Vláda v reakci na růst cen pohonných hmot v souvislosti s válkou na Ukrajině rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun. Na twitteru o tom informovalo ministerstvo financí. Částečné zrušení silniční daně sníží její výnos o zhruba 4,2 miliardy korun ročně. Loni stát získal na silniční dani 5,43 miliardy korun, předloni to bylo 5,96 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že zrušení povinnosti přimíchávání biosložky do nafty i zrušení silniční daně je trvalé.
Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že ekologický dopad přimíchávání biosložek je v současnosti již překonaný a sporný. „Vydělává na tom jen pár firem. Zároveň to umožní našim zemědělcům, aby na polích pěstovali více obilí,“ uvedl. Zrušení silniční daně pak označil za přímou pomoc především pro menší a střední firmy.
Premiér zároveň vyzval občany, aby si nedělali zbytečné zásoby benzínu nebo nafty. ČR má dostatečné zásoby ropy i pohonných hmot, dodal.
K silniční dani se musí přihlásit každý podnikatel, který využívá auto k výdělečné činnosti. Přiznání k dani musí podnikatelé předkládat každý rok a daň se platí za standardních podmínek čtyřikrát ročně formou zálohy. Výše daně závisí na objemu motoru osobního vozidla, nebo největší povolené hmotnosti a počtu náprav u nákladních automobilů. V případě dnes ohlášených změn se to týká výše daně od 1200 do 8100 korun za kalendářní rok. Pro osobní automobily se daň odvíjí od objemu motoru a je nastavena na 1200 až 4200 korun ročně. Silniční daň u nákladních automobilů nad 12 tun není možné zrušit kvůli směrnici Evropské unie, upozornilo ministerstvo financí.
Stanjura také informoval, že čtvrtletní zálohy u rušené silniční daně rozhodnutím ministra zruší. První záloha by měla být splatná 15. dubna. „Není potřeba, aby se za auta do 12 tun platily čtvrtletní zálohy. Ty peníze necháme podnikatelům, sníží se byrokracie a počet míst ve finanční správě,“ uvedl.
Ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic nadále rostou. Ceny benzinu i nafty si od pondělí do úterý připsaly nejvyšší mezidenní nárůst cen od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Cena nafty vzrostla za 24 hodin o 2,15 koruny na 47,47 Kč za litr. Benzin zdražil o 1,7 koruny na 45,21 korun za litr. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005.
Někteří členové vlády a odborníci se k tomuto opatření v minulých dnech stavěli rezervovaně. Například ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na twitteru uvedl, že bezprostřední vliv zrušení přimíchávání biosložky by byl na cenu pohonných hmot nulový. Ekonomka Danuše Nerudová se zase domnívá, že zrušení silniční daně jako řešení růstu cen pohonných hmot je nesmysl. „A to pomíjím fakt, že tímto by přestala existovat motivace k přechodu na alternativní pohony. Lepším řešením by bylo zrušit mýto pro autobusovou dopravu a zrušit přimíchávání biosložky do paliv,“ uvedla.
Silniční dani podléhají automobily, které využívají firmy i fyzické osoby k podnikání. Sazba se určuje u osobních aut podle obsahu motoru a objemu válců v motoru. Silniční daň odvádí v Česku přibližně 830.000 poplatníků, představuje přibližně 0,7 procenta daňových příjmů Česka. Přiznání k dani musí podnikatelé předkládat každý rok a daň se platí za standardních podmínek čtyřikrát ročně formou zálohy.
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil správu silniční daně v letech 2017 až 2020, je správa silniční daně nákladná a její efektivita je v porovnání s ostatními daněmi v Česku zhruba čtyřikrát nižší. Vliv na to má administrativní náročnost spojená se správou daňových úlev, pomalá automatizace i chyby v registru vozidel. Finanční správa vybrala v letech 2018 až 2020 podle NKÚ na silniční dani za jednu korunu výdajů v průměru 15 korun příjmů.
Přimíchávání biosložek do pohonných hmot bylo zavedeno v roce 2007 pro naftu, o dva roky později se zavedlo i pro benzin. Dodavatelé pohonných hmot musejí nyní přimíchávat povinně alespoň 4,1 procenta biosložky do benzinu a šest procent do nafty.
Největším výrobcem biopaliv v Česku je lovosická firma Preol, která patří do skupiny Agrofert ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Spolu s dalším podnikem z holdingu Agrofert, společností Primagra z Milína na Příbramsku, má na dodávkách biosložek pro státního distributora paliv Čepro dlouhodobě zhruba poloviční podíl. Významným dodavatel biosložek je i firma P3CHEM se sídlem v Líbeznici u Prahy, která však biopaliva nevyrábí, ale importuje do Česka z ciziny.
Zdroj : ČTK
