Domů Blog Strana 1057

Ministerstvo vydalo stavební povolení pro tři úseky D6

[quote]Ministerstvo dopravy v pátek vydalo stavební povolení pro připravované tři úseky na dálnici D6 z Karlových Varů na Prahu. Jde o obchvat Řevničova, úsek Nové Strašecí – Řevničov a první etapu obchvatu Lubence. Kraj předpokládá, že stavby dohromady za téměř pět miliard korun začnou ještě letos, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Karlovarského kraje Jana Pavlíková.[/quote]

Nyní bude muset Ředitelství silnic a dálnic ČR vybrat na stavby zhotovitele.

,,Nedostavěná D6 stále trápí nejen naše občany, ale stěžují si i návštěvníci, kteří k nám přijíždějí ve směru od Prahy. Věřím, že se zdárně podaří dokončit výběrová řízení na zhotovitele staveb a nic nebude stát v cestě tomu, aby práce mohly začít,“ uvedla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová.

Obchvat Řevničova by měl měřit asi 4,2 kilometru a na jeho stavbu se počítá s náklady ve výši okolo 1,6 miliardy korun. Úsek Nové Strašecí – Řevničov v délce 5,5 kilometru přijde podle předpokladů asi na 1,4 miliardy korun. První etapa obchvatu Lubence je dlouhá přes 4,8 kilometru a náklady dosáhnou asi 1,9 miliardy korun. Při výběrových řízeních se ale ještě může podařit částky snížit.

Tři úseky v celkové délce přibližně 14,5 kilometru by měly být dokončeny v roce 2020. Na D6 je třeba vybudovat celkem 11 úseků v délce 70 kilometrů.

,,Budeme velmi bedlivě dohlížet na to, aby rychle pokračovala příprava i dalších částí D6,“ uvedla Vildumetzová.

Kraj současně žádá o vyjmutí celého úseku D6 od Karlových Varů do Chebu ze seznamu komunikací s dálničním poplatkem.

Těsně před vybráním zhotovitele je v Karlovarském kraji další zásadní stavba, obchvat Trstěnic a Drmoulu na silnici I/21 z Chebu na Plzeň. Úsek silnice mezi těmito obcemi patří s mnoha tragickými nehodami k nejnebezpečnějším v kraji. Jeho výstavbou se navíc zlepší bezpečnost a životní podmínky v samotných obcích.

Zdroj: ČTK

Podle zjištění Komise poskytlo Lucembursko společnosti Amazon nezákonné daňové úlevy v hodnotě přibližně 250 milionů eur

[quote]Evropská komise dospěla k závěru, že Lucembursko poskytlo společnosti Amazon neoprávněné daňové zvýhodnění ve výši přibližně 250milionů eur. Podle pravidel EU pro státní podporu je to protiprávní, protože Amazon tak mohl platit výrazně nižší daně než jiné podniky. Lucembursko nyní musí tuto protiprávní podporu získat zpět.[/quote]

Komisařka odpovědná za politiku hospodářské soutěže Margrethe Vestager k tomu uvedla:

Lucembursko poskytovalo Amazonu nezákonné daňové úlevy. V důsledku toho nebyly téměř tři čtvrtiny zisku této společnosti zdaněny. Jinými slovy, Amazon mohl platit čtyřikrát nižší daně než ostatní místní podniky, na které se vztahují stejné vnitrostátní daňové předpisy. Podle unijních pravidel pro státní podporu je takový režim protiprávní. Členské státy nemohou nadnárodním skupinám poskytovat selektivní daňové výhody, které jiné podniky nemají.

Na základě hloubkového šetření, které zahájila v říjnu 2014, dospěla Komise k závěru, že daňové rozhodnutí Lucemburska vydané v roce 2003 a prodloužené v roce 2011 snížilo daně, které Amazon v Lucembursku odváděl, bez platného odůvodnění.

Toto daňové rozhodnutí umožnilo Amazonu přesunout převážnou většinu svých zisků ze společnosti skupiny Amazon, která v Lucembursku podléhá dani (Amazon EU), na společnost, která zde daně neplatí (Amazon Europe Holding Technologies). Daňové rozhodnutí konkrétně schválilo licenční platby poskytované společností Amazon EU společnosti Amazon Europe Holding Technologies, které výrazně snížily zdanitelný zisk společnosti Amazon EU.

Z šetření Komise vyplynulo, že úroveň licenčních poplatků schválená v daňovém rozhodnutí byla nadsazená a neodrážela ekonomickou realitu. Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že daňové rozhodnutí poskytovalo společnosti Amazon selektivní hospodářskou výhodu, jelikož této skupině umožňovalo platit nižší daně než jiné podniky, které podléhají stejným vnitrostátním daňovým předpisům. Rozhodnutí tak ve skutečnosti Amazonu umožnilo vyhnout se zdanění tří čtvrtin zisků z veškerého prodeje skupiny Amazon v EU.

Struktura skupiny Amazon v Evropě

Rozhodnutí Komise se týká lucemburského daňového zacházení se dvěma společnostmi skupiny Amazon – Amazon EU a Amazon Europe Holding Technologies. Jedná se o společnosti zapsané v Lucembursku, které jsou v plném vlastnictví skupiny Amazon a jež v konečném důsledku ovládá americká mateřská společnost Amazon.com, Inc.

  • Společnost Amazon EU (dále jen „provozní společnost“) provozuje maloobchodní podnikání Amazonu v celé Evropě. V roce 2014 měla více než 500 zaměstnanců, kteří vybírali výrobky k prodeji na evropských internetových stránkách Amazonu, nakupovali je od výrobců a řídili internetový prodej a doručování produktů zákazníkům. Amazon svou prodejní činnost v Evropě zorganizoval tak, že zákazníci pořizující zboží na kterékoli internetové stránce společnosti Amazon v Evropě smluvně nakupovali od lucemburské provozní společnosti. Amazon tak vykazoval veškerý evropský prodej a zisky z něj plynoucí v Lucembursku.
  • Společnost Amazon Europe Holding Technologies (dále jen „holdingová společnost“) je komanditní společnost, která nemá žádné zaměstnance, kancelář ani podnikatelskou činnost. Tato holdingová společnost funguje jako prostředník mezi provozní společností a společností Amazon v USA. V rámci tzv. „dohody o sdílení nákladů“ uzavřené se společností Amazon v USA drží některá práva duševního vlastnictví pro Evropu. Sama holdingová společnost toto duševní vlastnictví nijak aktivně nevyužívá. Pouze na ně uděluje výhradní licenci provozní společnosti, která pak tato práva využívá při provozování maloobchodu společnosti Amazon v Evropě.

Podle dohody o sdílení nákladů holdingová společnost poskytuje společnosti Amazon v USA roční platby jakožto příspěvek k nákladům na rozvoj duševního vlastnictví. Přiměřenou úroveň těchto plateb nedávno stanovil americký daňový soud.

Podle lucemburských obecných daňových předpisů podléhá provozní společnost v Lucembursku dani z příjmu právnických osob, kdežto holdingová společnost ne, a to díky své právní formě (komanditní společnost). Zisky vykázané holdingovou společností jsou daněny až na úrovni společníků, a nikoli na úrovni holdingové společnosti samotné. Společníci holdingové společnosti sídlili v USA a doposud mají odloženou daňovou povinnost.

Amazon tuto strukturu, která byla schválena v prošetřovaném daňovém rozhodnutí, využíval od května 2006 do června 2014. V červnu 2014 společnost svůj způsob fungování v Evropě změnila. Na tuto novou strukturu se vyšetřování státní podpory prováděné Komisí nevztahuje.

Rozsah šetření Komise

Úkolem kontroly státní podpory v EU je zajistit, aby členské státy neposkytovaly vybraným společnostem výhodnější daňové zacházení než jiným, též prostřednictvím daňových rozhodnutí. Konkrétně cena za transakce mezi společnostmi v rámci skupiny musí být stanovena způsobem, který odráží ekonomickou realitu. To znamená, že platby mezi dvěma společnostmi v jedné skupině by měly být v souladu s mechanismy, které se uplatňují za obchodních podmínek mezi nezávislými podniky (tzv. „princip tržního odstupu“).

Šetření Komise v oblasti státní podpory se týkalo daňového rozhodnutí, které vydalo Lucembursko pro společnost Amazon v roce 2003 a v roce 2011 ho prodloužilo. V tomto rozhodnutí schválilo metodu pro výpočet zdanitelného základu provozní společnosti. Nepřímo potvrdilo rovněž metodu výpočtu ročních plateb provozní společnosti pro holdingovou společnost za práva duševního vlastnictví Amazonu, která využívala pouze provozní společnost.

Tyto platby v průměru přesahovaly 90 % zisků z činnosti provozní společnosti. Byly podstatně (přibližně 1,5krát) vyšší než částky, jež musela holdingová společnost podle dohody o sdílení nákladů platit společnosti Amazon v USA.

Je třeba vyjasnit, že šetření Komise nezpochybnilo skutečnost, že holdingová společnost vlastnila práva duševního vlastnictví, na něž poskytovala provozní společnosti licenci, ani pravidelné platby prováděné holdingovou společností a určené společnosti Amazon v USA na rozvoj tohoto duševního vlastnictví. Nezpochybnilo ani lucemburský obecný daňový systém jako takový.

Posouzení Komise

Šetření Komise ve věci státní podpory vedlo k závěru, že lucemburské daňové rozhodnutí stvrdilo neodůvodněnou metodu pro výpočet zdanitelného zisku společnosti Amazon v Lucembursku. Konkrétně výše licenčních poplatků provozní společnosti pro holdingovou společnost byla nadsazená a neodrážela ekonomickou realitu.

  • Provozní společnost byla jediným subjektem, který aktivně přijímal rozhodnutí a prováděl činnosti týkající se maloobchodního podnikání společnosti Amazon v Evropě. Jak již bylo řečeno, její zaměstnanci vybírali výrobky k prodeji, nakupovali je od výrobců a řídili internetový prodej a doručování produktů zákazníkům. Provozní společnost rovněž upravovala technologii a software využívané platformou Amazonu pro elektronické obchodování v Evropě, investovala do marketingu a shromažďovala údaje o zákaznících. To znamená, že spravovala práva duševního vlastnictví, na něž měla licenci, a vytvářela k nim přidanou hodnotu.
  • Holdingová společnost byla prázdnou skořápkou, která pouze předávala práva duševního vlastnictví k výhradnímu užití provozní společnosti. Sama se do řízení, rozvoje nebo užívání tohoto duševního vlastnictví nijak aktivně nezapojovala. Nevykonávala a ani nemohla vykonávat žádné činnosti, které by odůvodnily výši licenčních poplatků, jež obdržela.

Podle metody schválené daňovým rozhodnutím se zdanitelné zisky provozní společnosti snížily na čtvrtinu své skutečné výše. Téměř tři čtvrtiny zisků společnosti Amazon byly neoprávněně přiřazeny holdingové společnosti, kde nebyly zdaněny. Rozhodnutí tak ve skutečnosti Amazonu umožnilo vyhnout se zdanění tří čtvrtin zisků z veškerého prodeje skupiny Amazon v EU.

Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že daňové rozhodnutí vydané Lucemburskem schválilo platby mezi dvěma společnostmi téže skupiny, které nejsou v souladu s ekonomickou realitou. Tím toto daňové rozhodnutí umožnilo společnosti Amazon platit podstatně nižší daně než ostatní podniky.

Komise proto ve svém rozhodnutí konstatovala, že lucemburské daňové zacházení se společností Amazon v rámci daňového rozhodnutí je v rozporu s pravidly EU pro státní podporu.

Zpětné získání finančních prostředků

Pravidla EU pro státní podporu v zásadě vyžadují navrácení neslučitelné státní podpory, aby se odstranilo narušení hospodářské soutěže způsobené touto podporou. Podle pravidel EU pro státní podporu se neukládají žádné pokuty a navrácení podpory dotyčnou společnost nepenalizuje. Obnovuje pouze rovné zacházení s ostatními společnostmi.

Komise v dnešním rozhodnutí stanovila metodiku pro výpočet hodnoty konkurenčního zvýhodnění. Jedná se o rozdíl mezi tím, co společnost Amazon odvedla na daních, a tím, co by bývala musela zaplatit, pokud by daňové rozhodnutí vydáno nebylo. Na základě dostupných informací se tato částka odhaduje přibližně na 250 milionů eur plus úroky. Lucemburské daňové orgány musí nyní na základě metodiky stanovené v rozhodnutí Komise určit přesnou výši nevybrané daně v Lucembursku.

Souvislosti

Způsoby, jak členské státy rozhodují o daňových režimech, šetří Komise od června 2013. V prosinci 2014 svůj průzkum rozšířila na všechny členské země. V říjnu 2015 dospěla Komise k závěru, že Lucembursko poskytovalo selektivní daňovou výhodu společnosti Fiat a Nizozemsko stejným způsobem zvýhodňovalo společnost Starbucks. V lednu 2016 došla k závěru, že selektivní daňové výhody, které poskytla Belgie nejméně 35 nadnárodním společnostem převážně z EU v rámci režimu zdanění „nadměrného zisku“, jsou podle pravidel EU pro státní podporu protiprávní. V srpnu 2016 dospěla Komise k závěru, že Irsko poskytlo společnosti Apple neoprávněné daňové úlevy ve výši až 13 miliard eur. Kvůli obavám, že by daňová rozhodnutí v Lucembursku mohla působit problémy z hlediska pravidel státní podpory, pracuje Komise rovněž na dvou hloubkových šetřeních, jež se týkají společností McDonald’s a GDF Suez (nyní Engie).

Tato Komise realizuje rozsáhlou strategii pro spravedlivé zdanění a větší transparentnost a v poslední době jsme svědky významného pokroku. Po návrzích Komise v oblasti daňové transparentnosti z března 2015 vstoupila v lednu 2017 v platnost nová pravidla týkající se automatické výměny informací o daňových rozhodnutích. Členské státy se také dohodly, že rozšíří automatickou výměnu informací na podávání zpráv podle jednotlivých zemí, pokud jde o finanční informace o nadnárodních společnostech týkající se daňové oblasti. Nyní se projednává návrh, aby některé z těchto informací byly zveřejňovány. V květnu 2017 byla přijata nová pravidla EU pro prevenci vyhýbání se daňovým povinnostem prostřednictvím třetích zemí doplňující směrnici proti vyhýbání se daňovým povinnostem, která zajišťuje závazné a důrazné uplatňování opatření proti zneužívání daňového systému na celém jednotném trhu.

Co se týče probíhající legislativní činnosti, návrhy týkající se obnovení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, které Komise předložila v říjnu 2016, by působily jako účinný nástroj proti vyhýbání se daňovým povinnostem v EU. V červnu 2017 Komise navrhla nová pravidla transparentnosti pro zprostředkovatele, včetně daňových poradců, kteří svým klientům navrhují a doporučují strategie daňového plánování. Tyto právní předpisy přispějí k mnohem větší míře transparentnosti a budou odrazovat od využívání daňových rozhodnutí jako nástroje zneužívání daňového systému. Konečně v září tohoto roku zahájila Komise novou agendu EU s cílem zajistit spravedlivé zdanění digitální ekonomiky podporující růst. Ve svém sdělení popsala výzvy, jimž členské státy v současné době čelí, chtějí-li v této naléhavé otázce jednat, a představila možná řešení, která chce před předložením návrhu Komise v roce 2018 prozkoumat. Veškeré snahy Komise jsou založeny na prosté zásadě, že všechny společnosti, velké i malé, musí odvádět daň tam, kde dosahují svých zisků.

Jakmile bude vyřešena otázka důvěrnosti údajů, bude nedůvěrné znění rozhodnutí zveřejněno v registru státních podpor, který Komise publikuje na stránkách pro hospodářskou soutěž, pod číslem SA.38944. Nová rozhodnutí ve věcech státní podpory zveřejněná na internetu a v Úředním věstníku EU jsou uvedena rovněž v elektronickém týdeníku State Aid Weekly e-News.

V M. Boleslavi byla o víkendu pokřtěna replika letounu z roku 1913

[quote]V mladoboleslavském leteckém muzeu Metoděje Vlacha byla pokřtěna replika francouzského letounu Caudron G3 z roku 1913, příprava její stavby trvala osm let. Jde o jednu ze dvou replik v Evropě, druhá je ve Francii. Veřejnost poprvé uvidí letoun ve vzduchu příští rok v červnu na Dobovém leteckém dnu v Mladé Boleslavi. Je třeba udělat ještě řadu testů, řekl ČTK předseda správní rady Nadačního fondu letadlo Metoda Vlacha Vladimír Handlík.[/quote]

Celá akce byla určena především pro ty, kteří se na stavbě repliky podíleli a pro přátele létání. Silný vítr umožnil jen krátký rovný let.

,,Trošičku musíme doladit motor a musí se provést řada zkoušek,“ uvedl Handlík.

Systém zalétávání a zkoušek je podle něj jasně předepsaný a nyní je splněno zhruba z poloviny. Po dokončení testů se bude letoun na akcích pro veřejnost objevovat pravidelně.

Replika poprvé vzlétla na mladoboleslavském letišti letos v září, na její výrobu Handlík pomyslel poprvé už v roce 1994, v němž s modelem letounu Caudron G3 vyhrál mistrovství světa v nizozemském Arnhemu a o rok později mistrovství Evropy v Polsku. Podklady pro výrobu získali technici z francouzských muzeí De Medon a Le Bourget, zakoupen byl také australský sedmiválcový hvězdicový motor Rotec 2800 o výkonu 110 koní.

Konstrukci letounu sestrojila brněnská dílna Petra Svobody, dokončení se věnovali Petr Tax a Petr Opěla v dílně leteckého muzea Metoděje Vlacha a také v dílnách v Praze, odborným poradcem byl člen nadačního fondu Emil Přádný. Motor instalovali Jiří Hybler a Petr Prskavec, taktéž členové nadačního fondu. Laminátové díly vyrobil Tomáš Souček. Na pracích se podílel i zkušební pilot Petr Handlík, který stroj také zalétal. Po dokončení letových zkoušek, které potrvají přibližně měsíc, na stroji budou moci létat i další piloti.

V mladoboleslavském muzeu už plánují výrobu dalšího přírůstku. Ve spolupráci s Historical flying clubem v Mladé Boleslavi by mělo jít o letadlo Zlín Z-XII, což je stroj, který se stavěl ve zlínské letecké společnosti, jejímž akcionářem byla společnost Baťa.

,,Vlastně už žádné neexistuje, tak bychom chtěli postavit repliku 1:1,“ dodal Handlík.

Jde o dvoumístný sportovní a cvičný letoun z třicátých let minulého století.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo: Jednáme o snížení požadavků na provozování taxi

[quote]O možném snížení požadavků na provozování taxislužby debatovala na ministerstvu dopravy pracovní skupina v rámci plánované změny v zákoně o silniční dopravě. Novinářům to po jednání řekl náměstek ministra dopravy Ladislav Němec. Změny pravidel v taxislužbě mimo jiné vyžaduje rozvoj sdílené ekonomiky a stále častější využívání služeb typu Uber.[/quote]

Ve čtvrtek ministerstvo dopravy uvedlo, že zvažuje, zda nepostavit na roveň data o přepravě získaná prostřednictvím mobilních aplikací a klasických taxametrů za předpokladu, že bude mít stát možnost tato data kontrolovat. Taková vozidla by z pohledu ministerstva vykonávala taxislužbu, ale za mírně pozměněných podmínek.

,,Zákazník by prostřednictvím aplikace odsouhlasil smluvně podmínky přepravy a na základě toho už by nemusel být ve vozidle taxametr. Byla by to určitá forma smlouvy,“ řekl Němec.

Ve čtvrtek ale upozornil, že zákazník by si musel objednávat takovou službu jen prostřednictvím aplikace, tedy nemohl by zastavit vozidlo na ulici. Ministerstvo také navrhuje umožnit, aby místo označení taxi na střeše mohlo být auto pro přepravu označeno pouze nálepkou jako v některých evropských zemích.

Takto označená vozidla by ale přišla o některé výhody, které mají zřetelně označená vozidla taxi. Jde například o možnost jízdy ve vyhrazených pruzích pro MHD a vozy taxislužby nebo o stání na vyhrazených místech.

Odhadovat, kdy by novela mohla vstoupit v platnost, jej nyní podle Němce předčasné. Záleží podle něj mimo jiné na tom, jak moc velkou prioritu dá úpravě zákona nová vláda. Připomínky k návrhu očekává ministerstvo do 14 dnů, pracovní skupina se pak má znovu sejít během měsíce.

Kromě taxikářů, kteří se nejčastěji vymezují proti americké společnosti Uber, vyvolává spory v souvislosti s takzvanou sdílenou ekonomikou využívání aplikace Airbnb pro krátkodobý pronájem bytů a nemovitostí turistům. Neregulované využívání podobných aplikací vede podle kritiků k růstu cen nájemního bydlení a představuje nekalou konkurenci ubytovacích zařízení.

Zdroj: ČTK

Kraje navrhly další čtyři úseky dálnic bez poplatku

[quote]K úsekům dálnic osvobozeným od poplatků by příští rok mohly vedle pěti navrhovaných ministerstvem dopravy přibýt ještě čtyři další. Navrhly je kraje v rámci připomínkového řízení. Ministerstvo o nich chce rozhodnout do dvou týdnů. ČTK to řekl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.[/quote]

Jihočeský kraj navrhl opětovné vyjmutí úseku na dálnici D3 mezi exity 104 a 107 u Veselí nad Lužnicí. Karlovarský kraj požaduje doplnit osvobození od poplatků na D6 mezi Sokolovem a Karlovými Vary a dále úsek Sokolov – Cheb mezi exity 146 a 169. Zlínský kraj se pak obává o vyřazení obchvatu Otrokovic na D55 ze seznamu výjimek a žádá o potvrzení tohoto osvobození.

Kraje své požadavky zdůvodnily tím, že nechtějí, aby osobní automobily objížděly uvedené dálnice a zatěžovaly městský provoz hlukem, emisemi nebo rizikem dopravních nehod. Karlovarský kraj zároveň argumentuje nedokončenou dálnicí D6 a chybějící silnicí první třídy, po které by bylo možné dálnici objíždět.

Od příštího roku budou nově vyjmuty z placení desetikilometrový úsek D6 mezi Novým Sedlem a Březovou, bez poplatku bude nově také tři kilometry dlouhý úsek D52 u Pohořelic. Dálniční známku nebudou řidiči potřebovat ani v úseku D55 u Otrokovic, dále pak na dálnici D3 mezi Veselím nad Lužnicí a Bošilcem a rovněž na dálnici D46 u Hněvotína. Vyjmutí tohoto úseku motoristům umožní bezplatné použití obchvatu Olomouce po dálnici D35, uvedlo ministerstvo.

Od začátku letošního roku úřad zrušil povinnou jízdu s dálniční známkou na zhruba 100 kilometrech dálnic, o rok dříve pak poplatku zbavil dalších 45 kilometrů. Kamionové dopravy, která za průjezd dálnicí platí elektronické mýto, se ale výjimky udělené ministerstvem netýkají.

Zdroj: ČTK

Ke konci srpna vynaložil fond dopravy na výstavbu 35,47 mld. Kč

[quote]Na výstavbu dopravní infrastruktury se ke konci letošního srpna vyčerpalo z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury 35,47 miliardy korun. Dalších 36,2 miliardy Kč pak činily požadavky k proplacení od investorských organizací. Množství vyčerpaných peněz na stavby silnic, železnic a dalších dopravních cest je ve srovnání se stejným obdobím loňska nižší o 1,5 miliardy Kč. Vyplývá to z materiálu, který pro středeční jednání vlády zpracovalo ministerstvo dopravy.[/quote]

Podle resortu jde jen o rozdíl způsobený rozdílným účtováním peněz vydávaných krajům na opravy silnic druhých a třetích tříd. Zatímco vloni kraje tyto příspěvky dostávaly jednorázově, letos musí o čerpání žádat průběžně. Další rozdíl pak úřad vidí v tom, že doposud nebyla vyplacena část prostředků určených pro pražskou Technickou správu komunikací, se kterou ke konci srpna nebyla uzavřena smlouva.

Vloni prostřednictvím fondu dopravy směřovalo na investice do dopravy 78,7 miliardy korun, což znamenalo 98procentní využití rozpočtu SFDI. Letos je ve fondu dopravy včetně návrhu rozpočtového opatření 78,73 miliardy korun.

S o něco nižším množstvím peněz se nejspíš bude muset fond spokojit napřesrok. Vládou schválený návrh rozpočtu, kterým se ještě bude muset zabývat Poslanecká sněmovna, je sestavený ve výši 72,5 miliardy korun. Podle ministra dopravy Dana Ťoka ale tento objem peněz nebude stačit na financování všech nově zahajovaných staveb.

,,Nemá cenu šetřit a nezahajovat stavby, které jsou přichystané. Chtěli bychom zahajovat vše, co je nachystáno. A podepisovat smlouvy a deficit prostředků vyřešit půjčkou, když to nepůjde jinak,“ uvedl k výši schváleného rozpočtu Ťok.

Zdroj: ČTK

 

Dopravní firmě Bors Břeclav loni klesly tržby o 12 mil na 624 mil

[quote]Dopravní společnosti Bors Břeclav loni klesly tržby o 12 milionů na 624 milionů korun, zisk mírně klesl na 2,6 milionu korun. Velmi se dařilo divizi nákladní dopravy a divizi prodeje aut, naopak se nedařilo autobusové dopravě mimo jiné kvůli zvýšeným náborovým nákladům na řidiče. Problematické se ukazuje i nutné navyšování mezd řidičům, vyplývá z výroční zprávy firmy ve Sbírce listin.[/quote]

Autobusovou dopravu firma zajišťuje téměř výlučně na objednávku pro Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje. Náklad zvyšovaly také opravy a údržba vozidel a zdražení nafty na konci roku. Řidiči autobusů i kamionů chyběli hlavně v první polovině roku a podnik musel dělat nábory, aby udržel stávající stav. Tři roky po sobě má okolo 70 řidičů kamionů a 190 řidičů autobusů.

Bors musel také reagovat na tlak na zvýšení mezd řidičů, který se projevuje i letos. Tlak zesílila i vláda, která nařídila zvýšit minimální mzdu řidičů autobusů, a kraj zvýšení plně nekompenzoval. Problémem do budoucna může být i rostoucí průměrný věk zaměstnanců. Za tři roky jejich počet ve skupině nad 51 let stoupl z 95 na 119, vedle toho ve skupině 31 až 40 let klesl ze 114 na 78. Podnik měl dohromady 378 zaměstnanců.

I přes personální potíže chce firma zvětšit flotilu kamionů i autobusů. Od loňského prosince převzala po výběrovém řízení některé linky v okolí Klobouk u Brna. Naopak regionální konkurent z ČSAD Hodonín například flotilu kamionů kvůli chybějícím řidičům již dva roky zmenšuje.

Třetím rokem po sobě od svého vzniku překonává dosavadní výsledky divize Renault, která prodává auta této značky a Dacie.

,,Přibrání rumunské značky do portfolia se ukázalo jako dobrý tah a také se na výsledcích projevuje rostoucí trh s osobními auty v Česku,“ uvedl ve zprávě místopředseda představenstva František Zugar.

Autobusy, kamiony a prodej aut se na tržbách firmy podílí z 90 procent. Zbylé tržby plynou z prodeje pohonných hmot, opravárenství, celních služeb a autoškoly.

Zdroj: ČTK

Starostové řekli ministrovi argumenty pro zrušení poplatku na D6

[quote]Jednohlasně pro zrušení dálničního poplatku na karlovarské části silnice D6 jsou starostové v Karlovarském kraji. Na setkání s ministrem dopravy Danem Ťokem řekli své argumenty. O případném vyjmutí silnice ze seznamu placených by se mělo rozhodnout do několika týdnů.[/quote]

Například starosta Lokte Zdeněk Bednář připomněl, že po zavedení dálniční známky na D6 se doprava v Lokti zvýšila třikrát až čtyřikrát. Lidé, kteří známku nutně nepotřebují, přes Loket objíždějí dálnici. Když je ve městě nějaká akce, tak doprava kolabuje.

Podobnou zkušenost mají starostové Hor, Jenišova nebo Chodova. Vyhýbání se placené dálnici není jen snahou českých řidičů. Starosta Chodova Patrik Pizinger řekl, že Němci se často na čerpacích stanicích snaží zjistit, jak se lze dálnici vyhnout.

Objíždění dálnice se, jak  zaznělo, týká hlavně starších lidí a lidí s nízkými příjmy. Cesty k lékaři jsou pro ně komplikované, protože specializované oddělení nemocnic jsou rozesety po celém kraji. Na vedlejších silnicích pak také stoupá nehodovost.

Už tradičně zazněl i argument, že dálnice v Karlovarském kraji není napojená ani na českou, ani na německou dálniční síť.

Podle Ťoka se ukázalo, že když ministerstvo začalo některé úseky, zejména obchvaty měst, od poplatku osvobozovat, výběr z dálničních známek přes očekávání neklesl.

Ministr Ťok nedávno přislíbil, že poplatek bude zrušen na úseku okolo Sokolova. To je ale podle starostů hloupost, protože další čtyři kilometry do krajského města by byly dál zpoplatněny. Bez poplatku se také jezdí kolem Chebu a na průtahu Karlovými Vary. Oficiální žádost o zrušení poplatku na celém úseku od Karlových Varů do Chebu už Karlovarský kraj na ministerstvo zaslal. Návrh je nyní v připomínkování meziresortní komise.

Zdroj: ČTK

USA zvýšily clo na letadla Bombardier na 300 procent

[quote] Americké ministerstvo hospodářství zvýšilo dovozní cla na kanadské společnosti Bombardier o 80 procentních bodů na 300 procent. Americký konkurent Boeing se domníval, že firma dostane na výrobu nezákonných dotací a letadla jsou prodávána za „absurdně nízké“ ceny, napsala agentura Reuters. [/ Citát]

Nové nařízení, které nevstoupí v platnost dříve než v příštím roce, podle Reuters zvyšuje napětí v obchodních vztazích mezi USA, Kanadou a Británií, kde sídlí část výroby. Clo se týká letounů CSeries, které prakticky vyřazují z amerického trhu. Boeing přesto ve svých žádostech požaduje zavedení pouze 80procentního cla, napsala agentura Reuters.

Když USA v září zavedla na stejný typ letounů clo ve výši 220 procent, protestovala Kanadu a Británii, že rozhodnutí ohrožuje pracovní místa. Rozhodnutím vyjádřila kanadská vláda „naprostý nesouhlas“.

Podle amerického ministra obchodu Wilbura Rosse tento krok pomůže ochránit americké pracovní pozice v duchu politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa „Amerika první“, Amerika na prvním místě.

Podle dokumentů, na které se mohla objevit agentura Reuters, pochází více než polovina komponentů v každém leteckém průmyslu z řad amerických dodavatelů. Na výrobu letounů je navázáno odhadem 22.700 pracovních míst. Divize letectví a kosmonautiky společnost Bombardier investovala podle těchto podkladů v USA 2,14 miliardy dolarů (47,3 miliardy korun). Firma vyrábí kromě letadel i vlaků a působí iv České republice.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář