Domů Blog Strana 1140

Prodejce letenek Kiwi.com zpřístupní turistické informace

[quote]Brněnský prodejce letenek Kiwi.com začal spolupracovat se společností Sygic Travel, která rozšíří jeho mobilní aplikaci o turistický obsah. Cílem prodejce je nabídnout zákazníkům nejen letenku, ale i možnost naplánovat si dovolenou s využitím informací o hotelech, výletních místech, otevíracích dobách či cenách vstupenek, oznámila včera ČTK v tiskové zprávě Sygic Travel.[/quote]

Prodejce letenek má nyní k dispozici turistickou mapu, informace o 20 milionech výletních míst a dvou milionech hotelů a také 70.000 prohlídek turistických míst. Lidé si to mohou zobrazit v aplikacích, které využívají operační systém Android a iOS.

,,Letecké společnosti i ostatní dopravci se dnes často poohlíží po tom, jak poskytnout zákazníkům více než jen jednorázový nákup letenky nebo jízdenky. Chtějí, aby se k nim lidé vraceli pro další informace nebo služby,“ uvedla vedoucí byznys oddělení Sygic Travel Barbora Nevosádová.

Firma podle ní poskytuje data prověřená miliony cestovatelů a neustále je aktualizuje. U nejoblíbenějších turistických míst se lidem zobrazí fotografie, podrobný popisek, otevírací hodiny, vstupné a kontakty.

Kiwi.com se chce stát celosvětovou největší on-line cestovní agenturou, která poskytne svým zákazníkům ideálně všechny informace, které pro cestování potřebují. V posledních letech se prodejce letenek rozrostl v jeden z největších vyhledávačů letů a prodejců letenek na světě s denním obratem přesahujícím 2,5 milionu eur (65 milionů korun).

Sygic Travel pomáhá lidem plánovat cestovní itinerář od roku 2011 a svá data a nástroje nabídla ostatním společnostem v cestovním ruchu letos v červenci. Lze je využít například k tvorbě cestovních průvodců nebo k zobrazování oblíbených míst na mapě. Data lze zobrazovat v mobilních aplikacích i na webových stránkách. Firma pracuje na projektu, který nabídne 360stupňová videa nejatraktivnějších míst světa.

Zdroj: ČTK

Sdílení jízdních kol ve městech podpoří nová dotace

[quote]Sdílení jízdních kol ve městech podpoří nová dotace ze Státního fondu životního prostředí. Na takzvaný bikesharing je určeno 20 milionů korun. O peníze mohou žádat města, dopravní podniky i soukromé firmy. Dalších 20 milionů půjde do osvěty pro ekologicky čistou dopravu. Informovalo o tom ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě.[/quote]

,,Dvě nově vyhlášené dotační výzvy z Národního programu Životní prostředí mají pomoci snížit negativní dopady automobilové dopravy na kvalitu ovzduší a zdraví obyvatel ve městech a podpořit všechny možnosti ekologicky šetrné dopravy,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Půjčovny kol založené na principu sdílení fungují tak, že zájemce si kolo na určitém stanovišti sám vyzvedne a na jiném stanovišti ho opět vrátí. Ministerstvo doufá v to, že větší využití jízdních kol pro dopravu ve městech zlepší kvalitu ovzduší.

,,Až čtvrtina znečištění ovzduší v České republice pochází totiž právě z dopravy, ve velkých městech a aglomeracích je to dokonce až 50 procent. Navíc od roku 2000 zaznamenáváme strmý narůst automobilové dopravy, což situaci, zvláště v zimních obdobích, ještě zhoršuje,“ vysvětlil důvody pro dotační výzvu ministr Richard Brabec.

O dotaci mohou žádat statutární města, dopravní podniky a příspěvkové organizace s většinovým podílem města a dále firmy, spolky a neziskové organizace, které už mají s provozováním bikesharingu zkušenost. Příspěvek ze státního fondu pokryje nanejvýš 85 procent výdajů, může se pohybovat od 250.000 až po pět milionů korun. Žádat o něj mohou zájemci do 31. ledna 2018, projekt poté musí zrealizovat do 20. prosince 2020.

Půjčovny už fungují v Praze, Brně, Českých Budějovicích a několika dalších městech, provozují je zpravidla soukromé firmy. Praha hodlá v blízké době zřídit i vlastní službu bikesharingu. Zájem projevily také Pardubice či Ostrava.

Čistotu ovzduší má podpořit i dalších 20 milionů korun, které ministerstvo rozdělí městům a krajům na informační kampaně pro ekologičtější dopravu. Mohou být zaměřené na propagaci cyklistiky, veřejné dopravy, elektromobilů a dalších alternativních pohonů v dopravě.

,,Výše dotace je omezena maximálně na 1,5 milionu korun v případě krajů, u statutárních měst se horní hranice pohybuje mezi jedním až dvěma miliony korun v závislosti na počtu obyvatel,“ vysvětlil ředitel státního fondu Petr Valdman.

V minulosti podobná dotace podpořila například projekt Zdravě po Ostravě.

Obě výzvy vypsalo ministerstvo v době, kdy vrcholí Evropský týden mobility. Začal 16. září a v Česku se do něj zapojilo přes 25 měst. Na podporu zdravého ovzduší ve městech šly v minulosti i další dotace. Podle ministra Brabce směřovaly na protismogová opatření jak miliardy z evropských fondů, tak peníze z národních zdrojů.

,,Z nich přispíváme v oblasti čisté mobility například na zavádění nízkoemisních zón nebo nákup vozidel s alternativním pohonem pro města a obce,“ doplnil ministr.

Zdroj: ČTK

Nejlevnější ve dvou tendrech na stavu D11 jsou Eurovia a Porr

[quote]Ve druhém kole výběrového řízení na stavbu dvou úseků dálnice D11 mají k celkovému vítězství nejblíže společnosti Eurovia CS a sdružení vedené společností Porr. Tyto společnosti podaly nabídky s nejnižší cenou na stavbu dálnice mezi Hradcem Králové a Smiřicemi a v navazujícím úseku ze Smiřic k Jaroměři. Nabídky nyní zhodnotí výběrová komise, která doporučí nejvhodnější nabídku. ČTK to řekl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Žádný termín však neuvedl.[/quote]

Za stavbu zhruba 7,4 kilometru dlouhého úseku z Hradce do Smiřic požaduje Eurovia zhruba 2,6 miliardy korun. Investor, kterým je Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), přitom odhadoval cenu projektu na čtyři miliardy korun. Za Eurovií podle nabídkové ceny skončila nabídka firmy Strabag za 2,9 miliardy a třetí nejnižší pak podalo sdružení s vedoucí firmou COLAS CZ za 3,2 miliardy korun. Celkem nabídky na stavbu tohoto úseku podalo šest zájemců.

Dalších osm firem a sdružení se přihlásilo do druhého kola soutěže o navazující 15,2 kilometru dlouhý úsek ze Smiřic do Jaroměře. Sdružení vedené stavební firmou Porr v tomto tendru podalo nejnižší nabídku s cenou zhruba 1,5 miliardy korun což je 62 procent předpokládané hodnoty zakázky, uvedl Neřold. Další sdružení pod vedením firmy Metrostav nabídla postavit úsek za 1,52 miliardy korun a sdružení s vedoucí firmou M – Silnice, které chce postavit úsek za 1,57 miliardy korun.

Oba zmíněné úseky dálnice D11 patří mezi takzvané prioritní stavby, pro které vláda vyjednala výjimku spočívající ve zrychleném posuzování dopadu projektu na životní prostředí. V následujících dnech by podle ministerstva dopravy mělo ŘSD otevírat k dalším z těchto devíti staveb. Jde o tři úseky karlovarské dálnice D6, pokračování dálnice D35 z Hradce Králové směrem na Mohelnici nebo obchvat Frýdku-Místku na D48, uvedlo ministerstvo.

I když se ŘSD v dohledné době podaří soutěž na zhotovitele stavby mezi Hradcem Králové a Smiřicemi dokončit, hned se stavebními pracemi nezačne. Výstavbu blokuje rozklad hnutí Děti Země. Podle ministerstva dopravy může vypořádání připomínek sdružení znamenat roční zdržení ve výstavbě.

Zdroj: ČTK

Expozici Legiovlaku si na Slovensko prohlédlo na 45.000 lidí

[quote]Na 45.000 lidí navštívilo od začátku srpna v různých městech Slovenska podle organizátorů expozici historického Legiovlaku, což je pojízdné muzeum československých legií na Rusi. Včera se slavnostní prezentace věrné repliky vlaku legionářů za účasti představitelů slovenské armády a čestné vojenské jednotky uskutečnila v Bratislavě, kde souprava bude vystavena déle než týden.[/quote]

Legiovlak je součástí projektu Legie 100, který odstartoval v roce 2014 u příležitosti 100. výročí začátku boje legií za samostatný stát. Souprava byla v Bratislavě poprvé vystavena před dvěma roky.

,,Zájem předčil naše očekávání, protože prakticky ve všech stanicích jsme měli návštěvnost nadprůměrnou. Potěšily nás například Medzilaborce, což je poměrně malé město (na východě Slovenska), přesto přišlo kolem 3000 lidí. Slováci se dozvídají o naší společné historii, o věci, na kterou můžou být hrdí, o které se často neučí a která v minulosti často byla zatajována,“ řekl ČTK o expozici Miloš Borovička, mluvčí Československé obce legionářské, která se na projektu podílí.

Legiovlak se v uplynulých sedmi týdnech představil v necelé desítce měst po celém Slovensku. Ve slovenské metropoli se oficiální část přivítání pojízdného muzea uskutečnila na prvním nástupišti hlavního nádraží, samotná expozice pak bude probíhat v blízkém muzeu dopravy.

Souprava Legiovlaku čítá 13 vagonů a je složena například ze štábního, zdravotního či ubytovacího vozu. Dílenský vůz se do Legiovlaku podařilo zařadit díky spolupráci slovenských partnerů projektu. Součástí výstavy je řada dobových dokumentů a artefaktů. Pro zájemce o prohlídku vlaku připravila jeho posádka v dobových uniformách odborný výklad a také je připravena pomoci s dohledáním předků, kteří sloužili v legiích.

,,Jsou to zrekonstruované historické vozy do podoby vlaku, se kterým se českoslovenští legionáři pohybovali po Transsibiřské magistrále. Je tu průřez toho, co vojáci na železnici zažívali – od ubytování, plánovaní operací, zdravotní služby, různé dílny a věci, které zajišťovaly běžný provoz, ale i boj,“ uvedl Borovička.

Zdroj: ČTK

Ing. František Komora: „Nová automobilka na Slovensku si vyžádá zvýšení kapacit pro skladování a logistiku“

[quote]Slovenská republika zažívá v posledních letech výrazný ekonomický růst. Významnou roli při tom hraje prudce se rozvíjející automobilový průmysl, který přináší nové příležitosti i úkoly pro slovenskou logistiku. A protože se Slovensku buduje další automobilový závod, Jaguar Land Rover v Nitře, zeptali jsme se Ing. Františka Komory, prezidenta Zväzu logistiky a zasielateľstva Slovenskej republiky, co bude vstup další automobilky pro Slovensko znamenat.[/quote]

Jaké impulsy přinese další rozvoj automobilového průmyslu na Slovensku?

Zřetelné jsou tři hlavní vlivy. Prvním je hospodářský růst. S příchodem automobilového průmyslu rostou nároky na kvalitu logistických služeb a kvalitu pracovníků ve výrobě. Jeho příchod doprovází také špičkové logistické know-how. A samozřejmě poroste poptávka po logistických službách.

Současně se zvýší se závislost hospodářství na jednom odvětví. Předpokládám sice, že vysoké nároky automobilového průmyslu na kvalitu pracovní síly a technologie by mohly zaručit schopnost průmyslových kapacit uplatnit se i v jiných náhradních výrobách. Přesto případný prudký pokles poptávky v automobilovém průmyslu způsobí v jednostranně zaměřené ekonomice určitě otřes.

Vzhledem k tomu, že jde o moderní výrobu, neočekávám extrémní znečištění životního prostředí. Nové podniky se však budou budovat na kvalitní zemědělské půdě, což se na Slovensku v poslední době stává pravidlem. Na tento trend se dívám se stále většími obavami.

 

Bude slovenská doprava a logistika připravená na nové výzvy?

O požadavcích na logistiku jsme už částečně hovořili. Problémem se ale může stát skutečnost, že bude třeba zvýšit kapacity pro skladování a logistiku. Znamená to zvýšené nároky na kvalifikovaný personál, kterého nedostatek pociťujeme již nyní. Vzhledem k napojení na dálnici by neměl být problém s dopravní obsluhou. Pokud však chceme využívat ekologičtější způsoby dopravy, například železniční, nebo kombinovanou dopravu, vidíme několik problémů. Logistické areály byly v poslední době budovány bez infrastruktury vyžadované těmito druhy dopravy. I když předpokládám, že stát je připraven pomoci, zůstává ještě otázka operátora atd.

 

Počítají slovenské firmy s tím, že se zapojí do logistické obsluhy nového závodu?

Myslím, že o tom snad nikdo nepochybuje. Otázkou je jen míra účasti slovenských firem, a kdo to bude. V současnosti probíhají výběrová řízení s budoucími dodavateli. Slovenské společnosti se těchto řízení účastní a vhledem k tom, že mnohé pracují už pro VW a PSA, nepochybuji, že některé budou úspěšné. Do jaké míry ukáže až čas. Další příležitosti pro ně přinesou také subdodavatelé pro novou automobilku.

 

Domníváte se, že to pro ně bude příležitost i k dalším službám mimo vlastní logistiku, jako je třeba předmontáž?

Ano, tyto požadavky existují. Slovenské firmy, a to nejen v oblasti Bratislava, Trnava a Žilina, ale i na východním Slovensku jsou už v těchto projektech zapojené. Opět je třeba zdůraznit, že bude nutné vyřešit mimořádnou místní poptávku po pracovní síle v oblasti logistiky, vzhledem k jejímu nedostatku v tomto regionu.

 

Jak se s požadavky na nové zaměstnance vyrovná slovenský trh práce?

To bude největší výzva, tisíce pracovních míst přinesou požadavek na migraci pracovní síly nejen v SR a v sousedních zemích, ale pravděpodobně i ze zemí mimo EU. Problémem je také odbornost, neboť mládež o modré límečky nemá zájem. A ministerstvo školství umožňuje rozličným „školám“ nabídku vzdělání bílých límečků v takové míře, kterou trh nepotřebuje. Navíc školy placené od „kusu“ přizpůsobují podmínky tak, aby si platby udržely, a tím se stává někdy diskutabilní i kvalita absolventů.

ZLZ zastává názor, že musíme začít pracovat s lidmi, kteří už základní chybu současného vzdělávání pocítili na vlastní kůži, tj. mladými absolventy. Svaz má už jeden vzdělávací produkt certifikovaný u světové zasílatelské federace FIATA. Vzhledem k potřebě rychlého řešení a k byrokracii spojené s akreditací vzdělávacích produktů je ve hře řešení v podobě flexibilní skupiny samostatných kurzů umožňující poskládat alespoň základní „vzdělání v oboru“. To by si mohly firmy ušít na míru, a pokud by zaměstnanec získal potřebné kredity, uznávaly by ho i ostatní členské firmy ZLZ SR.

Strategie průmyslové politiky: Investice do inteligentního, inovativního a udržitelného průmyslu

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém výročním projevu o stavu Unie dne 13. září uvedl:

„Chtěl bych se přičinit o to, aby náš průmysl byl silnější a konkurenceschopnější. Nová průmyslová strategie, kterou dnes předkládáme, pomůže našemu průmyslu zachovat si nebo získat vedoucí postavení v oblasti inovací, digitalizace a dekarbonizace“

Obnovená strategie průmyslové politiky EU v sobě spojuje všechny stávající i nové horizontální a odvětvové iniciativy do jedné společné průmyslové strategie. Vyjasňuje rovněž úkoly všech zúčastněných stran a stanoví příslušná fóra – každoroční Den evropského průmyslu, který se poprvé konal letos v únoru, a jednání u kulatého stolu na vysoké úrovni, jež umožní jak zástupcům průmyslu, tak občanské společnosti určovat směr průmyslové politiky i v budoucnosti.

Místopředseda Komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen uvedl:

„Přijetím technologických změn, přeměnou investic do výzkumu na inovativní podnikatelské nápady a zachováním vedoucí pozice v oblasti nízkouhlíkového a oběhového hospodářství se nám v Evropě podaří připravit půdu pro vznik inteligentního, inovativního a udržitelného průmyslu.“

Elżbieta Bieńkowska, komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, doplnila

„Mnoho evropských průmyslových odvětví stojí před zásadní změnou. V dnešní době je prioritou průmyslové politiky posilovat naše průmyslová odvětví, aby mohla i nadále dosahovat udržitelného růstu a vytvářet pracovní místa pro naše občany ve všech regionech“

 

Hlavní nové prvky strategie průmyslové politiky EU:

  • Komplexní balíček opatření, jejichž cílem je posílit odvětví kybernetické bezpečnosti.Balíček zahrnuje vytvoření evropského výzkumného a odborného střediska pro kybernetickou bezpečnost, které podpoří zavádění technologických a průmyslových kapacit v této oblasti, a dále celounijní systém certifikace produktů a služeb, který bude uznáván ve všech členských státech (přijato 13. září 2017).
  • Návrh nařízení o volném toku jiných než osobních údajů, které usnadní přeshraniční předávání údajů, a napomůže tak modernizaci průmyslu a dokončení společného evropského datového prostoru (přijato 13. září 2017).
  • Nový soubor opatření o oběhovém hospodářství, včetně strategie týkající se plastů a opatření ke zdokonalení produkce obnovitelných biologických zdrojů a jejich přeměně na biologický materiál a bioenergii (podzim 2017).
  • Soubor iniciativ zaměřených na modernizaci rámce duševního vlastnictví, obsahující mimo jiné zprávu o fungování směrnice o vymáhání práv duševního vlastnictví a sdělení o vyváženém, transparentním a předvídatelném evropském rámci pro udělování licencí na patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem (podzim 2017).
  • Iniciativa zaměřená na lepší fungování zadávání veřejných zakázek v EU, včetně dobrovolného mechanismu k zajištění transparentnosti a poradenství pro veřejné orgány, které plánují velké infrastrukturní projekty (podzim 2017).
  • Rozšíření agendy dovedností o nová klíčová průmyslová odvětví, jako je stavebnictví, ocelářství, papírenský průmysl, zelené technologie a obnovitelné zdroje energie, výroba a námořní doprava (podzim 2017).
  • Strategie pro udržitelné finance – cílem je lépe nasměrovat soukromý kapitál do udržitelnějších investic (začátek roku 2018).
  • Iniciativy zaměřené na vyváženost a progresivitu obchodní politiky a evropský rámec pro prověřování přímých zahraničních investic, které mohou představovat hrozbu pro bezpečnost nebo veřejný pořádek (přijaty 13. září 2017).
  • Revidovaný seznam kriticky důležitých surovin, u nichž bude Komise i nadále přispívat
  • Nové návrhy na zavádění čisté, konkurenceschopné a propojené mobility, včetně zpřísnění norem emisí CO2 z osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel, akčního plánu na vytvoření infrastruktury pro alternativní paliva, který podpoří vznik infrastruktury pro nabíjení elektromobilů, a opatření na podporu autonomního řízení vozidel (podzim 2017).

Uplatnění této ucelené strategie v praxi bude společným úkolem pro nás všechny. Její úspěch závisí na odhodlání a spolupráci orgánů EU, členských států, regionů a především na aktivní úloze samotného průmyslu.

Souvislosti

Evropský průmysl je silný a v mnoha odvětvích si na světových trzích zachovává vedoucí postavení. Z našeho průmyslu pocházejí dvě třetiny vývozu EU. Zároveň poskytuje pracovní místa 32 milionům lidí. Jen od roku 2013 jich v průmyslu vzniklo 1,5 milionu. K udržení a posílení konkurenční výhody je však třeba průmysl modernizovat. Proto je průmysl jednou z politických priorit Junckerovy Komise.

Všechny politiky Komise pomáhají průmyslu vytvářet nová pracovní místa a zvyšovat konkurenceschopnost Evropy, podporovat investice a inovace v oblasti čistých a digitálních technologií a hájit evropské regiony a pracovníky, kteří byli nejvíce postiženi změnami.

Nové výrobní technologie mění evropský průmysl a hrají stále důležitější úlohu, pokud chtějí evropské podniky v celosvětovém měřítku uspět. Budou se rovněž podílet na tvorbě nových pracovních míst. Z technologií, které přinášejí vyšší produktivitu, může mít prospěch řada odvětví. Mohou však také mít širší dopad na povahu a dostupnost pracovních míst. Budoucnost evropského průmyslu bude záviset na jeho schopnosti neustále se přizpůsobovat, inovovat a investovat do nových technologií a změn, které přinese širší využití digitalizace a přechod na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství. Celosvětová hospodářská soutěž je čím dál tím tvrdší a výhody plynoucí z globalizace a technologického pokroku jsou ve společnosti rozloženy nerovnoměrně. I tyto problémy hodlá Junckerova Komise řešit.

Politické směry Jean-Claude Junckera zdůrazňují význam silného a vysoce výkonného průmyslu pro budoucnost evropské ekonomiky. Tvorba pracovních míst a hospodářský růst poháněné inovacemi a investicemi jsou základem klíčových iniciativ Komise. Tzv. Junckerův plán (investiční plán pro Evropu) a unie kapitálových trhů pomáhají s mobilizací zdrojů k posílení hospodářského oživení.

Podpora inovací ze strany EU pomáhá průmyslu a zejména malým a středním podnikům využít jejich silné stránky. Evropa stojí v čele celosvětového úsilí na záchranu naší planety prostřednictvím svých iniciativ na vytvoření tzv. oběhové ekonomiky, čisté energie a nízkouhlíkové ekonomiky. Klíčové základní technologie zase pomáhají průmyslu obstát v celosvětové konkurenci. Strategie pro jednotný digitální trh, související strategie na digitalizaci průmyslu a akční plán 5G pro Evropu pomáhají podnikům využít nové příležitosti a vytvořit řádně fungující ekonomiku založenou na datech. Strategie pro jednotný trh usnadňuje podnikům oslovit 500 milionům spotřebitelů na evropském trhu a zapojit se do hodnotových řetězců bez celních či technických bariér. Nová agenda dovedností pro Evropu umožňuje lidem pracujícím v průmyslu získat vyšší kvalifikaci.

Tyto horizontální politiky, které se týkají všech odvětví, jsou doplněny řadou konkrétních politik pro strategická odvětví. Patří sem kosmická strategie, jejímž účelem je další rozvoj silného a konkurenceschopného evropského vesmírného průmyslu, návrh na vytvoření Evropského obranného fondu, který bude působit jako katalyzátor konkurenceschopného a inovativního evropského obranného průmyslu, dále pak široká škála iniciativ pro čistý, udržitelný a konkurenceschopný automobilový průmysl (včetně iniciativy Evropa v pohybu, opatření ke snížení znečištění ovzduší vozidly a akce GEAR2030) a také sdělení o ocelářství, jež má zajistit konkurenceschopnost tohoto odvětví na světových trzích.

 

USA se u WTO odvolaly ve sporu s EU o státní pomoc pro Boeing

[quote]Spojené státy se odvolaly proti červnovému rozhodnutí Světové obchodní organizace (WTO), podle kterého nesplnily požadavek zrušit daňovou úlevu pro amerického výrobce letadel Boeing. Informovala o tom agentura Reuters. Krok je pokračováním vleklého sporu mezi Evropskou unií a Spojenými státy ohledně subvencování výroby letadel.[/quote]

USA se odvolaly proti verdiktu WTO z 9. června. EU podala své vlastní odvolání 29. června. Červnové rozhodnutí WTO, které se nelíbí ani jedné ze stran, zamítlo velkou část obvinění EU vůči údajně nekalé podpoře, kterou Boeingu americké úřady poskytují. Zároveň ale upozornilo, že USA nesplnily požadavek zrušit daňovou úlevu, kterou Boeingu pomohl americký stát Washington.

EU tvrdila, že Boeing úlevou získal nepoctivou výhodu vůči evropskému rivalovi Airbus. Oba podniky se vzájemně obviňují z nečestné konkurence už léta.

Airbus tvrdil, že Washington poskytl Boeingu daňovou úlevu v hodnotě kolem devíti miliard dolarů (zhruba 220 miliard Kč). Firma podala i další stížnosti ohledně pomoci pro Boeing. Americký podnik zase tvrdí, že EU se snaží odpoutat pozornost od nezákonné pomoci, kterou Airbusu poskytly evropské země.

WTO loni v září dala za pravdu stížnosti Washingtonu, že EU plně nerespektovala její rozhodnutí z roku 2011, podle něhož čtyři členské země unie poskytovaly Airbusu rozsáhlé dotace, čímž porušovaly obchodní pravidla.

Zdroj: ČTK

Ředitelství silnic vypsalo zakázky na zakrytí billboardů na D1

[quote]Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vypsalo výběrové řízení na firmy, které budou zakrývat nelegální billboardy v ochranném pásmu dálnice D1. Soutěž je rozdělená na tři části, celkem silničáři za zakrytí poutačů nabízejí zhruba 3,7 milionu korun. Vyplývá to z Věstníku veřejných zakázek. Zakrytí billboardů je prvním krokem, po něm budou silničáři zařízení odstraňovat a náklady vymáhat po majitelích zařízení.[/quote]

Nelegálně stojících billboardů u dálnic napočítali zaměstnanci ŘSD více než 1100, zhruba 500 jich stojí právě okolo dálnice D1. Odstranění billboardů z ochranného pásma dálnic a silnic první třídy vyžaduje novela zákona o pozemních komunikacích, která majitelům reklamních ploch nařizuje z bezpečnostních důvodů jejich odstranění, pokud jsou blíž než 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy. Podle novely zákona měly k 1. září od silnic v Česku zmizet 3000 z celkem 25.000 poutačů.

Někteří provozovatelé poutače začali odstraňovat, jiní jen reklamní sdělení nahradili státní vlajkou. Tvrdí, že tím změnili charakter ploch, které již nadále nejsou reklamním zařízením tak, jak je definuje zákon.

Zatímco na dálnicích má povinnost odstraňovat nepovolené poutače ŘSD, na silnicích první třídy je to věc krajů a jejich organizací. Nařízení o odstranění billboardů, motivované zvýšením bezpečnosti silničního provozu, se netýká zastavěných území, kde je reklamních ploch nejvíc.

Reklamní zařízení podle zákona o pozemních komunikacích může zobrazovat nejen klasickou reklamu, tedy sdělení s cílem dosažení zisku, ale může šířit i nekomerční informace, třeba kulturní, politické nebo vzdělávací.

Zdroj: ČTK

Strojvedoucí dostanou simulátory na nácvik nebezpečných situací

[quote]Strojvedoucí Českých drah dostanou simulátory pro nácvik zvládání nebezpečných situací. Dvojici trenažérů pro strojvedoucí ČD nakoupily za 30,7 milionu korun. Školit se na nich budou moci od příštího roku, kdy by měly být podle smlouvy dodány. ČTK to řekl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.[/quote]

Smyslem jejich nákupu je potřeba vyzkoušet si situace, které z bezpečnostních důvodů nejde zkoušet při řízení skutečného vlaku. První z trenažérů by měl být umístěn v pražském depu ve Vršovicích a druhý přístroj bude umístěn v Dopravně vzdělávacím středisku v České Třebové, uvedl Šťáhlavský.

České dráhy se pro pořízení těchto zařízení rozhodly před dvěma roky po sérii nehod, jako byla nehoda osobního vlaku na pražském Masarykově nádraží, vykolejení rychlíku v Horažďovicích a střet pendolina s kamionem na železničním přejezdu ve Studénce.

Kromě rutinních mimořádností, jako je výpadek elektrického napětí, je možné s trenažéry simulovat například poruchy návěstidel nebo náhlou změnu návěstidel. Havárii ve Studénce z 22. července 2015 nepřežili tři lidé a vyžádala si dvě desítky zraněných. Řidič kamionu vjel na koleje v době, kdy už svítila červená světla. Vůz pak zůstal zavřený mezi závorami.

Zdroj: ČTK

Velká část krajů nemá soupis nelegálních billboardů u silnic

[quote]Velká část krajů zatím nemá hotový soupis nelegálně stojících billboardů v ochranném pásmu kolem silnic I. třídy. Sčítání poutačů, které mají od září jejich majitelé odstraňovat podél dálnic a silnic I. třídy, rovněž komplikují nejasnosti v kompetencích, kdo má tato zařízení následně odstraňovat. Vyplývá to ze včerejší ankety ČTK.[/quote]

Například Moravskoslezský kraj evidenci billboardů nevede, neboť sčítání poutačů prý kraji nepřísluší.

,,Zakrývání nelegálních billboardů u silnic 1. třídy má podle Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v kompetenci Ředitelství silnic a dálnic,“ řekla ČTK jeho mluvčí Miroslava Chlebounová.

V jiných krajích zase čekají, až jim soupis dodá právě ŘSD. Jasno má však Jihočeský kraj, který se připravuje na odstranění několika stovek poutačů.

Podle ministerstva dopravy je ale odstraňování billboardů v kompetenci krajů.

,,Krajské úřady totiž vykonávají působnost správního úřadu a speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic I. třídy,“ reagoval pro ČTK mluvčí ministerstva Tomáš Neřold.

Náměstek olomouckého hejtmana Jan Zahradníček řekl, že krajský úřad od Ředitelství silnic a dálnic dosud nedostal seznam billboardů, které v Olomouckém kraji stojí v ochranném pásmu silnic 1. třídy a které by měly být odstraněny. Hejtmanství podle Zahradníčka plánuje majitele billboardů nejprve vyzvat k jejich demontáži.

,,Pokud tak neučiní, pak může dojít k tomu, že to (zakrývání) budeme zajišťovat s pomocí firem, ale bude se to dávat k úhradě subjektům (majitelům billboardů),“ podotkl Zahradníček.

Na soupis od ŘSD rovněž čekají v Karlovarském kraji. Jiné kraje naopak se sčítáním reklamních poutačů již začaly.

,,Aktuálně probíhá kontrola billboardů u silnic 1. třídy, které spadají pod správu Ústeckého kraje. Jsme ovšem zatím ještě na začátku veškerého mapování a shromažďujeme informace,“ řekla ČTK mluvčí samosprávy Lucie Dosedělová.

V roce 2016 krajský úřad vydal dvě povolení k umístění poutačů, dvě žádosti zamítnul a také vydal zhruba 20 výzev k odstranění billboardů.

Naopak v Libereckém kraji úřad s evidencí poutačů ještě nezačal.

,,Na podzim letošního roku plánujeme společnou kontrolu silnic I. třídy v kraji se zástupci policie. Na základě zjištění budeme postupovat podle zákona,“ uvedla mluvčí kraje Markéta Žitná.

Podle ní ale úřad zařízení stojící bez platných povolení odstraňuje průběžně od roku 2006.

,,V případě, že reklamy nebyly odstraněny, na vlastní náklady nechal krajský úřad reklamy zakrývat a odstraňovat. Druhá masivní vlna odstraňování reklam se konala v letech 2015 a 2016, kdy bylo odstraněno 90 reklam,“ dodala Žitná.

Odstranění billboardů z ochranného pásma dálnic a silnic 1. třídy vyžaduje novela zákona o pozemních komunikacích, která majitelům reklamních ploch nařizuje z bezpečnostních důvodů jejich odstranění, pokud jsou blíž než 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy. Podle novely zákona měly k 1. září od silnic v Česku zmizet 3000 z celkem 25.000 poutačů. ŘSD zatím jen u dálnic napočítalo více než 1100 ilegálně stojících billboardů.

Někteří provozovatelé poutače již začali odstraňovat, jiní jen reklamní sdělení nahradili státní vlajkou. Tvrdí, že tím změnili charakter ploch, které již nadále nejsou reklamním zařízením tak, jak je definuje zákon.

Reklamní zařízení podle zákona o pozemních komunikacích může zobrazovat nejen klasickou reklamu, tedy sdělení s cílem dosažení zisku, ale může šířit i nekomerční informace, třeba kulturní, politické nebo vzdělávací.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář