Domů Blog Strana 1065

Čtvrt století říčního propojení Severního a Černého moře

[quote] Dílo se budovalo 32 let a dostalo název „stavba tisíciletí“. Úsilí generací o 3500 kilometrů dlouhé říční propojení Severního a Černého moře bylo završeno před 25 lety, 25. září 1992. Německý prezident Richard von Weizsäcker tehdy zahájil na evropském rozvodí u bavorského města Pierheim provoz 171 kilometrů dlouhého kanálu mezi Dunajem a Mohanem, který pak u Mohuče ústí do Rýna. Vytížení tohoto technicky náročného díla, které značné převýšení překonává pomocí unikátní soustavy 16 zdymadel, ale stále klesá. Vodní cesta sice nenaplnila předpoklad, že nahradí přepravu zboží po silnici či železnici, výrazně na ní ale každoročně roste počet přepravených turistů.[/quote]

O překonání jednoho z hlavních evropských rozvodí mezi Severním a Černým mořem pomocí Rýna a Dunaje se zajímal již Karel Veliký. Tři kilometry dlouhý kanál, který nechal v roce 793 vykopat, se však brzy přestal používat. V 19. století se pak zrodila vodní cesta Ludvíka Bavorského. Ta už byla dlouhá 173 kilometrů. Koncem století se ale na úkor kanálu prosadila železnice a po vodě se přepravovaly jen kameny a dřevo. V 60. letech 20. století se provoz zastavil úplně.

Současný kanál Rýn-Mohan-Dunaj se začal stavět v roce 1960. Vede mezi hornofranským Bamberkem a dolnobavorským Kelheimem, měří 171 kilometrů a celkem překonává 243 výškových metrů pomocí kaskády 16 zdymadel. Od Mohanu u Bamberku je to 175 metrů nahoru, pak přes nejvyšší bod umělé plavební trasy u Hilpoltsteinu (406 metrů nad mořem) v pohoří Franský jura a následně 68 metrů dolů k Dunaji u Kelheimu. Koryto kanálu je 55 metrů široké a čtyři metry hluboké.

Projektanti počítali s hospodářským, ale i politickým významem obřího díla. Například tehdejší bavorský premiér Max Streibl při zahajovací slavnosti v roce 1992 poukázal na význam díla jako dalšího spojovacího mostu mezi západní a východní Evropou. Kanál, který po vodě propojuje 15 evropských států a jejich říčních přístavů, měl být podle jeho slov dalším integračním prvkem na kontinentu.

Vytížení kanálu ale po čtvrt století provozu zaostává za očekáváním a stále klesá. Předpovědi z roku 1970 zněly na roční přepravu 20 milionů tun nákladu, při dostavbě počítala podle německého tisku správcovská společnost RMD až s deseti miliony tun přepraveného zboží v roce 2002. V tom roce ale po kanálu putovalo 7,6 milionu tun zboží (rekord 8,5 milionů tun byl dosažen v roce 2000), v posledních letech však objem poklesl na šest milionů tun (2013) a stále klesá: 5,7 v roce 2014, 4,8 o rok později a 4,6 milionu tun zboží loni.

Kanál trpí také podobným problémem, jakému čelil dřívější kanál Ludvíka Bavorského: konkurenční způsoby přepravy zboží jsou levnější a rychlejší. Poslat zboží z Rotterdamu do Černého moře přes Gibraltar trvá šest dní, přes Bavorsko ale loď pluje 20 dní.

Vybudování kanálu stálo 4,7 miliardy marek (bez započítání inflace se tedy jedná o 2,3 miliardy eur), přičemž podle správcovské společnosti byl kanál postaven z výnosů vodních elektráren, které provozuje. Stavitel si ale přesto musel půjčit. Německá ekologická organizace BUND před časem uvedla, že to byly více než tři miliardy marek. Privátní věřitelé se nenašli, tak půjčku poskytla spolková a bavorská zemská vláda. A nebyla to půjčka ledajaká – převážně splatnost do roku 2050 při nulových úrocích.

Kanál si ani není schopen vydělat na běžný provoz. Provozní náklady dosahují 15 milionů eur ročně a jen každé desáté euro se vybere od uživatelů kanálu.

Podle německých ekologů se také nenaplnil předpoklad stavitelů, že kanál povede k nižší silniční přepravě. Důvod je to, že po vodě se přepravuje jiné zboží než po silnici (sypké a stavební materiály versus kusové zboží). Kanál také způsobil pokles přepravovaného zboží na železniční trase mezi Norimberkem a Pasovem.

Přestože se kanál dost nevyužívá pro přepravu zboží, daří se trhat rekordy v počtu výletních lodí. Podle BUNDu tak jde o „nejdražší rekreační vodní cestu na světě“.

Odborník z Německého svazu ochránců přírody Hubert Weiger k tomu dodal:

,,Příroda a krajina byly nenapravitelně poškozeny.“

Někde zmizela až polovina všech zvířecích i rostlinných druhů.

Zdroj: ČTK

Červenec 2017 ve srovnání s červnem 2017: Produkce ve stavebnictví vzrostla o 0,2 % v eurozóně a o 0,5% v EU28

[quote]Podle prvních odhadů Eurostatu z 19.9. v červenci 2017 v porovnání s červnem 2017 vzrostla sezónně očištěná produkce v odvětví stavebnictví o 0,2 % v eurozóně (EA19) a o 0,5% v EU28. V červnu 2017 vzrostla výroba v odvětví stavebnictví o 0,2% v eurozóně a o 0,3% v EU28.[/quote]

V červenci 2017 ve srovnání s červencem 2016 se výroba ve stavebnictví zvýšila o 3,4% v eurozóně a o 3,6% v EU28.

Tabulky v odhadech Eurostatu ukazují stále  nepříliš dobrou pozici odvětví v ČR.
                  

Měsíční srovnání podle odvětví stavebnictví a podle členských států

Zvýšení o 0,2 % ve výrobě ve stavebnictví v eurozóně v červenci 2017 v porovnání s červnem 2017 je způsobeno nárůstem pozemního stavitelství o 0,3%, zatímco inženýrské stavitelství pokleslo o%.

V EU-28 je nárůst o 0,5% způsoben nárůstem pozemního stavitelství o 0,8 %, inženýrské stavitelství  kleslo o 0,8%.

Mezi státy, pro které jsou k dispozici údaje, nejvyšší nárůst výroby ve stavebnictví zaznamenaly ve Švédsku (+ 7,9 %), v Polsku (+ 4,3 %) a na Slovensku (+ 2, 8%), největší poklesy ve Slovinsku (-8,6 %, v České republice (-2,5 %) a Maďarsku (-2,1 %).

Roční srovnání podle odvětví stavebnictví a podle členských států

Zvýšení výroby ve stavebnictví o 3,4% v červenci 2017 proti červnu 2016 v porovnání s červencem 2016 je způsobeno zvýšením výroby pozemního stavitelství o 4,0 % a inženýrského stavitelství o 0,9%.

V EU-28 je nárůst o 3,6% způsoben nárůstem pozemního stavitelství o 4,0 % a inženýrského stavitelství o 2,3%.

Mezi státy, pro které jsou k dispozici údaje, zaznamenaly nejvyšší nárůst výroby ve stavebnictví v Maďarsku (+ 22,6 %), Švédsku (+ 21,2 %), Polsku (+ 19,8 %) a na Slovensku (+ 14,7 %). Poklesy zaznamenaly Spojené království (-1,1 %) a Itálie (-0,4 %).

Metody a definice

Index výroby ve stavebnictví se přibližuje vývoji objemu výroby v rámci odvětví, kteréý se dělí na pozemní stavitelství a inženýrské stavitelství.

Sezónně očištěné řady eurozóny a EU se počítají agregací sezónně očištěných národních údajů. Eurostat provádí sezónní úpravu údajů pro země, které neupravují své údaje o sezónní vlivy.
Měsíční index uvedený v této zprávě se vypočítává pouze na základě údajů zemí vykazujících měsíční údaje. Chybějící údaje od členských států za poslední měsíce se odhadují pro výpočet agregátů eurozóny a EU.

Yusen Logistics získal evropskou distribuci výrobků Mitutoyo

[quote]Yusen Logistics Benelux s radostí oznamuje zahájení spolupráce s Mitutoyo Europe GmbH.  Tato japonská společnost s historií sahající až do roku 1934 je leaderem v oblasti vývoje a výroby profesionálních měřících zařízení a přesných přístrojů. Mitutoyo dodává širokou paletu výrobků vynikající kvality – od mikrometrů, posuvných měřítek a číselníkových indikátorů po zkoušečky tvrdosti, systémy pro vizuální měření a 3D měřicí přístroje.[/quote]

Yusen nyní zajišťuje pro společnost Mitutoyo distribuci kompletního výrobního portfolia po celé Evropě. Po příjmu zboží z letecké a námořní přepravy (letiště Schiphol v Amsterdamu a přístav Rotterdam) bude toto dále uloženo ve skladu Yusen Logistics Rotterdam. Odsud bude dále distribuováno nejen k dealerům a distributorům výrobků Mitutoyo, ale také koncovým zákazníkům v Evropě.

V rotterdamském skladu bylo pro výrobky Mitutoyo vyhrazeno 6 500 m² prostoru, což odpovídá 12 000 SKU. Yusen Logistics bude zajišťovat služby zahrnující manipulaci se zbožím, pick-pack, nakládku a následnou expedici. Touto novou operativou se ve skladu vytvoří dalších deset pracovních míst.

Smlouvy o spolupráci byly uzavřeny nedávno, vlastní distribuce začala v září 2017. Za společnost Mitutoyo Europe ji podepsal prezident pan Sasaki a za Yusen Logistics Benelux jednatel pan Piet Boogaard.

Piet Boogaard, jednatel Yusen Logistics Benelux, k tomu dodal:

“Jsme potěšeni, že se společnost Mitutoyo rozhodla vybrat Yusen Logistics za svého logistického partnera. Společně budeme pracovat na dalším zlepšování dodavatelského řetězce a našich služeb.”

Zdroj: Yusen Logistics

Fond přestane přispívat na silnice nižších tříd, kraje nesouhlasí

[quote]Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) ukončí po třech letech program poskytování mimořádných dotací krajům na opravy silnic druhých a třetích tříd. V letech 2015 až 2017 poslal jeho prostřednictvím regionům, které tyto silnice vlastní, téměř 11 miliard korun. [/quote]

,,V současné době další prostředky nemáme,“ řekl dnes novinářům na konferenci v Luhačovicích ředitel fondu Zbyněk Hořelica.

Předsedkyně Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová v reakci na jeho slova uvedla, že pro kraje by konec příspěvků od SFDI byl nepřijatelný a „naprosto nepředstavitelný“.

,,Asociace krajů, tedy všichni hejtmani, s tím rozhodně nesouhlasí. V roce 2015 kraje obdržely na opravy 4,4 miliardy korun, v roce 2016 to byly tři miliardy, v roce 2017 tři miliardy korun. Přesto tyto finanční prostředky nestačí, protože kraje za ně nechají provádět nejen běžné opravy, ale i nákladné rekonstrukce například mostů na silnicích II. a III. tříd. Pokud peníze od Státního fondu dopravní infrastruktury v roce 2018 kraje nedostanou (i když nám to bylo při předchozích jednáních už dříve přislíbeno), nebudeme moci silnice opravovat a jejich devastace se dál bude prohlubovat,“ dodala Vildumetzová.

Předpokládá, že o tom ještě budou kraje jednat, a doufá, že se pro příspěvky najde prostor v návrhu státního rozpočtu i při vyhodnocení hospodaření SFDI ke konci letošního roku.

,,Situace, kdy by SFDI nepřispěl v roce 2018 na opravy krajských silnic, je pro nás naprosto nepředstavitelná a nepřijatelná,“ uvedla Vildumetzová.

Podle ředitele SFDI by ale opravy těchto silnic měly kraje primárně hradit z peněz, které získají z rozpočtového určení daní. Opětovný příspěvek ze strany SFDI na rok 2018 nepovažuje Hořelica za pravděpodobný. Vláda by o jeho poskytnutí podle něj mohla rozhodnout pouze v případě, že se zlepší výběr daní a poplatků z užívání dálnic a silnic prvních tříd.

Pokud jde o Zlínský kraj, na opravy silnic nižších tříd poskytl fond pro letošní rok zhruba 133 milionů. Financováno z nich bylo 31 silničních staveb.

,,Pokud by skutečně měl být na příští rok výpadek financí na opravy silnic druhých a třetích tříd ze Státního fondu dopravní infrastruktury, tak ty peníze budou chybět,“ uvedl náměstek zlínského hejtmana pro dopravu Pavel Botek.

Kraje podle něj převzaly silnice druhých a třetích tříd v katastrofálním a zoufalém stavu.

,,Rozpočtové určení daní bylo krajům kráceno v době krize a nebylo narovnáno. Ty peníze prostě chybí a je to určitě dluh státu v této záležitosti,“ řekl Botek.

V nejhorším stavu jsou podle něj ve Zlínském kraji silnice v okolí Morkovic-Slížan na Kroměřížsku a Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku. V roce 2016 bylo 665 km krajských silnic v havarijním stavu, dalších 313 kilometrů bylo označeno jako nevyhovující. Hejtmanství se prostřednictvím Ředitelství silnic Zlínského kraje stará o celkem 1760 kilometrů silnic.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo přispělo obcím 500 miliony Kč na opravu komunikací

[quote]Ministerstvo pro místní rozvoj rozdělilo za dva roky malým obcím na opravy místních komunikací zhruba 500 milionů korun. Celkem úřad na opravy komunikací, mostů nebo veřejných parkovišť přispěl 770 žadatelům, na všechny se ale nedostalo. Celkem obce poslaly na ministerstvo požadavky na opravy za zhruba 1,3 miliardy korun. Na včerejším setkání s novináři to řekla ministryně Karla Šlechtová.[/quote]

Program, který je zaměřený na podporu obcí s počtem do 3000 obyvatel, by měl pokračovat i příští rok. Pro jeho pokračování bude ale třeba na pondělním jednání vlády vyjednat navýšení rozpočtu ministerstva. Minimální částku, kterou od ministra financí Ivana Pilného bude Šlechtová požadovat, je 250 milionů korun. Pokud se o tuto částku nepodaří rozpočet navýšit, je ministryně připravená peníze pro tento účel vzít z podpory cestovního ruchu.

Investice do zanedbané obecní infrastruktury podpořil předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák. Zejména malé obce podle něj nemají na opravy komunikací dost vlastních peněz. Například obec Sychrov v Libereckém kraji pracuje s ročním rozpočtem tří milionů korun. V obci je přitom pět mostů, z nichž dva jsou v havarijním stavu. Cena opravy každého z nich se pohybuje ve stejné výši, jako je uvedený rozpočet obce, dodal Polčák.

Na opravu místních komunikací je možné použít pouze peníze z národního rozpočtu. Žádný evropský dotační titul se rozvoji malých obcí nevěnuje, dodala ministryně.

Zdroj: ČTK

Správa železnic zvažuje napojení letiště na rychlostní tratě

[quote]Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) chce nechat zpracovat studii proveditelnosti napojení budoucí sítě vysokorychlostních vlaků na pražské letiště. Vzniknout by tak mohla alternativní trasa ke včerejšímu připravovanému železničnímu spojení na letiště. Ta ale primárně obsluhuje lidi jedoucí z hlavního města na letiště, nebo do Kladna. Zvažované spojení by naopak obsluhovalo cestující směřující na pražské letiště z okolních měst, nebo ze zahraničí. Na včerejší konferenci k železniční dopravě to řekl ředitel Odboru strategie SŽDC Radek Čech.[/quote]

Projekt rychlého spojení je zatím v začátcích, neexistuje doposud jeho technologické řešení, uvedl Čech. V úvahu tak přichází například zcela nové tunelové spojení, nebo elektrizace takzvaného Pražského Semmeringu, tedy železnicí mezi Smíchovem a Řepy. O této trase se v minulosti uvažovalo i pro nyní připravované železniční spojení na letiště z toho důvodu, že nekončí na Masarykově nádraží, ale na významnějším hlavním nádraží v Praze.

Podle zvolené varianty bude vypadat i podoba dopravy na letiště. Pokud by studie ukázala na novou trať, pravděpodobně by vysokorychlostní vlaky mohly zajíždět přímo před terminály pražského letiště. To by v případě modernizace Semmeringu nebylo možné. Cestující by tak z vysokorychlostních vlaků museli přesedat na konvenční spoje na hlavním nádraží.

O zájmu Česka připravovat se na výstavbu vysokorychlostních tratí rozhodla vláda letos v květnu. Síť rychlodrah napojujících českou železnici na okolní státy má vyjít na 650 miliard korun. Správa železnic v současnosti pracuje na studiích proveditelnosti k jednotlivým trasám. Ty by mimo jiné měly odpovědět na otázku, zda bude nejvýhodnější, aby tuzemské rychlovlaky tratěmi projížděly rychlostí 250, 300, nebo 350 kilometrů v hodině.

Touto rychlostí by po nové infrastruktuře ale měly jezdit jen nejrychlejší dálkové spoje. Bez problémů by po těchto tratích měly jezdit i vlaky jedoucí rychlostí o sto kilometrů za hodinu nižší, které by mohly obsluhovat menší sídla v okolí rychlotratí, nebo ve vybraných železničních uzlech sjíždět na tratě konvenční železnice a obsluhovat i vzdálenější cíle.

Zdroj: ČTK

Řeč komisaře pro zdraví a výživu Vytenise Andriukaitise na zahajovacím setkání akce CHRODIS PLUS o chronických nemocech

 Dr. Galea, Dr.Szocska, významní členové konsorcia CHRODIS PLUS, milí přátelé, Je mi opravdu potěšením, abych s vámi mohl mluvit k zahájení druhé evropské společné akce na prevenci a řešení chronických onemocnění – CHRODIS PLUS.

Jsem velmi potěšen, že jsem se připojil k ministrovi, když mě vítá zpět do mé vlasti.
Zde v této místnosti jsme si dobře vědomi toho, že chronické nemoci každoročně zabíjejí podle nedávných dat OECD v EU půl milionu dospělých Mnozí z nás si ani nevšimnou, jak a odkud přecházíme od „zdravé“ osoby na někoho trpícího chronickým onemocněním, protože jsme pomalu, ale postupně byli ovlivňováni rizikovými faktory kolem nás a vlastním nezdravým životním stylem. Někdy je stále možné řídit kola do zdravějšího směru života. Ale někdy je také pozdě. A je to škoda, protože chronickým nemocem, které způsobují našim občanům tolik utrpení; a zabraňují lidem v práci a přispívání ke společnosti, je z velké části možné předcházet. Navíc představují také velkou zátěž pro evropské zdravotní systémy, protože představují 70 % až 80 % rozpočtu na zdravotní péči.

Evropská komise je odhodlána podporovat členské státy, aby dosáhly cílů týkajících se nepřenosných nemocí, stanovených Organizací spojených národů a Světovou zdravotnickou organizací. Mnoho z nich se týká řešení rizikových faktorů: snížení spotřeby tabáku, konzumace alkoholu a příjmu soli, zlepšení úrovně fyzické aktivity-a nakonec snížení úmrtnosti způsobené souvisejícími chronickými nemocemi.

Mnohé z nich se také týkají včasné prevence, diagnostiky a včasné léčby. Všechny země v Evropě se musí více zaměřit na udržování co nejdéle zdravých lidí v dobrém zdravotním stavu tím, že řeší tyto rizikové faktory. Investování do podpory dobrého zdraví v celém životním cyklu, proaktivní sledování zdraví lidí a prevence nemocí: to je můj předpis pro lepší zdraví; více lidí v práci; nižší náklady na zdravotní péči

Navíc potřebujeme oslovit ty nejzranitelnější ve společnosti ve svém úsilí o podporu dobrého zdraví. Abychom uspěli, potřebujeme pracovat napříč všemi politikami, abychom vytvořili podmínky, které lidem umožňují zdravé volby. Například, aby byly zdravé potraviny – nebo sportovní centra – snadno dostupné a cenově přijatelná pro všechny.
Velmi očekávám, že naše společná akce CHRODIS PLUS bude důležitým pilířem tohoto procesu. Světová zdravotnická organizace nedávno analyzovala dosavadní pokrok při dosahování cílů, které jsem zmínil – a vítám přítomnost zdejší evropské WHO. Na pozitivní straně mě těší, že celkově klesá úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění, rakovinu, cukrovku a chronické respirační onemocnění.

Současně jsem hluboce znepokojen tím, že nerovnosti v oblasti zdraví se rozšiřují. V této souvislosti je nepravděpodobné, že by Evropa splnila cíle zastavit vzrůstající cukrovku a obezitu a dosáhnout 30 % relativního snížení užívání tabáku. Proto je tak důležité, abyste v rámci této nové společné akce všichni úzce spolupracovali.

Jak název napovídá, CHRODIS PLUS staví na svém předchůdci, CHRODIS: Jeho cílem je využít a implementovat výsledky z CHRODISu-například v oblasti podpory zdraví.
To se odráží v mých slovech povzbuzení na konferenci CHRODIS v únoru loňského roku; a jsem potěšen, že země, které se účastní této nové akce, plánují tolik konkrétních činností na místní a regionální úrovni. To skutečně změní život nejen pacientů, ale i zdravých občanů.
Toto zaměření velmi dobře odpovídá naší práci na úrovni EU. Zřídil jsem řízenou řídící skupinu zaměřenou na podporu zdraví a prevenci a zvládání nemoci, která se skládá ze zástupců členských států. Tato skupina poskytne poradenství k tomu, jak zavést osvědčené postupy a také vybrat nejlepší postupy pro budoucí provádění v členských státech.

Mým cílem je pomoci členským státům, aby se inspirovaly úspěšnými praktikami rozvinutými v jiných členských státech a pilotovali tyto postupy doma. Domnívám se, že nastal čas přejít z prostého „výměny osvědčených postupů“ směrem k „přenosu a rozšíření osvědčených postupů“. Naším cílem je přeměnit slova na akce a konkrétní zlepšení na místě. Společnost CHRODIS PLUS to bude vést a já se těším na vaše zkušenosti. Například bych chtěl vidět, jak Andalusie ve Španělsku přijme správné postupy z Lombardie v Itálii, aby podpořila zdravé stravování, fyzickou aktivitu, odvykání kouření a snížení spotřeby alkoholu. Mám také zájem o to, jak Litva přijímá akci „Aktivní školní vlajka“ z Irska na podporu tělesné aktivity ve školách.

Chtěl bych také slyšet z Islandu, jak se doma přizpůsobuje holandský program „JOGG“ zaměřený na obezitu dětí a mládeže. A protože zdravý životní styl začíná při narození, budu se chtít dozvědět, jak Malta implementuje řecký projekt „ToyBox“ pro zdravé občerstvení a tělesnou aktivitu v mateřských školách. Konečně jsem také zvědav, jak bude v praxi fungovat model péče o multimorbiditu, který se vyvinul v CHRODISu.

Naše pilotní zkušenosti v Itálii, Španělsku a Litvě nám poskytnou návod pro širší zavedení. Dovolte mi, abych za tuto příležitost srdečně poděkoval Španělskému zdravotnímu institutu „Carlosovi 3“ za koordinaci společnosti CHRODIS PLUS. Děkuji také litevskému ministerstvu zdravotnictví a Vilniuské univerzitní nemocnici Santarosu Klinikos za to, že jsme dnes byli u nich hosty. Jsem vděčný za to, že jste přijali vědecké vedení společnosti CHRODIS PLUS, předsedali správní radě a zajišťovali její sekretariát. Je důležité, aby novější členské státy EU převzaly vedoucí úlohu v rámci společných akcí. A velmi se těším na výsledky politických dialogů CHRODIS plus na úrovni jednotlivých států a EU. Tyto vnitrostátní dialogy se mohou dobře promítnout s dobrovolnými dialogy, které se předpokládají jako součást cyklu „Stav zdravotnictví v EU“.

Chtěl bych vás také vyzvat, abyste v této souvislosti usilovali o spolupráci s OECD a Evropským střediskem pro sledování zdravotní politiky a systémů; a využívali profily jednotlivých zemí, které představíme v listopadu tohoto roku. Jsem také potěšen, že společnost CHRODIS PLUS směřuje mimo zdravotnictví a bude se zabývat otázkou zaměstnávání lidí trpících chronickými nemocemi. Tato práce přispěje k iniciativě Evropského pilíře sociálních práv, která se snaží připravit cestu pro sociálnější, inkluzívnější a spravedlivější Evropskou unii, aniž by někdo zůstal pozadu.Velmi vítám, že v oblasti primární péče budete ve Španělsku a Bulharsku zavádět nástroj zdravotnictví vyvinutý v Německu.

Jak víte, Komise má zájem rozvíjet potenciál řešení elektronického zdravotnictví a předloží sdělení o transformaci zdraví a zdravotní péče na jednotném digitálním trhu.
V současné době probíhá veřejná konzultace o digitálních inovacích pro lepší zdravotní péči  v Evropě – a chtěl bych vás všechny povzbudit k účasti na této konzultaci, která končí dne 12. října.
Právě začínáme novou akci – ale je důležité od začátku plánovat, kdy společná akce skončí.Jsem potěšen, že CHRODIS PLUS plánuje vydat konsensuální prohlášení o přidané hodnotě EU v rámci spolupráce mezi zeměmi, aby se zabránilo chronickým chorobám a udržitelnosti výsledků této společné akce. Dobrým příkladem je plánované začlenění shromážděných „osvědčených postupů“ do portálu osvědčených postupů, který Komise nyní rozvíjí. To pomůže zajistit udržitelnost dobré práce. Podporuji také konsorcium CHRODIS PLUS k zajištění aktivní účasti organizací občanské společnosti kromě přítomných osob.
Občanská společnost významně přispívá k zdraví lidí a může poskytnout cenný pohled z pohledu pacientů, zdravotníků nebo akademiků. Přeji vám plodné a inspirativní zahajovací setkání. Těším se, že tato společná akce přinese pro naše občany konkrétní výsledky. Držte se dobré práce!

Mezinárodní obchod eurozóny s přebytkem zboží 23,2 mld. €

[quote]První odhad vývozu zboží eurozóny do zbytku světa Eurostatem zveřejněný 15.9 pro červenec 2017 byl 177,7 miliardy €, což představuje nárůst o 6,1 % oproti červenci 2016 (167,6 miliardy €). Dovoz ze zbytku světa činil 154,6 mld. €, nárůst o 8,2 % proti červenci 2016 (142,8 mld. €. V důsledku toho zaznamenala eurozóna v obchodě se zbytkem světa přebytek ve výši 23,2 miliardy EUR v červenci 2017 (proti + 24,8 miliardy € v červenci 2016. Obchod uvnitř eurozóny se zvýšil v červenci 2017 na 145,6 miliardy €, což je o 5,6 % více než v červenci 2016.[/quote]

Mezinárodní obchod se zbožím eurozóny, mld. €

V lednu až červenci 2017 činil vývoz zboží do zbytku světa v eurozóně 1 265,1 mld. € (nárůst o 7,7 % ve srovnání s lednem až červencem 2016) a dovozu ve výši 1 135,0 mld. € (meziroční nárůst o 11,2 % v lednu – červnu 2016). V důsledku toho zaznamenala eurozóna v lednu až červenci 2016 přebytek ve výši 130,2 miliardy €, zatímco v lednu až červenci 2016 činil 154,1 mld. €. V lednu až červenci 2017 vzrostl obchod uvnitř eurozóny na 1 074,0 mld. €, což je o 7,3 % vice proti lednu-červenci 2016.

Evropská unie

První odhad vývozu zboží mimo EU28 v červenci 2017 činil 155,8 miliardy €, o 9,7 % více než v červenci 2016 (142,1 miliardy €). Dovoz ze zbytku světa činil 146,9 mld. €, což je o 5,6 % více než v červenci 2016 (139,1 mld. €). V důsledku toho zaznamenala EU-28 v obchodě se zbytkem světa v červenci 2017 přebytek o 8,8 mld. € v porovnání s 3,0 mld. € v červenci 2016. V červenci 2017 vzrostl obchod uvnitř EU na 260,3 mld. €, + 5,3 % oproti červenci 2016.

Mezinárodní obchod se zbožím EU28, mld.€

V lednu až červenci 2017 činily vývozy zboží mimo EU28 1 087,3 mld. € (nárůst o 9,6 % v porovnání s lednem až červencem 2016) a dovozy o 1 076,5 mld. € (nárůst o 10,1 % oproti lednu až červenci 2016). V důsledku toho zaznamenala EU28 v lednu až červenci 2016 přebytek ve výši 10,8 mld.€ v porovnání s +14,0 mld. €. V lednu až červenci 2017 vzrostl obchod uvnitř EU na 1 938,3 mld. €, v porovnání s lednem až červencem o 6,9 % 2016.

 

Metody a definice

Od zavedení Intrastatu pro obchod uvnitř EU k 1. lednu 1993 byla hodnota vypravených zásilek trvale vyšší než hodnota příchozích. Teoreticky, jelikož jsou odesílány údaje FOB a příjem CIF, hodnota příjezdu by měla být mírně vyšší než hodnota odeslání. Eurostat využívá odesílání jako spolehlivější měřítko celkového obchodu uvnitř EU, protože na celkových úrovních celkový objem odesílání má lepší pokrytí než celkové příjezdy. Vzhledem k těmto rozdílům v obchodu uvnitř EU a obtížím při interpretaci údajů v absolutních číslech na úrovni jednotlivých členských států je třeba, aby obchodní bilance jednotlivých členských států byly interpretovány opatrně.     Stejná opatrnost platí i pro obchodní bilanci eurozóny, která zahrnuje i obchod uvnitř EU.
Národní koncepce se mohou lišit od harmonizované metodiky používané Eurostatem, což vede k rozdílům mezi údaji v tomto vydání a údaji zveřejněnými na vnitrostátní úrovni, a to jak pro nezpracované údaje, tak pro sezónně očištěné série.
Výrobky jsou klasifikovány podle Standardní mezinárodní obchodní klasifikace (SITC), revize 4

Příloha – Sezónně upravená data

V červenci 2017 se v porovnání s červnem 2017 snížil sezónně očištěný vývoz eurozóny o 1,1 %, zatímco dovoz vzrostl o 0,7 %. Sezónně očištěné saldo bylo + 18,6 mld. EUR, což je pokles oproti červnu (+ 21,7 mld. EUR).

V červenci 2017 ve srovnání s červnem 2017 se sezónně očištěné vývozy EU28 zvýšily o 1,4 % a dovoz o 0,8 %. Sezónně očištěné saldo bylo + 4,4 mld. €, což představuje nárůst oproti červnu (+ 3,4 mld. €).

Dvě letušky zažalovaly Aeroflot a staly se symbolem boje žen

[quote]Dvě „staré, tlusté, strašné“ palubní průvodčí zažalovaly svého zaměstnavatele, polostátní ruské aerolinky Aeroflot kvůli nespravedlivému zacházení. Rozpoutaly tím mediální bouři a k vlastnímu překvapení se staly v Rusku symbolem tažení za práva žen, uvedla nadace Thomson Reuters Foundation k případu Jevgenije Magurinové (42) a Iriny Jerusalimské (45).[/quote]

Obě letušky zažalovaly Aeroflot kvůli diskriminaci na základě věku, váhy a vzhledu poté, co vedení aerolinek začalo požadovat, aby se letušky vešly do stejnokrojů ruské velikosti 48. A ty, co se nevešly, vyřadilo z mezinárodních letů a snížilo jim platy o prémie a příplatky.

,,Všechny palubní průvodčí – a je jich okolo šesti tisícovek – nejprve vyfotografovali, změřili a rozdělili do několika kategorií podle vzhledu. Proto vznikla taková žertovná zkratka STS jako staré, tlusté, strašné. Samozřejmě, vše se dělo potichu,“ řekla novinářům Magurinová.

Ta se do „osmačtyřicítky“ nevešla kvůli „příliš velkému“ poprsí, což vzápětí pocítila na menší výplatě.

Soud zprvu letušky zamítl, ale ty se odvolaly. A soudci moskevského městského soudu rozhodli, že vynucování takových norem v odívání porušuje pracovní právo, i když žádnou diskriminaci neshledali. Letuškám přiznali symbolické odškodnění 5000 rublů (asi 1875 Kč) plus nevyplacené příplatky. Aerolinky si ale rozsudek vykládají jako své vítězství, protože u soudu „se prokázalo“, že letušky nediskriminují.

Verdikt vítají bojovnice za ženská práva jako milník v bitvě proti diskriminaci žen v zemi, kde státní instituce hlásají konzervativní hodnoty a ženy jsou často vnímány jen jako manželky a matky.

,,Obě ženy a jejich právnička odvedly skvělou práci. Ženy budou vědět, že stojí za to bojovat,“ zdůraznila advokátka Aljona Popovová, která vede síť podporující ženy.

Že nebylo snadné případ vyhrát, připouští i moskevská právnička obou letušek, specialistka na pracovní právo Xenija Michajličenková, podle níž se Rusky jen vzácně pouštějí do podobných sporů, které stojí hodně času, energie i peněz.

,,V Rusku spočívá důkazní břemeno v těchto případech na žalující straně, tedy žena by musela u soudu prokázat, že byla diskriminována. Navíc spor se zaměstnavatelem může ohrozit další kariéru. To není každá ochotná riskovat,“ konstatovala Popovová.

Aeroflot od začátku připouštěl, že má na letušky jisté nároky ohledně váhy a velikosti, ale považoval tyto požadavky za oprávněné. Prý jeden kilogram letuščiny nadváhy stojí společnost ročně 759 rublů (asi 285 Kč) dodatečných nákladů na palivo. A společnost prý chce také vyjít vstříc klientům, kteří dávají přednost mladým a štíhlým letuškám.

,,Tyto požadavky se ale uplatňují jen při mezinárodních letech. Pasažéři na vnitrostátních linkách mají snášet odpudivé tlusté letušky, uvízlé v uličce mezi sedadly?“ ironicky se ptá Jerusalimská.

Ani nevyplacených prémií, ani přeřazení z domácích linek se dosud nedočkala. Magurinová tento týden podnikla svůj poslední let v roli letušky.

Spor dvou letušek s Aeroflotem byl jako příklad diskriminace uveden na poradě, které předsedala vicepremiérka Olga Goloděcová. Podle optimistů je to snad známka, že i vláda si je vědoma potřeby změn.

Podle vládních dokumentů zastoupení Rusek v řídících funkcích kleslo z 37,3 procent v roce 2006 na předloňských 32,7 procenta – a ve federálních orgánech jen 25,3 procenta. Rusky vydělávají v průměru o 27,4 procenta méně než muži. Stále platí i seznam 476 profesí, od hasičů přes potápěče, strojvedoucí a řidiče kamionů po tesaře, které jsou ženám v Rusku zapovězeny jako příliš nebezpečné.

Zdroj: ČTK

Liftago se chystá na expanzi do zahraničí

[quote]Česká technologická společnost Liftago, zabývající se zprostředkováním taxislužby, plánuje expanzi do zahraničí. Umožnit ji má mimo jiné investice společnosti Incomming Ventures Michala Mičky ve výši několika desítek milionů korun. Nový investor si tím v Liftagu zajistil větší než desetiprocentní podíl. ČTK to řekl spoluzakladatel Liftaga Ondřej Krátký.[/quote]

Liftago v současnosti spojuje zákazníky a profesionální šoféry taxi v Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě. Mobilní aplikaci má staženo na půl milionu zákazníků. Podle Krátkého zatím není možné říct, které země společnost pro svoje zahraniční aktivity vybere, rozhlíží se jak ve středoevropském prostoru, tak i ve vybraných zemích západní Evropy.

Kromě zahraniční expanze plánuje společnost rozšíření působení i v rámci České republiky, více se chce rovněž zaměřit na firemní klientelu. V současnosti v Česku obsluhuje přes 500 firem, uvedl Mička.

,,Naším cílem je pokrýt největší města v ČR a vytvořit národní platformu taxi, která svou poptávkou pomůže dalším službám v oblasti přepravy a propojení s největšími dopravci,“ uvedla společnost v tiskové zprávě.

Na rozdíl od konkurenčních platforem, jako je Uber, nebo Taxify, spolupracuje Liftago výhradně s profesionálními řidiči, z nichž řada jezdí i pro klasické velké taxi dispečinky. Zákazník si prostřednictvím aplikace může vybírat z aktuálních nabídek jednotlivých řidičů podle ceny, typu vozidla, nebo hodnocení předchozích cestujících.

Společnost si pak od řidičů vybírá provizi za zprostředkování jízdy, která je variabilní a pohybuje se v rozmezí od sedmi do 25 procent z konečné ceny. Nižší sazbu mají šoféři, kteří jezdí častěji.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář