohledu pro Unii kapitálových trhů

[quote]Evropští spotřebitelé, investoři a podniky budou mít prospěch ze silnějších a integrovanějších finančních trhů díky plánům Komise na reformu struktury dohledu EU. [/quote]

Evropská komise navrhla 20.9. reformy, které připraví cestu pro další finanční integraci a plnou Unií kapitálových trhů, s cílem podporovat zaměstnanost, růst a investice v Evropě a posílit hospodářskou a měnovou unii.

Předseda Juncker zdůraznil význam Unie kapitálových trhů ve své zprávě o stavu Unie jako jednoho z hlavních projektů Komise. Návrhy také zahrnují kroky k podpoře rozvoje finančních technologií (FinTech) a k zajištění toho, aby se otázky udržitelnosti systematicky zohledňovaly v postupech dohledu na evropské úrovni.

Když EU přehodnotila svůj finanční systém v důsledku finanční krize, zavedla jednotný předpis pro finanční regulaci v Evropě a vytvořila evropské orgány dohledu (ESA) a Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB). Tyto orgány mají zásadní význam pro zajištění toho, aby finanční trhy v celé EU byly dobře regulovány, silné a stabilní. Je však třeba udělat více, aby se posílila regulace a sbližování dohledu v rámci jednotného trhu s cílem pomoci našim finančním trhům účinněji pracovat a řešit nové výzvy.

Valdis Dombrovskis, místopředseda pro finanční stabilitu, finanční služby a kapitálové trhy, uvedl:

,,Finanční trhy se rychle mění. Vidíme obnovenou přeshraniční integraci, nové příležitosti ve FinTech a rozmach udržitelného a zeleného financování. EU potřebuje jednat jako jeden z hráčů, abychom mohli zůstat před křivkou vývoje, Více integrovaný finanční dohled zvýší odolnost hospodářské a měnové unie, Tyto pragmatické návrhy také usnadní našim společnostem přeshraniční fungování a budování důvěry spotřebitelů.“

Jyrki Katainen, místopředseda pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, uvedl:

,,V našem přezkumu plánu Unie kapitálových trhů, podnikáme nyní rozhodné kroky k posílení evropského systému finančního dohledu. To zajistí, aby mohl finanční systém pomáhat zajistit investice, pracovní místa a růst ve prospěch evropských občanů a podniků.“

Jakmile budou tyto návrhy přijaty, zlepší mandáty, správu a financování evropských orgánů dohledu (ESA) pro bankovnictví (Evropský orgán pro bankovnictví, EBA), pro cenné papíry a finanční trhy (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy ESMA) a pro pojišťovnictví a důchody (Úřad pro důchodové pojištění, EIOPA). V zájmu zajištění jednotného uplatňování pravidel EU a prosazování skutečné Unie kapitálových trhů návrhy rovněž svěřují orgánu ESMA přímou pravomoc dohledu v konkrétních finančních sektorech. Navíc Komise navrhuje cílené změny ve složení a organizaci ESRB, které sledují rizika pro stabilitu finančního systému jako celku. Reformy podpoří další integraci kapitálového trhu po odchodu Spojeného království z EU .Zavedou také změny ve vztazích  finančního dohledu k nečlenským státům EU, aby se zajistilo vhodné řízení všech rizik finančního sektoru.

Klíčové rysy návrhu

Silnější koordinace dohledu napříč EU

ESA uplatňují priority dohledu v celé EU, kontrolují soulad pracovních programů jednotlivých orgánů dohledu s prioritami EU a přezkoumávají jejich provádění. Budou

– sledovat postupy orgánů, které umožňují účastníkům trhu – například bankám, správcům fondů a investičním firmám

– delegovat a zadávat obchodní funkce do třetích zemí, zajistit řádnou správu rizik a zabránit obcházení pravidel. Kromě toho bude mít EIOPA významnější úlohu při prosazování konvergence při validaci interních modelů, které některé velké pojišťovny používají k výpočtu požadavků na solventnost kapitálu. To pomůže překonat roztříštěnost a zajistí lepší dohled nad velkými přeshraničními pojišťovacími skupinami.

– Konečně bude účinnější fungování ESRB, aby se posílil jeho dohled nad riziky pro finanční systém jako celek.

Rozšíření přímého dohledu ESMA na kapitálový trh.

Komise navrhuje, aby ESMA byl přímým nadřízeným nad určitými sektory kapitálových trhů v celé EU:

– Údaje o kapitálovém trhu: Evropský orgán pro cenné papíry a trhy povoluje a dohlíží na kritické referenční hodnoty EU a schvaluje referenční hodnoty, které nejsou používány v EU. Tím se zlepší spolehlivost a harmonizace dohledu nad benchmarky, což jsou indexy nebo ukazatele používané pro oceňování finančních nástrojů a finančních smluv nebo pro měření výkonnosti investičního fondu.

– Vstup na kapitálový trh: Ve snaze zefektivnit postupy pro podniky, aby se dostaly na kapitálové trhy EU a přilákaly investice z celé EU, bude nyní ESMA zodpovědný za schvalování určitých prospektů EU a všech prospektů mimo EU vypracovaných podle pravidel EU. Prospekty jsou dokumenty, které obsahují informace, které investor potřebuje, než se rozhodne, zda investovat do společnosti.

  • Aktéři kapitálového trhu: ESMA povoluje a dohlíží na některé investiční fondy s označením EU s cílem vytvořit pro tyto fondy skutečný jednotný trh (evropské fondy rizikového kapitálu, evropské fondy sociálního podnikání a evropské fondy dlouhodobých investic).
  • Případy zneužívání trhu: ESMA bude mít větší úlohu při koordinaci vyšetřování zneužívání trhu. Bude mít právo jednat, pokud určité příkazy, transakce nebo chování vyvolávají důvodné podezření a mají přeshraniční důsledky nebo účinky na integritu finančních trhů nebo finanční stabilitu v EU.
  • Lepší správa a financování ESA
  • ESA budou přijímat rozhodnutí nezávisleji od národních zájmů. V rámci nového systému správy povedou nově vytvořené výkonné rady s trvalými členy k rychlejším, racionalizovanějším a více orientovaným rozhodnutím. Navíc se zúčastněné strany mohou obrátit na Komisi, aby zasáhla, pokud se většina domnívá, že evropské orgány dohledu překračují své pravomoci při vydávání pokynů nebo doporučení. Reforma bude také činit financování evropských orgánů dohledu nezávislé na vnitrostátních orgánech dohledu. To zaručí, že evropské orgány dohledu budou mít větší autonomii a nezávislost. Vzhledem k tomu, že EU usiluje o dokončení Unie kapitálových trhů, musí dohled držet krok s novým tržním vývojem, zejména:

– ESA budou podporovat udržitelné financování a zároveň zajistí finanční stabilitu. Ve všech úkolech, které vykonávají, budou zohledňovat faktory a rizika související s životním prostředím, společenskou správou a řízením.

– ESA zajistí prioritu FinTech a budou koordinovat národní iniciativy na podporu inovací a „kyberbezpečnosti“. Vezmou také zřetel na technologické inovace ve všech úkolech, jimiž se budou zabývat.

Souvislosti

Evropský systém finančního dohledu se skládá ze:

– tři evropských orgánů dohledu (ESA), které dohlížejí a poskytují regulační pokyny pro jednotlivé sektory a instituce;

– Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB), který dohlíží na finanční systém jako celek a koordinuje politiky EU pro finanční stabilitu.

ESA přispívají k vytvoření jednotného souboru pravidel pro finanční trhy EU („jednotný předpis“). Pomáhají také posílit sbližování dohledu mezi orgány dohledu a posilování ochrany spotřebitelů a investorů.

Posílení pravomocí evropských orgánů dohledu je prvním prioritním opatřením stanoveným v přezkumu akčního plánu Unie pro kapitálové trhy v červnu roku 2017 v polovině období. Vzhledem k tomu, že EU hodlá urychlit dokončení Unie kapitálových trhů, musí zajistit, aby dohled byl v souladu s další integrací. V této souvislosti zpráva pěti předsedů o dokončení evropské hospodářské a měnové unie z června 2015 již zdůraznila, že bude nakonec nezbytný jednotný evropský dozor nad kapitálovými trhy. To bylo také zdůrazněno v dokumentu Komise o prohloubení hospodářské a měnové unie, který byl předložen v květnu roku 2017. Tento návrh je prvním konkrétním krokem k vytvoření jednotného orgánu dohledu nad kapitálovými trhy a k dokončení finanční unie (zahrnující bankovní unii a Unie kapitálových trhů) do roku 2019 za účelem zajištění integrity eura.

Návrhy vycházejí z příspěvků na veřejné konzultace Komise na podzim roku 2016 (ESRB) a na jaře roku 2017 (ESA). Zohledňují rovněž doporučení Evropského parlamentu z března 2014 a revizní zprávu vypracovanou Komisí v srpnu 2014.

Návrhy – hlavní nařízení a následné změny řady odvětvových směrnic – budou nyní projednány Evropským parlamentem a Radou.

Čtvrt století říčního propojení Severního a Černého moře

[quote] Dílo se budovalo 32 let a dostalo název „stavba tisíciletí“. Úsilí generací o 3500 kilometrů dlouhé říční propojení Severního a Černého moře bylo završeno před 25 lety, 25. září 1992. Německý prezident Richard von Weizsäcker tehdy zahájil na evropském rozvodí u bavorského města Pierheim provoz 171 kilometrů dlouhého kanálu mezi Dunajem a Mohanem, který pak u Mohuče ústí do Rýna. Vytížení tohoto technicky náročného díla, které značné převýšení překonává pomocí unikátní soustavy 16 zdymadel, ale stále klesá. Vodní cesta sice nenaplnila předpoklad, že nahradí přepravu zboží po silnici či železnici, výrazně na ní ale každoročně roste počet přepravených turistů.[/quote]

O překonání jednoho z hlavních evropských rozvodí mezi Severním a Černým mořem pomocí Rýna a Dunaje se zajímal již Karel Veliký. Tři kilometry dlouhý kanál, který nechal v roce 793 vykopat, se však brzy přestal používat. V 19. století se pak zrodila vodní cesta Ludvíka Bavorského. Ta už byla dlouhá 173 kilometrů. Koncem století se ale na úkor kanálu prosadila železnice a po vodě se přepravovaly jen kameny a dřevo. V 60. letech 20. století se provoz zastavil úplně.

Současný kanál Rýn-Mohan-Dunaj se začal stavět v roce 1960. Vede mezi hornofranským Bamberkem a dolnobavorským Kelheimem, měří 171 kilometrů a celkem překonává 243 výškových metrů pomocí kaskády 16 zdymadel. Od Mohanu u Bamberku je to 175 metrů nahoru, pak přes nejvyšší bod umělé plavební trasy u Hilpoltsteinu (406 metrů nad mořem) v pohoří Franský jura a následně 68 metrů dolů k Dunaji u Kelheimu. Koryto kanálu je 55 metrů široké a čtyři metry hluboké.

Projektanti počítali s hospodářským, ale i politickým významem obřího díla. Například tehdejší bavorský premiér Max Streibl při zahajovací slavnosti v roce 1992 poukázal na význam díla jako dalšího spojovacího mostu mezi západní a východní Evropou. Kanál, který po vodě propojuje 15 evropských států a jejich říčních přístavů, měl být podle jeho slov dalším integračním prvkem na kontinentu.

Vytížení kanálu ale po čtvrt století provozu zaostává za očekáváním a stále klesá. Předpovědi z roku 1970 zněly na roční přepravu 20 milionů tun nákladu, při dostavbě počítala podle německého tisku správcovská společnost RMD až s deseti miliony tun přepraveného zboží v roce 2002. V tom roce ale po kanálu putovalo 7,6 milionu tun zboží (rekord 8,5 milionů tun byl dosažen v roce 2000), v posledních letech však objem poklesl na šest milionů tun (2013) a stále klesá: 5,7 v roce 2014, 4,8 o rok později a 4,6 milionu tun zboží loni.

Kanál trpí také podobným problémem, jakému čelil dřívější kanál Ludvíka Bavorského: konkurenční způsoby přepravy zboží jsou levnější a rychlejší. Poslat zboží z Rotterdamu do Černého moře přes Gibraltar trvá šest dní, přes Bavorsko ale loď pluje 20 dní.

Vybudování kanálu stálo 4,7 miliardy marek (bez započítání inflace se tedy jedná o 2,3 miliardy eur), přičemž podle správcovské společnosti byl kanál postaven z výnosů vodních elektráren, které provozuje. Stavitel si ale přesto musel půjčit. Německá ekologická organizace BUND před časem uvedla, že to byly více než tři miliardy marek. Privátní věřitelé se nenašli, tak půjčku poskytla spolková a bavorská zemská vláda. A nebyla to půjčka ledajaká – převážně splatnost do roku 2050 při nulových úrocích.

Kanál si ani není schopen vydělat na běžný provoz. Provozní náklady dosahují 15 milionů eur ročně a jen každé desáté euro se vybere od uživatelů kanálu.

Podle německých ekologů se také nenaplnil předpoklad stavitelů, že kanál povede k nižší silniční přepravě. Důvod je to, že po vodě se přepravuje jiné zboží než po silnici (sypké a stavební materiály versus kusové zboží). Kanál také způsobil pokles přepravovaného zboží na železniční trase mezi Norimberkem a Pasovem.

Přestože se kanál dost nevyužívá pro přepravu zboží, daří se trhat rekordy v počtu výletních lodí. Podle BUNDu tak jde o „nejdražší rekreační vodní cestu na světě“.

Odborník z Německého svazu ochránců přírody Hubert Weiger k tomu dodal:

,,Příroda a krajina byly nenapravitelně poškozeny.“

Někde zmizela až polovina všech zvířecích i rostlinných druhů.

Zdroj: ČTK

Červenec 2017 ve srovnání s červnem 2017: Produkce ve stavebnictví vzrostla o 0,2 % v eurozóně a o 0,5% v EU28

[quote]Podle prvních odhadů Eurostatu z 19.9. v červenci 2017 v porovnání s červnem 2017 vzrostla sezónně očištěná produkce v odvětví stavebnictví o 0,2 % v eurozóně (EA19) a o 0,5% v EU28. V červnu 2017 vzrostla výroba v odvětví stavebnictví o 0,2% v eurozóně a o 0,3% v EU28.[/quote]

V červenci 2017 ve srovnání s červencem 2016 se výroba ve stavebnictví zvýšila o 3,4% v eurozóně a o 3,6% v EU28.

Tabulky v odhadech Eurostatu ukazují stále  nepříliš dobrou pozici odvětví v ČR.
                  

Měsíční srovnání podle odvětví stavebnictví a podle členských států

Zvýšení o 0,2 % ve výrobě ve stavebnictví v eurozóně v červenci 2017 v porovnání s červnem 2017 je způsobeno nárůstem pozemního stavitelství o 0,3%, zatímco inženýrské stavitelství pokleslo o%.

V EU-28 je nárůst o 0,5% způsoben nárůstem pozemního stavitelství o 0,8 %, inženýrské stavitelství  kleslo o 0,8%.

Mezi státy, pro které jsou k dispozici údaje, nejvyšší nárůst výroby ve stavebnictví zaznamenaly ve Švédsku (+ 7,9 %), v Polsku (+ 4,3 %) a na Slovensku (+ 2, 8%), největší poklesy ve Slovinsku (-8,6 %, v České republice (-2,5 %) a Maďarsku (-2,1 %).

Roční srovnání podle odvětví stavebnictví a podle členských států

Zvýšení výroby ve stavebnictví o 3,4% v červenci 2017 proti červnu 2016 v porovnání s červencem 2016 je způsobeno zvýšením výroby pozemního stavitelství o 4,0 % a inženýrského stavitelství o 0,9%.

V EU-28 je nárůst o 3,6% způsoben nárůstem pozemního stavitelství o 4,0 % a inženýrského stavitelství o 2,3%.

Mezi státy, pro které jsou k dispozici údaje, zaznamenaly nejvyšší nárůst výroby ve stavebnictví v Maďarsku (+ 22,6 %), Švédsku (+ 21,2 %), Polsku (+ 19,8 %) a na Slovensku (+ 14,7 %). Poklesy zaznamenaly Spojené království (-1,1 %) a Itálie (-0,4 %).

Metody a definice

Index výroby ve stavebnictví se přibližuje vývoji objemu výroby v rámci odvětví, kteréý se dělí na pozemní stavitelství a inženýrské stavitelství.

Sezónně očištěné řady eurozóny a EU se počítají agregací sezónně očištěných národních údajů. Eurostat provádí sezónní úpravu údajů pro země, které neupravují své údaje o sezónní vlivy.
Měsíční index uvedený v této zprávě se vypočítává pouze na základě údajů zemí vykazujících měsíční údaje. Chybějící údaje od členských států za poslední měsíce se odhadují pro výpočet agregátů eurozóny a EU.

Yusen Logistics získal evropskou distribuci výrobků Mitutoyo

[quote]Yusen Logistics Benelux s radostí oznamuje zahájení spolupráce s Mitutoyo Europe GmbH.  Tato japonská společnost s historií sahající až do roku 1934 je leaderem v oblasti vývoje a výroby profesionálních měřících zařízení a přesných přístrojů. Mitutoyo dodává širokou paletu výrobků vynikající kvality – od mikrometrů, posuvných měřítek a číselníkových indikátorů po zkoušečky tvrdosti, systémy pro vizuální měření a 3D měřicí přístroje.[/quote]

Yusen nyní zajišťuje pro společnost Mitutoyo distribuci kompletního výrobního portfolia po celé Evropě. Po příjmu zboží z letecké a námořní přepravy (letiště Schiphol v Amsterdamu a přístav Rotterdam) bude toto dále uloženo ve skladu Yusen Logistics Rotterdam. Odsud bude dále distribuováno nejen k dealerům a distributorům výrobků Mitutoyo, ale také koncovým zákazníkům v Evropě.

V rotterdamském skladu bylo pro výrobky Mitutoyo vyhrazeno 6 500 m² prostoru, což odpovídá 12 000 SKU. Yusen Logistics bude zajišťovat služby zahrnující manipulaci se zbožím, pick-pack, nakládku a následnou expedici. Touto novou operativou se ve skladu vytvoří dalších deset pracovních míst.

Smlouvy o spolupráci byly uzavřeny nedávno, vlastní distribuce začala v září 2017. Za společnost Mitutoyo Europe ji podepsal prezident pan Sasaki a za Yusen Logistics Benelux jednatel pan Piet Boogaard.

Piet Boogaard, jednatel Yusen Logistics Benelux, k tomu dodal:

“Jsme potěšeni, že se společnost Mitutoyo rozhodla vybrat Yusen Logistics za svého logistického partnera. Společně budeme pracovat na dalším zlepšování dodavatelského řetězce a našich služeb.”

Zdroj: Yusen Logistics

Fond přestane přispívat na silnice nižších tříd, kraje nesouhlasí

[quote]Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) ukončí po třech letech program poskytování mimořádných dotací krajům na opravy silnic druhých a třetích tříd. V letech 2015 až 2017 poslal jeho prostřednictvím regionům, které tyto silnice vlastní, téměř 11 miliard korun. [/quote]

,,V současné době další prostředky nemáme,“ řekl dnes novinářům na konferenci v Luhačovicích ředitel fondu Zbyněk Hořelica.

Předsedkyně Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová v reakci na jeho slova uvedla, že pro kraje by konec příspěvků od SFDI byl nepřijatelný a „naprosto nepředstavitelný“.

,,Asociace krajů, tedy všichni hejtmani, s tím rozhodně nesouhlasí. V roce 2015 kraje obdržely na opravy 4,4 miliardy korun, v roce 2016 to byly tři miliardy, v roce 2017 tři miliardy korun. Přesto tyto finanční prostředky nestačí, protože kraje za ně nechají provádět nejen běžné opravy, ale i nákladné rekonstrukce například mostů na silnicích II. a III. tříd. Pokud peníze od Státního fondu dopravní infrastruktury v roce 2018 kraje nedostanou (i když nám to bylo při předchozích jednáních už dříve přislíbeno), nebudeme moci silnice opravovat a jejich devastace se dál bude prohlubovat,“ dodala Vildumetzová.

Předpokládá, že o tom ještě budou kraje jednat, a doufá, že se pro příspěvky najde prostor v návrhu státního rozpočtu i při vyhodnocení hospodaření SFDI ke konci letošního roku.

,,Situace, kdy by SFDI nepřispěl v roce 2018 na opravy krajských silnic, je pro nás naprosto nepředstavitelná a nepřijatelná,“ uvedla Vildumetzová.

Podle ředitele SFDI by ale opravy těchto silnic měly kraje primárně hradit z peněz, které získají z rozpočtového určení daní. Opětovný příspěvek ze strany SFDI na rok 2018 nepovažuje Hořelica za pravděpodobný. Vláda by o jeho poskytnutí podle něj mohla rozhodnout pouze v případě, že se zlepší výběr daní a poplatků z užívání dálnic a silnic prvních tříd.

Pokud jde o Zlínský kraj, na opravy silnic nižších tříd poskytl fond pro letošní rok zhruba 133 milionů. Financováno z nich bylo 31 silničních staveb.

,,Pokud by skutečně měl být na příští rok výpadek financí na opravy silnic druhých a třetích tříd ze Státního fondu dopravní infrastruktury, tak ty peníze budou chybět,“ uvedl náměstek zlínského hejtmana pro dopravu Pavel Botek.

Kraje podle něj převzaly silnice druhých a třetích tříd v katastrofálním a zoufalém stavu.

,,Rozpočtové určení daní bylo krajům kráceno v době krize a nebylo narovnáno. Ty peníze prostě chybí a je to určitě dluh státu v této záležitosti,“ řekl Botek.

V nejhorším stavu jsou podle něj ve Zlínském kraji silnice v okolí Morkovic-Slížan na Kroměřížsku a Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku. V roce 2016 bylo 665 km krajských silnic v havarijním stavu, dalších 313 kilometrů bylo označeno jako nevyhovující. Hejtmanství se prostřednictvím Ředitelství silnic Zlínského kraje stará o celkem 1760 kilometrů silnic.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo přispělo obcím 500 miliony Kč na opravu komunikací

[quote]Ministerstvo pro místní rozvoj rozdělilo za dva roky malým obcím na opravy místních komunikací zhruba 500 milionů korun. Celkem úřad na opravy komunikací, mostů nebo veřejných parkovišť přispěl 770 žadatelům, na všechny se ale nedostalo. Celkem obce poslaly na ministerstvo požadavky na opravy za zhruba 1,3 miliardy korun. Na včerejším setkání s novináři to řekla ministryně Karla Šlechtová.[/quote]

Program, který je zaměřený na podporu obcí s počtem do 3000 obyvatel, by měl pokračovat i příští rok. Pro jeho pokračování bude ale třeba na pondělním jednání vlády vyjednat navýšení rozpočtu ministerstva. Minimální částku, kterou od ministra financí Ivana Pilného bude Šlechtová požadovat, je 250 milionů korun. Pokud se o tuto částku nepodaří rozpočet navýšit, je ministryně připravená peníze pro tento účel vzít z podpory cestovního ruchu.

Investice do zanedbané obecní infrastruktury podpořil předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák. Zejména malé obce podle něj nemají na opravy komunikací dost vlastních peněz. Například obec Sychrov v Libereckém kraji pracuje s ročním rozpočtem tří milionů korun. V obci je přitom pět mostů, z nichž dva jsou v havarijním stavu. Cena opravy každého z nich se pohybuje ve stejné výši, jako je uvedený rozpočet obce, dodal Polčák.

Na opravu místních komunikací je možné použít pouze peníze z národního rozpočtu. Žádný evropský dotační titul se rozvoji malých obcí nevěnuje, dodala ministryně.

Zdroj: ČTK

Správa železnic zvažuje napojení letiště na rychlostní tratě

[quote]Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) chce nechat zpracovat studii proveditelnosti napojení budoucí sítě vysokorychlostních vlaků na pražské letiště. Vzniknout by tak mohla alternativní trasa ke včerejšímu připravovanému železničnímu spojení na letiště. Ta ale primárně obsluhuje lidi jedoucí z hlavního města na letiště, nebo do Kladna. Zvažované spojení by naopak obsluhovalo cestující směřující na pražské letiště z okolních měst, nebo ze zahraničí. Na včerejší konferenci k železniční dopravě to řekl ředitel Odboru strategie SŽDC Radek Čech.[/quote]

Projekt rychlého spojení je zatím v začátcích, neexistuje doposud jeho technologické řešení, uvedl Čech. V úvahu tak přichází například zcela nové tunelové spojení, nebo elektrizace takzvaného Pražského Semmeringu, tedy železnicí mezi Smíchovem a Řepy. O této trase se v minulosti uvažovalo i pro nyní připravované železniční spojení na letiště z toho důvodu, že nekončí na Masarykově nádraží, ale na významnějším hlavním nádraží v Praze.

Podle zvolené varianty bude vypadat i podoba dopravy na letiště. Pokud by studie ukázala na novou trať, pravděpodobně by vysokorychlostní vlaky mohly zajíždět přímo před terminály pražského letiště. To by v případě modernizace Semmeringu nebylo možné. Cestující by tak z vysokorychlostních vlaků museli přesedat na konvenční spoje na hlavním nádraží.

O zájmu Česka připravovat se na výstavbu vysokorychlostních tratí rozhodla vláda letos v květnu. Síť rychlodrah napojujících českou železnici na okolní státy má vyjít na 650 miliard korun. Správa železnic v současnosti pracuje na studiích proveditelnosti k jednotlivým trasám. Ty by mimo jiné měly odpovědět na otázku, zda bude nejvýhodnější, aby tuzemské rychlovlaky tratěmi projížděly rychlostí 250, 300, nebo 350 kilometrů v hodině.

Touto rychlostí by po nové infrastruktuře ale měly jezdit jen nejrychlejší dálkové spoje. Bez problémů by po těchto tratích měly jezdit i vlaky jedoucí rychlostí o sto kilometrů za hodinu nižší, které by mohly obsluhovat menší sídla v okolí rychlotratí, nebo ve vybraných železničních uzlech sjíždět na tratě konvenční železnice a obsluhovat i vzdálenější cíle.

Zdroj: ČTK

Řeč komisaře pro zdraví a výživu Vytenise Andriukaitise na zahajovacím setkání akce CHRODIS PLUS o chronických nemocech

 Dr. Galea, Dr.Szocska, významní členové konsorcia CHRODIS PLUS, milí přátelé, Je mi opravdu potěšením, abych s vámi mohl mluvit k zahájení druhé evropské společné akce na prevenci a řešení chronických onemocnění – CHRODIS PLUS.

Jsem velmi potěšen, že jsem se připojil k ministrovi, když mě vítá zpět do mé vlasti.
Zde v této místnosti jsme si dobře vědomi toho, že chronické nemoci každoročně zabíjejí podle nedávných dat OECD v EU půl milionu dospělých Mnozí z nás si ani nevšimnou, jak a odkud přecházíme od „zdravé“ osoby na někoho trpícího chronickým onemocněním, protože jsme pomalu, ale postupně byli ovlivňováni rizikovými faktory kolem nás a vlastním nezdravým životním stylem. Někdy je stále možné řídit kola do zdravějšího směru života. Ale někdy je také pozdě. A je to škoda, protože chronickým nemocem, které způsobují našim občanům tolik utrpení; a zabraňují lidem v práci a přispívání ke společnosti, je z velké části možné předcházet. Navíc představují také velkou zátěž pro evropské zdravotní systémy, protože představují 70 % až 80 % rozpočtu na zdravotní péči.

Evropská komise je odhodlána podporovat členské státy, aby dosáhly cílů týkajících se nepřenosných nemocí, stanovených Organizací spojených národů a Světovou zdravotnickou organizací. Mnoho z nich se týká řešení rizikových faktorů: snížení spotřeby tabáku, konzumace alkoholu a příjmu soli, zlepšení úrovně fyzické aktivity-a nakonec snížení úmrtnosti způsobené souvisejícími chronickými nemocemi.

Mnohé z nich se také týkají včasné prevence, diagnostiky a včasné léčby. Všechny země v Evropě se musí více zaměřit na udržování co nejdéle zdravých lidí v dobrém zdravotním stavu tím, že řeší tyto rizikové faktory. Investování do podpory dobrého zdraví v celém životním cyklu, proaktivní sledování zdraví lidí a prevence nemocí: to je můj předpis pro lepší zdraví; více lidí v práci; nižší náklady na zdravotní péči

Navíc potřebujeme oslovit ty nejzranitelnější ve společnosti ve svém úsilí o podporu dobrého zdraví. Abychom uspěli, potřebujeme pracovat napříč všemi politikami, abychom vytvořili podmínky, které lidem umožňují zdravé volby. Například, aby byly zdravé potraviny – nebo sportovní centra – snadno dostupné a cenově přijatelná pro všechny.
Velmi očekávám, že naše společná akce CHRODIS PLUS bude důležitým pilířem tohoto procesu. Světová zdravotnická organizace nedávno analyzovala dosavadní pokrok při dosahování cílů, které jsem zmínil – a vítám přítomnost zdejší evropské WHO. Na pozitivní straně mě těší, že celkově klesá úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění, rakovinu, cukrovku a chronické respirační onemocnění.

Současně jsem hluboce znepokojen tím, že nerovnosti v oblasti zdraví se rozšiřují. V této souvislosti je nepravděpodobné, že by Evropa splnila cíle zastavit vzrůstající cukrovku a obezitu a dosáhnout 30 % relativního snížení užívání tabáku. Proto je tak důležité, abyste v rámci této nové společné akce všichni úzce spolupracovali.

Jak název napovídá, CHRODIS PLUS staví na svém předchůdci, CHRODIS: Jeho cílem je využít a implementovat výsledky z CHRODISu-například v oblasti podpory zdraví.
To se odráží v mých slovech povzbuzení na konferenci CHRODIS v únoru loňského roku; a jsem potěšen, že země, které se účastní této nové akce, plánují tolik konkrétních činností na místní a regionální úrovni. To skutečně změní život nejen pacientů, ale i zdravých občanů.
Toto zaměření velmi dobře odpovídá naší práci na úrovni EU. Zřídil jsem řízenou řídící skupinu zaměřenou na podporu zdraví a prevenci a zvládání nemoci, která se skládá ze zástupců členských států. Tato skupina poskytne poradenství k tomu, jak zavést osvědčené postupy a také vybrat nejlepší postupy pro budoucí provádění v členských státech.

Mým cílem je pomoci členským státům, aby se inspirovaly úspěšnými praktikami rozvinutými v jiných členských státech a pilotovali tyto postupy doma. Domnívám se, že nastal čas přejít z prostého „výměny osvědčených postupů“ směrem k „přenosu a rozšíření osvědčených postupů“. Naším cílem je přeměnit slova na akce a konkrétní zlepšení na místě. Společnost CHRODIS PLUS to bude vést a já se těším na vaše zkušenosti. Například bych chtěl vidět, jak Andalusie ve Španělsku přijme správné postupy z Lombardie v Itálii, aby podpořila zdravé stravování, fyzickou aktivitu, odvykání kouření a snížení spotřeby alkoholu. Mám také zájem o to, jak Litva přijímá akci „Aktivní školní vlajka“ z Irska na podporu tělesné aktivity ve školách.

Chtěl bych také slyšet z Islandu, jak se doma přizpůsobuje holandský program „JOGG“ zaměřený na obezitu dětí a mládeže. A protože zdravý životní styl začíná při narození, budu se chtít dozvědět, jak Malta implementuje řecký projekt „ToyBox“ pro zdravé občerstvení a tělesnou aktivitu v mateřských školách. Konečně jsem také zvědav, jak bude v praxi fungovat model péče o multimorbiditu, který se vyvinul v CHRODISu.

Naše pilotní zkušenosti v Itálii, Španělsku a Litvě nám poskytnou návod pro širší zavedení. Dovolte mi, abych za tuto příležitost srdečně poděkoval Španělskému zdravotnímu institutu „Carlosovi 3“ za koordinaci společnosti CHRODIS PLUS. Děkuji také litevskému ministerstvu zdravotnictví a Vilniuské univerzitní nemocnici Santarosu Klinikos za to, že jsme dnes byli u nich hosty. Jsem vděčný za to, že jste přijali vědecké vedení společnosti CHRODIS PLUS, předsedali správní radě a zajišťovali její sekretariát. Je důležité, aby novější členské státy EU převzaly vedoucí úlohu v rámci společných akcí. A velmi se těším na výsledky politických dialogů CHRODIS plus na úrovni jednotlivých států a EU. Tyto vnitrostátní dialogy se mohou dobře promítnout s dobrovolnými dialogy, které se předpokládají jako součást cyklu „Stav zdravotnictví v EU“.

Chtěl bych vás také vyzvat, abyste v této souvislosti usilovali o spolupráci s OECD a Evropským střediskem pro sledování zdravotní politiky a systémů; a využívali profily jednotlivých zemí, které představíme v listopadu tohoto roku. Jsem také potěšen, že společnost CHRODIS PLUS směřuje mimo zdravotnictví a bude se zabývat otázkou zaměstnávání lidí trpících chronickými nemocemi. Tato práce přispěje k iniciativě Evropského pilíře sociálních práv, která se snaží připravit cestu pro sociálnější, inkluzívnější a spravedlivější Evropskou unii, aniž by někdo zůstal pozadu.Velmi vítám, že v oblasti primární péče budete ve Španělsku a Bulharsku zavádět nástroj zdravotnictví vyvinutý v Německu.

Jak víte, Komise má zájem rozvíjet potenciál řešení elektronického zdravotnictví a předloží sdělení o transformaci zdraví a zdravotní péče na jednotném digitálním trhu.
V současné době probíhá veřejná konzultace o digitálních inovacích pro lepší zdravotní péči  v Evropě – a chtěl bych vás všechny povzbudit k účasti na této konzultaci, která končí dne 12. října.
Právě začínáme novou akci – ale je důležité od začátku plánovat, kdy společná akce skončí.Jsem potěšen, že CHRODIS PLUS plánuje vydat konsensuální prohlášení o přidané hodnotě EU v rámci spolupráce mezi zeměmi, aby se zabránilo chronickým chorobám a udržitelnosti výsledků této společné akce. Dobrým příkladem je plánované začlenění shromážděných „osvědčených postupů“ do portálu osvědčených postupů, který Komise nyní rozvíjí. To pomůže zajistit udržitelnost dobré práce. Podporuji také konsorcium CHRODIS PLUS k zajištění aktivní účasti organizací občanské společnosti kromě přítomných osob.
Občanská společnost významně přispívá k zdraví lidí a může poskytnout cenný pohled z pohledu pacientů, zdravotníků nebo akademiků. Přeji vám plodné a inspirativní zahajovací setkání. Těším se, že tato společná akce přinese pro naše občany konkrétní výsledky. Držte se dobré práce!

Logistický kalendář