Česká pobočka mezinárodní technologické společnosti Monstarlab vyvinula aplikaci pro blízkovýchodní rozvážkovou službu Careem, kterou poté za 3,1 miliardy dolarů (zhruba 72,5 miliardy Kč) koupila americká společnost Uber. Tým vedený Dominikem Hádlem, který má ambici udělat z Prahy řídící centrum celé skupiny pro Evropu, Blízký východ a Afriku. O české stopě v případu miliardového prodeje dnes informovala společnost Monstarlab v tiskové zprávě.

Blízkovýchodní rozvážková společnost Careem má přes 33 milionů zákazníků a svoje služby nabízí ve 14 zemích. Aplikaci pro službu na rozvozu jídel z restaurací Careem Now si nechala vyvinout od původně technologické firmy Monstarlab.

Na vývoji aplikace, která umožňuje sledovat dodávku jídla v reálném čase od přípravy až po doručení, se podílela pražská pobočka Monstarlabu. „Už měli zajetý model taxikářů, a tedy i potenciálních řidičů, kteří by mohli doručovat jídlo. My jsme do toho vstoupili jako technologický partner, který jim vymyslel, jak to provést,“ popsal Hádl. Služba Careem Now byla spuštěna v listopadu 2018 a po necelém roce dosáhla jednoho milionu objednávek.

Před dvěma lety oznámila americká společnost Uber, že odkoupí službu Careem za více než tři miliardy dolarů. „Museli jsme jim zásadně rozšířit portfolio služeb. Na úspěchu této části stála totiž celá akvizice, která následovala velmi rychle,“ popsal další vývoj Hádl. Definitivní uzavření miliardového obchodu Uber potvrdil na jaře 2020

I díky podílu na vývoji aplikace zařadil letos server Forbes Hádla mezi 30 mimořádných českých osobností pod 30 let. Již dříve na sebe český programátor upozornil aplikací Pyro! která umožňovala do snímků přidávat efekty ohně nebo explozí, o kterou projevila zájem americká technologická společnost Meta, provozovatel sociální sítě Facebook.

Monstarlab, digitální poradenská společnost založená v roce 2006 v Tokiu, má po celém světě 25 kanceláří. Pražská pobočka se od svého vzniku v roce 2018 zaměřovala hlavně na mobilní, webové a serverové aplikace. Před dvěma lety upevnila své postavení v rámci skupiny Monstarlab díky tomu, že se jí podařilo získat vedení klíčových divizí společnosti jako jsou informační technologie a bezpečnost. Do budoucna má Hádl ambici vytvořit v českém hlavním městě řídící centrum Monstarlabu pro Evropu, Blízký východ a Afriku.

Zdroj  :ČTK

Benátská radnice v uplynulých dnech udělila třem ženám licenci pro řízení gondoly. Je to nejvyšší počet žen, jež začnou vykonávat toto řemeslo, které mnoho století bylo otevřeno výlučně mužům, uvedl deník La Repubblica. První žena se ujala řízení gondoly před 12 lety a od té doby ženy nezískaly žádné další povolení.

Mnoho lidí, kteří mají licenci na provoz gondoly, pochází z rodin, které toto řemeslo vykonávaly už v minulosti. To je i případ Gioy Montiové, která je jednou ze tří nových gondoliérek. „Dobře si pamatuji moment, kdy jsem se rozhodla, že budu řídit gondolu. Bylo mi deset a kamarád mého dědečka mi řekl, že ženy musí zůstat doma a mýt nádobí. Odpověděla jsem mu, že až vyrostu, tak toho také budu schopná (řídit gondolu),“ řekla jednatřicetiletá žena italskému listu. Dodala, že o získání licence usilovala, protože je hrdá na své město a chce provozovat řemeslo, které vykonával už její pradědeček, dědeček i otec.

Ačkoliv řízení gondoly je ve velké míře řemeslo, které se dědí v rodině, zkoušky před udělením licence jsou náročné. Když se o to pokoušela poprvé v roce 2014, tak Montiová neuspěla. Podruhé v roce 2018 splnila zkoušky z plavání, veslování a záchrany v moři, takže mohla nastoupit do gondoliérské školy. V ní pak musela složit zkoušky z angličtiny, španělštiny, historie umění či námořního práva. Studium končí zkouškou z vedení gondoly.

První ženou, která získala licenci na vedení tradiční benátské lodi, byla před 12 lety Giorga Boscolová. Ona a její tři kolegyně, které uspěly nedávno, mají zatím omezenou úroveň licence, takže gondolu mohou provozovat jen v případě, že chybí gondoliér s plnou licencí. V současné době má plnou licenci přes 400 lidí a dalších 200 osob má omezenou licenci.

Zdroj  :ČTK

Na silnicích v Česku v dubnu zemřelo zatím 39 lidí, o 16 více než před rokem. Meziročně více bylo i dopravních nehod a zraněných. Předběžnou bilanci dubnové nehodovosti sdělil ředitel dopravní policie Jiří Zlý. Před rokem ale kvůli epidemii koronaviru platila přísná opatření, zhruba do poloviny dubna byl mimo jiné omezen pohyb a zakázáno cestování do jiných okresů. Od počátku letošního roku si nehody podle Zlého vyžádaly 137 obětí na životech, proti stejnému loňskému období to je o 29 více.

V dubnu se podle policie stalo téměř 7200 nehod, což bylo proti loňskému dubnu o zhruba 450 více. Těžce zraněno bylo letos při dubnových nehodách zatím 108 lidí, meziročně o 15 více. Počet lehkých zranění se proti loňskému dubnu zvýšil o zhruba 260 na přibližně 1400.

Mezi nejčastější příčiny dopravních nehod opět patřilo podle Zlého nepřizpůsobení rychlosti či nevěnování se řízení.

Rychlá jízda zřejmě stála podle policie i za nehodou, která se stala v úterý 5. dubna u rybníka Staňkov poblíž stejnojmenné obce na Jindřichohradecku. Do stromu tam narazilo osobní auto a tři muži, kteří v něm cestovali, zemřeli. Byla to jedna z nejtragičtějších nehod na jihu Čech za poslední léta. Po třech obětech si tento měsíc vyžádaly podle policejních statistik ještě nehody v dalších čtyřech dnech.

Statistiky jsou ale předběžné a mohou se změnit. Vyšetřování může například ukázat, že skutečnou příčinou úmrtí nebyla dopravní nehoda, ale zdravotní potíže řidiče. Dodatečně se naopak připočítávají do počtu obětí ti, kteří zemřeli do 24 hodin po nehodě.

Česká měna k euru od začátku roku posílila o 1,11 procenta na 24,61 Kč/EUR. Naopak proti americkému dolaru, který se stal hlavní rezervní měnou, koruna letos oslabila o téměř sedm procent na 23,39 Kč/USD. ČTK to řekl analytik společnosti XTB Štěpán Hájek.

„Turbulentní začátek roku začíná pomalu odeznívat a finanční trhy si začínají zvykat na rizika, která sebou nese válečná invaze, inflace nebo rychlejší utahování měnové politiky,“ uvedl Hájek. Důvodem vývoje kurzu k dolaru podle něj není situace v české ekonomice, ale negativní nálada na finančních trzích a utahování měnových podmínek ve Spojených státech.

„Korunu podporuje Česká národní banka, která znovu zvýšila úrokové sazby a dokonce začala intervenovat na devizovém trhu. Americký Fed vedle zvyšování sazeb chystá také stahovat dolarovou likviditu, což je historicky negativní pro měny rozvíjejících se ekonomik,“ řekl analytik.

„Americký dolar v dubnu většinu měn v podstatě převálcoval a například euro poslal velmi blízko paritě. Měnový pár euro k dolaru se dostal na nejnižší úrovně od března 2017,“ upozornil Hájek. Dolar je podle něj silnější nejen kvůli rostoucím averzi k riziku na finančních trzích, kdy se investoři stahují do bezpečí, ale také díky rozšiřujícímu se úrokovému diferenciálu, který hovoří jasně ve prospěch dolaru.

Od začátku roku nejvíce obchodovaný měnový pár na světě oslabil už o 7,55 procenta na 1,526 EUR/USD. „To však není nic proti japonskému jenu, kde se tamní centrální banka rozhodla jít opačným směrem než ostatní západní centrální banky a dále stimuluje ekonomiku a finanční trhy. Japonský jen v dubnu akceleroval své ztráty a oslabil nejvíce za 22 let. Celková ztráta proti americkému dolaru od začátku roku činí 13,13 procenta. Proti tomu se nejvíce daří brazilskému realu, který proti dolaru od začátku roku posílil o 12,7 procenta,“ dodal analytik.