Domů Blog Strana 638

Turecká armáda zneškodnila námořní minu, která připlula z Černého moře

Turecká armáda dnes v úžině Bospor zlikvidovala námořní minu, která k Istanbulu připlula z Černého moře. Informovala o tom agentura Anadolu. Po nálezu miny se krátce zastavila doprava v průlivu mezi Černým a Marmarským mořem. Ministr obrany Halusi Akar řekl, že kvůli incidentu Ankara oslovila ruské i ukrajinské úřady.

„Minu, která podle nás byla staršího typu, náš tým zneškodnil,“ řekl Akar.

Na podezřelý plovoucí předmět upozornili rybáři. Podle svědků, na které se odvolává agentura Reuters, na místě nálezu severně od Istanbulu operovalo několik vojenských lodí, letadel a vrtulníků a na místo zamířilo i minolovné plavidlo. Pak bylo slyšet hlasitou explozi.

Ruská rozvědka v pondělí varovala, že několik námořních min se dostalo na moře poté, co se utrhly z ukotvení poblíž ukrajinských přístavů. Kyjev to odmítl a tvrdil, že jde o dezinformaci z ruské strany, která má sloužit jako záminka k uzavření některých oblastí Černého moře, napsala agentura Reuters.

Zdroj : ČTK

Akutní ohrožení dopravců naftovou krizí

V současné situaci, kdy cena nafty zvýšila dopravcům náklady na 1 km o 6 až 7 Kč, mají zejména menší dopravci zcela vyčerpáno cash flow a mnoho jich je ohroženo bankrotem. Měsíčně na jedno vozidlo doplácí 50 až 70 tisíc Kč a hrozí, že v řádu nízkých jednotek týdnů mnohým dojdou prostředky na zaplacení nafty a svá vozidla zastaví.

Vláda zatím pro dopravce připravila spíše „měkčí“ opatření ve formě odkladů některých plateb, která mohou podpořit jejich cash flow, ale situace v dopravních firmách se dramaticky zhoršuje. Sdružení ČESMAD BOHEMIA se proto obrací na stát i s žádostí o přímou a rychlou finanční pomoc dopravcům k překlenutí období růstu cen a se žádostí o snížení spotřební daně z nafty na minimum EU. Podobná opatření již přijala řada evropských států a jen s nimi mohou čeští dopravci přežít a čelit zahraniční konkurenci. Prezident Sdružení Josef Melzer to zdůvodňuje slovy: „Silniční doprava je strategickým odvětvím státu, což prokázala v uplynulých dvou letech coronaviru. Kromě své nezastupitelnosti (realizuje až 80 % objemu všech přeprav) přináší státu i nemalé finanční příspěvky. Jeden český kamion generuje ročně cca 800 tis. Kč na daních a odvodech, ovšem v případě nahrazení zahraničním dopravcem, získává stát jen 70 tis. Kč na mýtu. Požadované snížení spotřební daně o 1,60 Kč by při současné úrovni cen výrazně příjem státu neohrozilo, neboť nyní při vyšších cenách za PHM získává na DPH o 2,50 až 3,20 Kč z litru více ve srovnání s průměrem roku 2021. Nižší daň ale dopravcům dá šanci v soutěži se zahraniční konkurencí i po ukončení konfliktu.“

Situace je závažná, Sdružení ČESMAD BOHEMIA tedy žádá vládu o opatření, která posílí finanční situaci dopravců, nikoliv pouze „měkká“ opatření, která odkládají problém dopravců na další období. Na podporu těchto požadavků vyhlašuje do odvolání připravenost k širokému veřejnému vystoupení dopravců.

Zdroj : ČB

Kapsch a CTS mají nárok na odškodné od německé vlády kvůli mýtnému

Arbitrážní soud rozhodl, že společnosti Kapsch TrafficCom a CTS Eventim mají nárok na odškodné od německé vlády kvůli krachu plánu na spuštění systému mýtného pro osobní auta na německých dálnicích. Informovaly o tom dnes firmy. Dodaly, že nyní bude následovat druhá fáze arbitrážního řízení, ve které se rozhodne o výši odškodného.

Německo chtělo mýtné spustit od října 2020, Soudní dvůr EU však v červnu 2019 dospěl k závěru, že systém diskriminuje majitele motorových vozidel ze zahraničí, a je tak v rozporu s unijním právem. Systém měla provozovat firma autoTicket, tedy společný podnik rakouské společnosti Kapsch a německého pořadatele koncertů a prodejce vstupenek CTS Eventim.

Po verdiktu Soudního dvora EU však německé ministerstvo dopravy smlouvy o provozu systému vypovědělo. Společnosti Kapsch a CTS Eventim se proto rozhodly po spolkové vládě požadovat odškodné 560 milionů eur (téměř 14 miliard Kč). Vláda požadavek odmítla, takže následovalo arbitrážní řízení, napsala agentura DPA.

Společnost Kapsch od roku 2007 do konce listopadu 2019 provozovala mýto v České republice, následně ji nahradilo konsorcium CzechToll/SkyToll.

Vysokorychlostní vlaky Allegro z Helsinek do Ruska přeruší provoz

Vlaky finsko-ruské vysokorychlostní železniční služby Allegro spojující Helsinky s Petrohradem od pondělí přestanou jezdit. Finská ministryně pro evropské záležitosti a řízení státních podniků Tytti Tuppurainenová dopisem oznámila státní přepravní společnosti VR, že provozování služby už „není na místě“. O rozhodnutí dnes informoval server Helsinki Times.

Jelikož je letecké spojení mezi Evropskou unií a Ruskem přerušeno, vlaky Allegro budou tento víkend jedním z posledních přímých spojení veřejné dopravy mezi Evropskou unií a Ruskem. „Doposud jsme pokračovali v provozu Allegra v souladu s oficiálními pokyny. Účelem bylo zajistit Finům přístup do Finska. Během těchto týdnů měli lidé, kteří chtěli opustit Rusko, čas ze země odjet,“ řekl serveru Helsingin Sanomat zástupce společnosti VR. Přes finsko-ruskou hranici je nadále možné dostat se osobním autem.

Vlaky Allegro provozuje společnost Karelian Trains, kterou z 50 procent vlastní finská společnost VR a z 50 procent ruský státní dopravce RŽD, který je momentálně kvůli ruské invazi na Ukrajinu terčem západních sankcí. „Pokračovat v provozování služeb Allegro už není z pohledu státu jakožto vlastníka vhodné,“ uvedla Tuppurainenová.

GO! Express & Logistics otevírá transparentní účet na pomoc Ukrajině

Aktuální situace na Ukrajině se dotýká především těch, kteří ze dne na den opustili své domovy a uprchly před válkou směrem na západ, aby tu našli útočiště pro své rodiny.

GO! Express & Logistics otevřelo transparentní účty pro tři měny, kam bude směřovat finanční pomoc z mezinárodních GO! poboček. Vedení GO! Express & Logistics tak učinilo na základě rozhovorů se zástupci krajů a charitativních organizací o nejvhodnější aktuální formě pomoci.

„Jakožto mezinárodní logistická firma se zastoupením v celé Evropě od západu k východu, cítíme také odpovědnost za přímou pomoc v jednotlivých státech či regionech, které dopady humanitární krize pociťují nejvíce. Otevřeli jsme transparentní účet pro finanční pomoc, kam budou směřovat prostředky ze všech evropských poboček GO! a vytváříme nová pracovní místa pro muže i ženy, kteří v Česku hledají útočiště,“

Martin Koča, CEO, GO! Express & Logistics

Finance budou směřovat pomoc regionům zasaženým migrační vlnou v Polsku, Česku, Slovensku a Maďarsku. Prostředky budou vynaloženy na ubytovací kapacity a základního vybavení na základě potřeb konkrétních municipalit.

„Současná situace představuje v první řadě vážnou humanitární krizi. Zřejmě se shodneme, že ve stínu této krize jsou ostatní související problémy dopadající na náš segment, druhotné. Ať už se jedná o růst spotřebitelských cen a s tím růst cen pohonných hmot, omezení exportu a importu z některých oblastí či dopady sankcí na některé subjekty na trhu. To jsou věci, které neovlivníme. Proto se více soustředíme na to, co ovlivnit můžeme, a sice na výzvy, kterým jsme doposud možná nemuseli nikdy čelit. Právě teď řeším transport léků do Lvova na Ukrajině pro přední farmaceutickou společnost. Minulý týden to byla doprava operačních nástrojů pro Červený kříž,“

komentuje Ondřej Novák, Development Manager for CEE Region, GO! Express & Logistics

Seznam transparentních účtů uvádí přepravce na svých webových stránkách.

Vyšší platy, méně řidičů

Podle ustanovení balíčku mobility, která vstoupila v platnost, budou řidiči dostávat plnou minimální mzdu v zemi, kde pracují. Německá vláda hodlá v roce 2022 zvýšit minimální mzdu na 12 eur za hodinu. Mnou si řidiči ruce?

V souladu s ustanoveními MiLoG (německy: Mindestlohngesetz – zákon o minimální mzdě, který vstoupil v platnost v roce 2015) se od 1. ledna 2022 zákonná minimální mzda zvýšila ze současných 9,50 eur na 9,82 eur za hodinu. Další zvýšení – až na 10,45 eura za hodinu – je naplánováno na červenec letošního roku. V říjnu pak hodlá německá vláda zvýšit sazbu na 12 eur za hodinu.

To znamená, že řidiči provádějící přepravu (kabotáž, mezinárodní přepravu s vykládkou nebo nakládkou v Německu a nakládku nebo částečnou vykládku v této zemi) dostanou vyšší odměnu. Dopravci zase musí počítat s nárůstem nákladů kvůli plánovanému navýšení.

Tato otázka se však netýká pouze Německa. Podle podmínek balíčku mobility platného od února 2022 budou řidiči, na které se vztahují nová pravidla delegování, dostávat plnou minimální mzdu v zemi, kde pracují.

Pro srovnání, přibližné minimální hodinové mzdové sazby v některých jiných evropských zemích jsou:

 

Alexander Monsch, ředitel pobočky AsstrA-Associated Traffic AG v Magdeburgu, vysvětluje, jak nové platové předpisy řidičů mění situaci v odvětví dopravy a logistiky.

– Alexandře, nová ustanovení o růstu odměn pro řidiče v podnikání – je to pouze teorie nebo realita?

Těžko říci, zda řidič vykonávající práci například v Německu sazbu této země skutečně dostane. Otázku vyplácení plné minimální mzdy ovládnou především německé firmy. Podle německých zákonů musí zahraniční dopravci platit svým řidičům vyšší odměny, ale zda opravdu budou? O tom pochybuji.

– Co znamená MiLoG pro zahraniční dopravní společnosti?

To je riziko na obou stranách. Za prvé, německé společnosti mohou zkontrolovat, zda zaměstnavatel vyplácí řidičům mzdy v Německu, a pokud tak neučiní, mohou je pokutovat.

Druhým rizikem je, že nespokojení řidiči mohou žalovat zaměstnavatele, kteří nedodržují nové předpisy.

Obecně si myslím, že MiLoG nepovede k poklesu objemu přeprav dodávaných zahraničními dopravci do Německa.

– Německá vláda hodlá v říjnu zvýšit minimální mzdu v zemi na 12 eur za hodinu. Zní to ambiciózně.

Jsem si jist, že záměry budou realizovány. Práce musí být spravedlivě placena. Kvůli akutnímu nedostatku řidičů v posledních letech navíc mzdy stále rostou.

– Pociťuje Německo akutně nedostatek řidičů?

Posledních pět let vypadala situace takto: ročně odchází do důchodu zhruba 50 000 řidičů. Novou licenci dostane 20 000. Výpadek je 30 000. Při současném aktivním růstu ekonomiky je to katastrofa.

– Zdá se, že tento problém se týká celé Evropy.

Ano. Každá země se s nedostatkem vyrovnává sama. Němci nabírají řidiče z Polska, Česka. Polsko, Česká republika – z Moldavska, Běloruska, Ukrajiny. Řetězová reakce, ale problém nadále setrvává.

– Jak hodnotíte současnou situaci v odvětví dopravy a logistiky obecně?

Situace není příliš optimistická. Kvůli nedostatku řidičů chybí přeprava v Německu i po celé Evropské unii. Zahraniční společnosti se bojí investovat do nového vybavení, připočítají k tomu skokový nárůst cen pohonných hmot – a sazba za přepravu v rámci Německa se za poslední rok zvýšila o 50%. To jsou velké výkyvy. Dopravní a logistický průmysl čelí nové výzvě.

Česká kancelář pojistitelů prodloužila pomoc ukrajinským řidičům na šest měsíců

Správní rada České kanceláře pojistitelů (ČKP) se v reakci na dění na Ukrajině rozhodla prodloužit bezplatné krytí škod vyplývajících z provozu ukrajinských vozidel ze dvou na šest měsíců. Lhůta šesti měsíců bude i nadále počítána od opuštění ukrajinského území, nejméně však do 31. srpna 2022. Kancelář o tom dnes informovala ČTK

„Ukrajinští občané, kteří prchají před válkou a hledají v naší zemi bezpečí, jsou ve velmi obtížné situaci, a to jak psychické, tak i z hlediska zdrojů. Většina z nich jsou ženy a děti, které stojí před urgentní potřebou zabezpečit si základní životní podmínky, což jim značně komplikuje směnitelnost hřivny a často také omezená dostupnost jiných finančních prostředků,“ uvedl výkonný ředitel kanceláře Jan Matoušek.

Kancelář podle něj nyní hledá udržitelný systém, jak ukrajinská vozidla na území ČR získají povinné ručení. „O nalezení legislativního řešení diskutujeme s ministerstvem financí, podobná debata je i na úrovní členských států a Evropské komise. Panují totiž nejasnosti, zda evropská legislativa vůbec umožňuje na území ČR pojistit vozidlo registrované mimo Evropskou unii. Prodloužení času bezplatného krytí na šest měsíců tak dává dostatek času k hledání dlouhodobého řešení,“ upozornil.

Matoušek podle odhadů očekává počet vozidel odpovídající jedné desetině počtu uprchlíků. Garanční fond ČKP je na podobné mimořádné události dostatečně dimenzován a účast pojišťoven na nákladech tohoto opatření považuje za velmi nepravděpodobnou. Česká kancelář pojistitelů poskytuje také hrazený odtah ukrajinských vozidel při poruše či nehodě.

„Česká kancelář pojistitelů a její členské pojišťovny jsou přesvědčeny, že není ani správné, ani morálně ospravedlnitelné se na otázku pomoci lidem, kteří prchají před hrůzami násilí a války, dívat ekonomickým pohledem. Stojíme ve zcela výjimečném tragickém okamžiku evropských dějin. Evropské hodnoty, za které se mimo jiné bojuje na Ukrajině, stojí právě na solidaritě s potřebnými,“ uzavřel Matoušek.

Zdroj : ČTK

MF dopravcům odložilo platby DPH a prominulo zálohy silniční daně

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes rozhodl o faktickém odložení plateb daně z přidané hodnoty pro podnikatele v autodopravě do konce letošního října. Zároveň stát všem dopravcům hromadně promine zálohy silniční daně na celý letošní rok, což ale neznamená prominutí samotné daně. Vyplývá to z generálního pardonu ministra financí zveřejněného na internetu. Ministerstvo financí informovalo, že pardon je primárně reakcí na rostoucí ceny pohonných hmot a výsledek jednání s podnikateli v dopravě.

Dopravci krok vítají, ale považují ho v současné situaci, kdy se jim náklady zvýšily kvůli drahé naftě o šest až sedm korun na kilometr, za nedostatečné. Na dnešní tiskové konferenci označili opatření za „měkké“, problém podle nich jen oddaluje. Sdružení Česmad Bohemia vyzvalo vládu k přímé finanční podpoře dopravních firem a ke snížení spotřební daně z nafty o 1,60 Kč na minimální úroveň EU. Podle generálního tajemníka sdružení Vojtěcha Hromíře chce sdružení dále s ministry jednat, ale v případě nedohody je připraveno k protestním akcím.

O odložení platby DPH je třeba požádat na finančním úřadě a splnit podmínku být podnikatelem v dopravě. Podle MF přitom je možné požádat o odložení platby DPH již v případě únorové platby DPH, která je splatná v pátek 25. března. Čtvrtletní zálohy na silniční dani se po celý rok 2022 promíjí automaticky.

„Podnikatelům fakticky umožníme odložit platby DPH až o sedm měsíců. Zároveň nemusí celý rok platit zálohy na silniční daň, kterou navíc pro auta do 12 tun celou zrušíme. Pomůžeme tím dopravcům zlepšit jejich cash-flow v aktuálně složité situaci,“ uvedl Stanjura.

Faktické odložení plateb DPH formálně MF provedlo prominutím úroků z prodlení a z posečkání na DPH. V případě silniční daně jsou konkrétně zrušeny zálohy z dubna, července, října a prosince. Jde o hromadné prominutí záloh, dopravci tak nebudou dostávat žádné oznámení.

Vláda už dříve rozhodla o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní vozidla do 12 tun. Podnikatelům by to mělo přinést roční úsporu 4,2 miliardy korun. Je k tomu ale potřeba novela zákona o dani silniční, kterou má předložit ministerstvo financí.

Zdroj : ČTK

Výstavba vodíkových plnicích stanic

Rozvoj vodíkové mobility je nemyslitelný bez výstavby vodíkových plnicích stanic. Kde mají tyto stanice stát? Kdo je postaví? Co v praxi brání jejich výstavbě? Jaké bychom měli mít ambice? Jak výstavbu financovat? Na tyto otázky by měl hledat odpověď první z cyklu seminářů o vodíkových technologiích.

Dne 28. března od 9:30 pořádá agentura CzechInvest a Ministerstvo průmyslu a obchodu první z cyklu seminářů o vodíkových technologiích, který se zaměří na výstavbu vodíkových plnicích stanic.

Více o akci:

Na úvod zazní informace o vizích výstavby vodíkových plnicích stanic v souladu s Vodíkovou strategií ČR a NAP CM, kterou přednesou zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy a Centra dopravního výzkumu.

Projektanti a organizátoři výstavby se podělí o své zkušenosti s vypracováním záměru, problémech při výstavbě i s dosavadními úspěchy. První veřejné plnicí stanice v ČR jsou nedlouho před svým dokončením. O své zkušenosti se podělí i výrobci vodíkových vozidel.

V závěrečné části zástupci dopravních podniků a velkých společností v regionech popíší svůj pohled na potřebu výstavby plnicích stanic, svá očekávání a proces výstavby z pohledu zadavatele.

Akce je určená jak pro firmy, tak pro odbornou veřejnost.

Celou akci můžete sledovat také on-line po předchozí registraci. Tu je možné provést do 25.března 2022 zde.

Odkaz k připojení bude přihlášeným účastníkům zaslán den před konáním akce.

Nové berlínské letiště se rozšířilo, pro cestující otevřelo terminál 2

Letiště Willyho Brandta na pomezí Berlína a Braniborska, které je v provozu od října 2020, se dnes rozšířilo o novou odbavovací halu. Terminál 2 byl sice dokončen už na konci předloňského léta, ale kvůli následkům pandemie nemoci covid-19 nebyl tehdy uveden do provozu společně s novým letištěm. Dnešní zprovoznění terminálu přitom s pandemií úzce souvisí, neboť dodržování karanténních opatření a také postupné zotavování letecké dopravy si žádá i dodatečné prostory.

„Rozhodnutí padlo loni na podzim, kdy jsme viděli, že kvůli pandemii mnoho odbavovacích procesů, které jsou běžně rychlé, jsou nyní ve skutečnosti pomalé a vyžadují více času i prostoru,“ řekla novinářům šéfka letiště Aletta von Massenbachová. „Rozhodli jsme se proto zprovoznit terminál 2 v letním letovém plánu. Letní letový plán začíná 27. března, my jsme ale start terminálu o tři dny uspíšili,“ uvedla.

Podle von Massenbachové se rovněž začíná zlepšovat situace v letecké dopravě. Letiště pro letošní rok očekává 17 milionů cestujících, v loňském roce to bylo necelý deset milionů. Papírově by tak i nadále postačil ústřední terminál 1 s roční kapacitou 25 milionů cestujících, hygienická opatření si ale žádají více prostoru. To se ukázalo už loni během podzimních prázdnin, kdy se na letišti kvůli náporu cestujících a nedostatku personálu odehrávaly chaotické scény. Mnozí cestující, i když přijeli k odbavení s dostatečným předstihem, čekali ve frontách i několik hodin, takže nestihli letadlo. Velké problémy byly i s odbavováním zavazadel.

Zopakování chaosu by měl terminál 2 s roční kapacitou šesti milionů cestujících předejít. O nadcházejících velikonočních prázdninách letiště předpokládá další vlnu mimořádného zájmu. „Na Velikonoce očekáváme až 70.000 cestujících denně, z toho 10.000 připadne na terminál 2,“ řekla von Massenbachová.

Letiště včetně terminálu 2 bylo sice dokončeno před necelými dvěma roky, ale nová odbavovací hala se od ústředního terminálu výrazně liší. Vzdušný přístav, který nahradil tehdejší letiště Tegel na severozápadě a Schönefeld na jihovýchodě metropole, se začal stavět v roce 2006 a zprovozněn měl být po pěti letech. Otevření letiště se nakonec kvůli plánovacím chybám, stavebním pochybením a technickým nedostatkům o devět let protáhlo.

Výstavba terminálu 2 byla naopak bezproblémová. Letiště se rozhodlo pro jeho vybudování v roce 2017 a v létě 2020 bylo vše hotovo. Rychlost výstavby souvisí i s povahou samotného terminálu, o kterém bývalý šéf letiště Engelbert Lütke Daldrup řekl, že to není žádná katedrála cestování, ale mimořádně funkční budova. Betonová konstrukce se před cestujícími neskrývá za obložením a viditelná jsou rovněž kabelová a technická vedení, která nejsou schovaná v podhledech.

Stejný názor jako Lütke Daldrup má i jeho nástupkyně von Massenbachová. „Je to budova velmi funkční, velmi rychlá, umožňuje rychlé procesy, je kompaktní. To vše je něco, co letecká doprava potřebuje,“ řekla. Zdůraznila přitom, že terminál 2 klade co největší důraz na automatizaci, o čemž svědčí všudypřítomná samoodbavovací zařízení.

„Automaty máme samozřejmě i na terminálu 1, ale zde je jejich kvóta vyšší. Je to něco, co aerolinky požadují a jakým směrem chtějí odbavování směrovat,“ řekla von Massenbachová. Minimální zdržení cestujících si slibuje také od bezpečnostních kontrol. Na to upozornil i berlínský policejní prezident Karl-Heinz Weidner.

„Úsek bezpečnostních kontrol je 21 metrů dlouhý, což je dvojnásobek délky kontrolního stanoviště na terminálu 1,“ řekl Weidner novinářům. „Hlavní výhodou je, že v jedné takové bezpečnostní uličce mohou být paralelně odbavováni a kontrolováni až tři cestující,“ uvedl. Dodal, že bezpečnostní stanoviště není oproti terminálu 1 jen dvojnásobně dlouhé, ale že jedna taková ulička zvládne za hodinu dvakrát více cestujících. Bezpečnostních uliček má terminál 2 osm.

Nově zprovozněná odbavovací budova je navíc plně propojena s ústředním terminálem přes můstek. Na rozdíl od terminálu 1 nemá přímý vstup do podzemní železniční stanice, pěší vzdálenost je však pouze v jednotkách minut.

Terminál 2, který je zamýšlen pro nízkonákladové aerolinky, bude prozatím využívat irský dopravce Ryanair pro všechny své odlety. Od dubna zde bude Ryanair odbavovat i přílety. Jako první spoj pro otevření terminálu byl vybrán odpolední let do Stanstedu, který je jedním z letišť obsluhujících Londýn.

Letiště Willyho Brandta má ještě terminál 5, který vznikl přejmenováním bývalého letiště Schönefeld. Tento terminál byl určen rovněž pro nízkonákladové letecké společnosti, kvůli pandemii byl však loni v únoru dočasně uzavřen. Termín opětovného zprovoznění znám není, pětka navíc nyní slouží jako nouzové ubytování válečných uprchlíků z Ukrajiny. Podle von Massenbachové není pátý terminál pro příští roky potřeba. V budoucnu se navíc předpokládá výstavba odbavovacích hal 3 a 4 přímo u ústředního terminálu.

Zdroj  :ČTK

Logistický kalendář