Mostecký dopravní podnik zahájil provoz taxíku pro seniory

Od

-

4.1.2018

[quote]Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova zahájil provoz taxi služby pro seniory. Výrazný žlutobílý taxík je určen pro Mostečany ve věku nad 70 let a zdravotně znevýhodněné občany města. Cena je 30 korun za jednu jízdu po městě. První člověk se svezl v 07:15 a druhý v 10:45. ČTK to řekl mluvčí dopravního podniku Jiří Holý.[/quote]

Službu si musí lidé objednat nejpozději jeden den před plánovanou jízdou. Všechny informace najdou zájemci na stránkách dopravního podniku. Hlavní podmínkou je trvalé bydliště na území města.

Auto označené Taxík Maxík získal Most od Nadace Charty 77. Dopravní podnik má taxi službu pro seniory provozovat od letoška až do roku 2022 za finanční spoluúčasti mosteckého magistrátu.

Obdobné taxi pro seniory mohou nyní využívat třeba obyvatelé Kutné Hory, Prachatic nebo Liberce. Radnice také přispívají na dovoz lidí sanitkou do nemocnice na dialýzu. Platba za dotovanou službu se v jednotlivých městech liší.

Zdroj: ČTK

Liberecký kraj hrozí ÚOHS vymáháním škody, pokud včas nerozhodne

Od

Michaela Drábková

-

4.1.2018

[quote] Liberecký kraj hodlá po Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vymáhat škodu, pokud urychleně nerozhodne, zda si může kraj koupit většinový podíl ČSAD Liberec. Úřad tedy vyzval k odstranění nečinnosti. Novináře o tom dnes informoval hejtman kraje Martin Půta. ÚOHS tvrdí, že postupuje podle správního řádu.[/quote]

,,Domníváme se, že nečinností úřadu nám může vzniknout škoda mimořádně velkého rozsahu a jsme připraveni tuto případnou škodu po úřadu a konkrétních osobách v budoucnosti vymáhat,“ uvedl hejtman.

Případná škoda může být podle odhadu kraje v milionech korun.

Liberecký kraj chce mít vlastního dopravce kvůli problémům se zajištěním veřejné dopravy v kraji. Za majoritní podíl akcií nabídl ČSAD Liberec 14,353 milionu korun. Záměr napadla konkurenční společnost BusLine u ÚOHS. Antimonopolní úřad podle Půty v prvoinstančním řízení nezjistil, že by nákupu většinového podílu něco bránilo. V odvolacím řízením měl úřad rozhodnutí vydat do 27. prosince 2017. Pět dnů před vypršením této lhůty ale předseda ÚOHS Petr Rafaj vydal předběžné opatření zakazující nákup akcií, podle Půty se tak lhůta prodloužila o dalších až 60 dnů.

Antimonopolní úřad tvrdí, že postupuje v rámci lhůt stanovených správním řádem.

,,Lhůta pro vydání druhostupňového rozhodnutí zatím v žádném případ neuplynula. Předběžné opatření bylo vydáno z toho důvodu, aby nedošlo ke zmaření účelu správního řízení,“ uvedl mluvčí úřadu Martin Švanda.

Hejtman postup úřadu považuje za podivný. Veřejně známé podle něj bylo, že získání majetkového podílu v ČSAD Liberec má kraj zajištěno jen do 31. prosince 2017.

,,I proto si myslím, že to rozhodnutí proběhlo těsně před koncem roku, aby nám ten vstup byl znemožněn,“ řekl hejtman.

S vlastníky ČSAD Liberec se ale podle něj kraj dohodl na prodloužení lhůty nákupu většinového podílu do konce ledna. Podle Půty je vlastní dopravce pro Liberecký kraj cestou, jak zjistit reálné náklady na dopravní výkon a nenechat se vydírat firmami, které autobusovou dopravu v kraji zajišťují.

Letos Liberecký kraj na autobusovou dopravu vydá asi 300 milionů korun, skoro o 14 milionů více než loni. Kraj objednává regionální autobusovou dopravu v rozsahu kolem 13 milionů kilometrů, zajišťuje ji osm dopravců. Největšími jsou BusLine, ČSAD Česká Lípa a právě ČSAD Liberec. Jezdí na Liberecku, v takzvané oblasti Sever, a to za cenu 33,38 koruny za kilometr.

Zdroj: ČTK

Olomoucký dopravní podnik plánuje bezkontaktní nákup jízdenek

Od

Michaela Drábková

-

4.1.2018

Bezkontaktní nákup jednorázových jízdenek přímo v tramvajích a autobusech MHD plánuje přibližně do dvou let zavést Dopravní podnik města Olomouce (DPMO). Ten zprovoznil elektronický nákup časových jízdenek na internetu. O technickém řešení bezkontaktního nákupu jízdenek nebylo zatím rozhodnuto, řekl ČTK ředitel DPMO Jaromír Machálek. V některých městech už je bezkontaktní nákup jízdenek zaveden a lidé k tomu používají bankovní karty.

,,Toto (nákup časových jízdenek na internetu) bereme jako první etapu elektronického odbavování cestujících. S druhou etapou, která se bude týkat jednorázových a jednodenních jízdenek, počítáme zhruba do dvou let,“ uvedl Machálek.

Podle Machálka zatím nebylo rozhodnuto, jakým způsobem bude bezkontaktní nákup jízdenek v autobusech a tramvajích DPMO v budoucnu zajištěn.

Lidé nyní můžou v olomouckých autobusech a tramvajích používat papírové i SMS jízdenky. Časovou jízdenku DPMO, kterou používá až 55 procent přepravovaných osob, lze ode dneška koupit i na internetu. V e-shopu DPMO jsou k mání různé typy časových jízdenek s dobou platnosti od sedmi dní až na jeden rok. Elektronické jízdenky zakoupené v e-shopu jsou přiřazeny k bezkontaktní platební kartě, kterou cestující předloží při kontrole.

Cestující, kteří chtějí časové jízdenky nakupovat na internetu, se musí zaregistrovat na internetových stránkách eshop.dpmo.cz a poprvé ověřit platbu na terminálu v prodejně jízdenek.

,,Věřím, že tuto možnost využije v první vlně asi deset procent cestujících a postupně jich bude přibývat,“ podotkl vedoucí přepravního a tarifního odboru DPMO Roman Tříska.

V některých městech už bezkontaktní platba jednorázových jízdenek funguje. Například ve vozech MHD v Ostravě lze platit bankovní kartou od poloviny roku 2016. Ostravský dopravní podnik předloni instaloval do 613 vozidel téměř 2200 terminálů. U každých dveří je minimálně jeden, u některých i dva.

Ostravský systém využívá 615 modemů pro komunikaci v mobilních sítích. Tyto přístroje dopravce používá od roku 2015 pro odbavení platební karty ODIS. Už při jejich pořízení společnost chtěla, aby čtečka uměla pracovat i s bankovními kartami. Celkem firma do projektu investovala 48 milionů korun. Na velkou část získala dotaci od EU. Zájem cestujících v ostravské MHD o platbu jízdného bankovní kartou roste. Každý den takto loni v průměru koupili několik tisíc jízdenek.

DPMO v roce 2016 po Olomouci přepravil 54,7 milionu lidí, stejně jako v roce 2015, kdy se ve městě zastavil několikaletý pokles počtu cestujících v tramvajích a autobusech městské hromadné dopravy. DPMO, jehož stoprocentním vlastníkem je město, předloni provozoval 68 tramvajových vozidel a 77 autobusů. Údaje za loňský rok zatím nebyly zveřejněny.

Zdroj: ČTK

Motoristé musí opět platit za nepojištěná vozidla

Od

Michaela Drábková

-

4.1.2018

[quote]Motoristé musí opět platit poplatek České kanceláři pojistitelů za vozidla bez takzvaného povinného ručení. Novela zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla již nabyla platnosti. V minulosti již poplatek za nepojištěná vozidla v zákoně byl, zákonodárci jej ale v roce 2014 zrušili.[/quote]

Příspěvek se bude počítat jako součin počtu dní, kdy bylo bez pojištění, a příslušné sazby, kterou by podle druhu auta stanovilo vyhláškou ministerstvo financí.

Předloha také zpřesňuje, kdo musí mít uzavřeno povinné ručení. Doposud zákon uváděl, že vozidlo může na veřejných pozemních komunikacích provozovat pouze ten, kdo má sjednané pojištění. Povinnost se nyní rozšiřuje tak, aby pojištění muselo mít každé auto v registru, s výjimkou aut zapsaných jako vyřazená, vyvezená, zaniklá nebo odcizená.

Kancelář pojistitelů spravuje garanční fond, ze kterého se vyplácejí náhrady škod způsobených nepojištěnými vozidly. Kancelář po majitelích nepojištěných aut škodu vymáhá. V důvodové zprávě stojí, že dlouhodobě se takto podaří vybrat asi 30 procent výdajů z garančního fondu. Poslanci při předkládání návrhu argumentovali také tím, že na vyplácení těchto náhrad se nyní podílejí ti vlastníci a provozovatelé, kteří svou povinnost mít auto pojištěné plní.

Zdroj: ČTK

Souzený šéf ruských autodopravců chce být prezidentem

Od

Michaela Drábková

-

4.1.2018

russian-flag-1168905_960_720 — Zdroj: Pixabay.com

[quote]Šéf organizace ruských dálkových autodopravců Andrej Bažutin hodlá oznámit kandidaturu na prezidenta, oznámila dnes rozhlasová stanice Echo Moskvy. Bažutin se skrývá na neznámém místě poté, co uprchl z budovy petrohradského soudu. Od roku 2015 stojí v čele boje proti výběru mýtného, který podle kritiků okrádá dopravce a obohacuje ruské oligarchy.[/quote]

Systém výběru mýta na ruských státních silnicích zavedla ruská vláda před třemi lety s cílem kompenzovat výdaje na opravu silnic poškozených těžkými nákladními automobily. Bez soutěže vláda zvolila systém Platon společnosti RT-Invest, která patří miliardářské rodině Rotenbergových blízké prezidentu Vladimiru Putinovi.

Dálkoví dopravci od počátku systém kritizovali a organizovali stávky a protestní demonstrace, které podpořila řada opozičních stran od komunistů po liberály. Tažení autodopravců, kteří jsou vzhledem k rozloze Ruska důležitou složkou ruské ekonomiky, má podporu i známého ruského protikorupčního aktivisty Alexeje Navalného.

Vláda ale proti dopravcům tvrdě zasáhla. Šéf jejich sdružení Bažutin byl v prosinci zadržen a odsouzen k 15 dnům vězení za údajné řízení bez dokladů. Bezprostředně po zadržení byl znovu zatčen a odsouzen na dalších deset dnů za pořádání nepovolených protestů. Z budovy petrohradského soudu ale uprchl a skrývá se na neznámém místě.

Samotné sdružení bylo v prosinci zařazeno mezi „zahraniční agenty“, protože podle ruského ministerstva financí dostalo finanční podporu od čtyř německých občanů. Podle průzkumů veřejného mínění stanovisko autodopravců podporuje 70 procent Rusů.

Bažutin ze svého úkrytu oznámil, že dnes ohlásí svou kandidaturu na prezidentský úřad. V dagestánské metropoli Machačkale ho má podpořit shromáždění voličů, což je podmínka kandidátské registrace. Prezidentské volby, za jejichž jasného vítěze je předem označován Putin, se v Rusku uskuteční v březnu.

Zdroj: ČTK

Výběr mýta od kamionů loni stoupl na rekordních 10,4 miliardy Kč

Od

Michaela Drábková

-

4.1.2018

[quote] V loňském roce zaplatily kamiony v Česku na mýtném rekordních 10,4 miliardy Kč, což je meziročně o 5,2 procenta více. Za zvýšením je hospodářský růst jak v ČR, tak i ostatních evropských zemích. Vyplývá to ze statistik správce elektronického mýtného systému, společnosti Kapsch.[/quote]

Prosinec s mnoha svátky přinesl do Státního fondu dopravní infrastruktury tradičně nejnižší částku, a to 749,7 milionu Kč, tedy meziročně o tři procenta více. Nejsilnějším měsícem dosavadní jedenáctileté historie českého mýta je loňský listopad, kdy stát kamionům předepsal rekordních 960 milionů korun. Český elektronický mýtný systém vybral pro stát od kamionů na mýtném za 11 let fungování 87.926.537.797 korun, uvedl Kapsch.

Nárůst nebyl silnější z důvodu ekologického efektu, kdy jsou nejnižšími kilometrovými sazbami upřednostňovány kamiony s motory v emisní třídě EURO VI, přičemž jejich podíl na zaplaceném mýtném rychle vyrostl už na 53 procent.

Nejsilnějším týdnem loňského roku i jedenácti let mýta je letošní předvánoční 49. týden, kdy systém vybral 230 milionů korun. Nejlepším dnem roku a historie se pak stal čtvrtek 26. října s vybranými téměř 49 miliony korun.

Provozní náklady placené z vybraného mýta konsorciu firem pod vedením Kapsch představovaly v minulém roce 1,525 miliardy Kč a jejich podíl na vybraném mýtu celoročně klesl na 15 procent. Státu tak z každé vybrané stokoruny zůstává 85 korun. Účinnost výběru mýta byla v průměru 99,6 procenta.

V současnosti běží tendr na správu mýtného systému po roce 2019, který vypsalo ministerstvo dopravy. Do výběrového řízení se přihlásili čtyři uchazeči – Kapsch, slovenský výběrčí SkyToll, maďarský National Toll Payment Services a německá firma T-Systems. Tendrem se zabývá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V říjnu zahájil s ministerstvem dopravy dvě správní řízení, jedno z vlastního podnětu, druhé na návrh společnosti Kapsch, která si stěžuje na zadávací podmínky.

Zdroj: ČTK

Rok 2017 byl nejbezpečnějším v civilní letecké dopravě

Od

Michaela Drábková

-

4.1.2018

aircraft-3020949_960_720 — Zdroj: Pixabay.com

[quote]Rok 2017 byl podle předběžné bilance nejbezpečnějším rokem v civilní letecké dopravě. Podle nizozemského střediska pro leteckou bezpečnost (ASN) zahynulo během uplynulého roku při devíti leteckých neštěstích celkem 67 lidí, tedy nejméně v zaznamenané historii. Smrtelné nehody velkých osobních letadel ASN v roce 2017 nezaznamenala vůbec žádné.[/quote]

Z 67 obětí zahynulo přímo na palubě letadel 32 lidí, zbylých 35 zemřelo v důsledku leteckých neštěstí na zemi. Podle statistik ASN letadla ročně přepraví asi 3,7 miliardy pasažérů, v roce 2025 by to mohlo být dokonce devět miliard. Většina strojů, které v loňském roce havarovaly, byla letadla sportovní a nákladní.

Statistika ASN nezahrnuje nehody vojenských letadel nebo malých letounů do kapacity 14 pasažérů.

V roce 2016 při šestnácti neštěstích civilních letadel zahynulo podle ASN 303 lidí. Nejtragičtější nehodou civilního stroje byl pád letadla bolivijských aerolinek v Kolumbii, při němž zahynulo 71 lidí včetně členů brazilského fotbalového týmu Chapecoense. V roce 2015 ASN napočítalo 560 mrtvých při nehodách civilních strojů.

Statistická pravděpodobnost, že člověk přijde při civilním letu v důsledku havárie o život, byla v 70. letech v průměru jedna ku 264.000. Loni to bylo jedna ku 127,5 milionu.

Zdroj: ČTK

Spotřeba na hlavu v pps 2016 se různí v EU mezi 53 % and 132 % průměru EU

Od

Michaela Drábková

-

3.1.2018

business-2904779_960_720 — Zdroj: Pixabay.com

[quote]Skutečná individuální spotřeba (AIC) je mírou hmotného blahobytu domácností. Podle údajů Eurostatu z 14.12. v členských státech v roce 2016 se průměrná AIC na obyvatele vyjádřená v normách kupní síly (PPS) pohybovala od 53 % průměru Evropské unie (EU) v Bulharsku po 132 % v Lucembursku.[/quote]

Osmnáct členských států pod průměrem EU

Deset členských států mělo v roce 2016 AIC na úrovni nad průměrem EU. Nejvyšší úroveň byla v Lucembursku (32% nad průměrem EU) před Německem (o více než 20% výše). Následovalo Rakousko, Spojené království, Finsko, Dánsko, Belgie, Francie, Nizozemsko a Švédsko, které zaznamenaly úroveň mezi 10% a 20% nad průměrem EU.

AIC na obyvatele třinácti členských států leží mezi průměrem EU a níže do 30 %. V Itálii, Irsku a na Kypru byly úrovně 10 % nebo méně pod průměrem EU, Španělsko, Litva, Portugalsko a Malta byly nižší mezi 10 % a 20 %. Česká republika, Řecko, Slovinsko, Slovensko, Polsko a Estonsko byly mezi 20 % a 30 % pod průměrem.

Pět členských států zaznamenalo AIC na obyvatele o více než 30 % pod průměrem EU. Lotyšsko, Maďarsko a Rumunsko byly mezi 30 % a 40 % nižší, Chorvatsko a Bulharsko měly AIC na obyvatele o více než 40% pod průměrem EU.

V posledních třech letech byl průměrný AIC na obyvatele ve srovnání s průměrem EU ve většině členských států relativně stabilní. Zřetelné zvýšení však bylo zaznamenáno v Rumunsku (61 % průměru EU v roce 2016 ve srovnání s 56 % v roce 2014), Litvě (85 % oproti 81 %) a Estonsku (72 % oproti 69 %). Naproti tomu nejvýraznější pokles byl zaznamenán v Lucembursku (132 % v roce 2016 vs. 138 % v roce 2014), následovaný Rakouskem (119% oproti 122 %), Belgií (112 % oproti 115%) a Řeckem (77 % oproti 80 %).

HDP na obyvatele se v jednotlivých členských státech lišil o jednoho do pětinásobku. Hrubý domácí produkt (HDP) je mírou ekonomické aktivity. V roce 2016 se HDP na obyvatele vyjádřený v PPS pohyboval mezi 49 % průměru EU v Bulharsku a 258 % v Lucembursku.

Metody a definice

Údaje uvedené v této tiskové zprávě jsou vytvořeny programem Eurostat-OECD pro parity kupní síly. Použitá úplná metodika je popsána v Metodické příručce Eurostatu a OECD o paritě kupní síly.
Skutečná individuální spotřeba se skládá ze zboží a služeb skutečně spotřebovaných jednotlivci bez ohledu na to, zda jsou zboží a služby nakupovány a hrazeny domácnostmi, vládou nebo neziskovými organizacemi. Při mezinárodním srovnávání objemů spotřeby je AIC často považováno za nejvýhodnější opatření, protože není ovlivněno skutečností, že organizace některých důležitých služeb spotřebovaných domácnostmi, jako jsou zdravotní a pedagogické služby, se v jednotlivých zemích značně liší.

Standard kupní síly (PPS) je umělá měnová jednotka, která eliminuje rozdíly v cenové hladině mezi zeměmi. Za jeden PPS se tedy kupuje stejný objem zboží a služeb ve všech zemích. Tato jednotka umožňuje smysluplné srovnávání objemů ekonomických ukazatelů v jednotlivých zemích. Agregáty vyjádřené v PPS jsou odvozeny vydělením agregátů v běžných cenách v národní měně podle příslušné parity kupní síly (PPP). Úroveň nejistoty spojená se základními cenami a údaji o národních účtech a metodami použitými pro sestavování PPP naznačují, že rozdíly mezi zeměmi, které mají indexy v blízkém rozmezí, by neměly být příliš interpretovány.

Poznámky podle zemí

Irsko: Irský hrubý domácí produkt byl v roce 2015 podstatně ovlivněn přemístěním bilancí velkých nadnárodních podniků ze zemí mimo EU do Irska. Více informací naleznete na internetových stránkách Eurostatu.

Lucembursko: Vysoký HDP na obyvatele v Lucembursku je částečně způsoben vysokým podílem přeshraničních pracovníků na celkové zaměstnanosti země. Zatímco přispívají k HDP, tito pracovníci nejsou zohledňováni jako součást obyvatelstva, který se používá k výpočtu HDP na obyvatele.

HDP a podíl daní na něm v EU

Od

Michaela Drábková

-

3.1.2018

discussion-1874791_960_720 — Zdroj: Pixabay.com

[quote]Podle odhadu Eurostatu sezónně očištěný HDP vzrostl v eurozóně (EA19) a EU28 ve třetím čtvrtletí roku 2017 o 0,6 % oproti předchozímu čtvrtletí. Ve druhém čtvrtletí roku 2017 vzrostl HDP v obou oblastech o 0,7 %.[/quote]

Ve srovnání se stejným Q předchozího roku vzrostl sezónně očištěný HDP v eurozóně a EU28 o 2,6 % ve třetím čtvrtletí roku 2017 o 2,6 %, po + 2,4 % v obou zónách ve druhém čtvrtletí roku 2017.
Během třetího čtvrtletí roku 2017 se HDP ve Spojených státech ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 0,8 %. Ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku vzrostl HDP o 2,3 % (po + 2,2 % ve druhém čtvrtletí roku 2017).

Metody a definice
Evropské čtvrtletní národní účty jsou sestavovány v souladu s Evropským systémem účtů 2010 (ESA 2010).
Odhad třetího čtvrtletí růstu HDP v roce 2017 uvedený v této zprávě vychází z dostupných údajů členských států, které pokrývají 97 % HDP EA19 (98% HDP EU28).
Výdaje na konečnou spotřebu domácností zahrnují neziskové instituce sloužící domácnostem (NPISH).

Zdanění 2016: poměr daně k HDP se zvýšil v EU I eurooblasti. Poměr ve státech EU 1:2

Podle publikace Eurostat ze 7. prosince byl celkový poměr daně k HDP, tj. součet daní a čistých sociálních příspěvků jako % HDP, v roce 2016 v Evropské unii (EU) 40,0 %, což představuje nárůst ve srovnání s rokem 2015 (39,7 %). V eurozóně byly daňové příjmy v roce 2016 41,3 % HDP mírně vyšší proti 41,2 % v roce 2015. Poměr daně k HDP se tedy v obou zónách opět zvyšuje po mírném poklesu zaznamenaném v předchozím roce.

Daňové ukazatele jsou sestavovány v harmonizovaném rámci založeném na Evropském systému účtů (ESA 2010), který umožňuje přesné porovnání daňových systémů a daňových politik mezi členskými státy EU.

Nejvyšší poměr daně k HDP ve Francii, Dánsku a Belgii

Poměr daně k HDP se mezi členskými státy výrazně liší, přičemž nejvyšší podíl daní a příspěvků na sociální zabezpečení v % HDP v roce 2016 zaznamenává Francie (47,6 %), Dánsko (47,3 %) a Belgie (46,8%), Švédsko (44,6 %), Finsko (44,3 %), Rakousko a Itálie (42,9 %) a Řecko (42,1 %). Nejnižší poměr mělo Irsko (23,8 %) a Rumunsko (26,0 %), Litva (30,2 %), Lotyšsko (31,6 %) a Slovensko (32,4 %).

Největší růst poměru daně k HDP v Řecku, největší pokles v Rumunsku

Ve srovnání s rokem 2015 se poměr daně k HDP zvýšil v roce 2016 ve většině členských států, největší nárůst byl v Řecku (z 39,8 % v roce 2015 na 42,1 % v roce 2016) před Nizozemskem (z 37,8 % na 39,3 %) a Lucemburskem (z 38,4 % na 39,6 %). Poklesy byly zaznamenány v devíti členských státech, zejména v Rumunsku (z 28,0 % v roce 2015 na 26,0 % v roce 2016), v Rakousku (z 43,8 % na 42,9 %) a v Belgii 47,6 % na 46,8 %).

Nejvyšší poměr daní z výroby a dovozu ve Švédsku, daní z příjmů a majetku v Dánsku a čistých sociálních příspěvků ve Francii

V pohledu na hlavní daňové kategorie převládá jasná rozmanitost v členských státech EU. V roce 2016 byl podíl daní na produkci a dovozy nejvyšší ve Švédsku (22,6 % HDP), Chorvatsku (19,6 %) a Maďarsku (18,3 %), zatímco v Irsku (8,7 %) (10,8%) a Německo (10,9 %).

U daní souvisejících s příjmy a majetkem byl nejvyšší podíl v Dánsku (30,0 % HDP), před Švédskem (18,8 %), Finskem (16,5 %) a Belgií (16,3 %). Nejnižší byl v České republice (5,4 %), Litvě (5,7 %), Rumunsku (6,5 %) a Chorvatsku (6,6 %).

Čisté sociální příspěvky představovaly významnou část HDP ve Francii (18,8 %), Německu (16,7 %) a Belgii (16,1 %), nejnižší podíly byly v Dánsku (1,0 % HDP) a Švédsku (3,3 %).

V roce 2016 představovaly daně z výroby a dovozu v EU největší část daňových příjmů (13,6 % HDP), po níž následovaly čisté sociální příspěvky (13,3 %) a daně z příjmu a majetku (13,0 %). Pořadí daňových kategorií se v eurozóně mírně lišilo. Největší část daňových příjmů byla z čistých sociálních příspěvků (15,3 %), před zdaněním výroby a dovozu (13,2 %) a daní z příjmu a bohatství (12,6 %).

Metody a definice

Údaje shromažďuje Eurostat na základě evropského systému národních a regionálních účtů (ESA 2010). Podle ESA2010 by měly být daně a sociální příspěvky zaznamenávány na akruální bázi.
Údaje se týkají vládního sektoru, jak je definován v ESA2010, zahrnujícím podsektory ústřední vlády, státní správy, místní samosprávy a (případně) fondy sociálního zabezpečení. Údaje za daně vybírané jménem orgánů EU jsou rovněž do analýzy zahrnuty. Údaje o příjmech daní a sociálních příspěvků tedy představují veškeré příjmy z daní a sociálních příspěvků shromážděné na úrovni EU.

Celkový poměr daní k HDP uvedený v této tiskové zprávě odpovídá celkové výši daní a čistých sociálních příspěvků (včetně imputovaných příspěvků) splatných vládním institucím a institucím Evropské unie včetně dobrovolných příspěvků bez čistých částek; vyjádřeno jako % HDP. Jedná se o jedno opatření daňového zatížení. Zahrnuje širokou rozmanitost systémů sociálního zabezpečení v EU.
Daně jsou definovány jako povinné, neoprávněné platby vládám nebo institucím Evropské unie.
Daně z výroby a dovozu zahrnují daň z přidané hodnoty (DPH), dovozní cla, spotřební daně a spotřební daně, daně z kol, daně ze mzdy, daně ze znečištění a další.

Daně z příjmů, majetku apod. Zahrnují daně z příjmu právnických a fyzických osob, daně z držení zisku, platby domácností za oprávnění k vlastnictví nebo užívání automobilů, lovu nebo rybolovu, běžně placené běžné daně z kapitálu a jiné.

Čisté sociální příspěvky představují skutečné nebo imputované příspěvky domácností do systémů sociálního pojištění za účelem poskytnutí sociálních dávek. Zahrnují skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů, skutečné sociální příspěvky domácností, imputované sociální příspěvky a sociální příspěvky domácností. Poplatky za služby sociálního pojištění se odečtou od výše uvedených položek k dosažení čistých sociálních příspěvků. Skutečné sociální příspěvky jsou příspěvky placené povinně nebo dobrovolně zaměstnavateli nebo zaměstnanci nebo samostatně výdělečně činnými nebo nezaměstnanými, kteří jsou pojištěni proti sociálním rizikům (nemoci, invaliditě, invaliditě, stáří, pozůstalým, rodině a mateřství).

Imputované sociální příspěvky jsou příspěvky splatné v systémech osobního pojištění (v nichž zaměstnavatelé vyplácejí sociální dávky svým zaměstnancům, bývalým zaměstnancům nebo osobám, které jsou na nich závislé, z vlastních zdrojů, aniž by vytvořili zvláštní rezervu pro tento účel). Čisté sociální příspěvky obsahují také dvě transakce související s financovanými důchodovými systémy, ať jsou tyto systémy klasifikovány jako vládní instituce.

Poměr daně k HDP zahrnuje také kapitálové daně, které jsou obecně málo významné. Kapitálové transfery představující částky, které byly oceněny, ale nebyly inkasovány, jsou odečteny od celkových daní a čistých sociálních příspěvků, aby se zajistila srovnatelnost poměru daně k HDP v jednotlivých zemích.

Sociální ochrana 2015. Téměř 1/3 HDP EU jde na sociální ochranu. Nejvyšší podíl má Francie, Dánsko a Finsko

Podle údajů Eurostatu z 8. prosince od roku 2010 v EU výdaje na sociální ochranu mírně vzrostly z 28,6 % HDP na 29,0 % v roce 2015. V roce 2015 byly dvěma hlavními zdroji financování sociální ochrany na úrovni EU sociální příspěvky, které představovaly 54 % celkových příjmů a příspěvky vládních institucí z daní na 43 %.

Střední hodnota EU pokračovala v maskování velkých rozdílů mezi členskými státy. V roce 2015 představovaly výdaje na sociální ochranu nejméně 30 % HDP ve Francii (34 %), Dánsku a Finsku (po 32 %), Belgii, Nizozemsku, Rakousku a Itálii (30 %). Výdaje na sociální ochranu naopak činily v Rumunsku a Lotyšsku (15 %), Litvě a Estonsku (16 %), Irsku (17 %), Maltě, Bulharsku a Slovensku 18%). v České republice (19%).

Tyto rozdíly odrážejí rozdíly v životní úrovni, ale také naznačují rozmanitost vnitrostátních systésociální ochrany a demografické, hospodářské, sociální a institucionální struktury specifické pro každý členský stát.

Výdaje na sociální zabezpečení na obyvatele se v jednotlivých členských státech značně liší

V roce 2015 výdaje na sociální ochranu na obyvatele v PPS (paritě kupní síly), které odstraňují rozdíly v cenové hladině mezi jednotlivými zeměmi), ukázaly velké rozdíly mezi členskými státy EU. Po Lucembursku (viz poznámka k zemi) byly nejvyšší výdaje na jednoho obyvatele zaznamenány v Dánsku a Rakousku (přes 11 tisíc PPS). Naproti tomu nejnižší výdaje na obyvatele byly zaznamenány v Rumunsku, Bulharsku a Lotyšsku (pod 3 tis. PPS).

Nejvyšší podíl na starobních a pozůstalostních dávkách v Řecku, Itálii a Portugalsku

V průměru v EU poskytovaly dávky ve stáří a pozůstalostní dávky v roce 2015 45 % celkových sociálních dávek a v téměř všech členských státech tvoří největší část dávek sociální ochrany. Podíl starobních a pozůstalostních dávek na celkovém počtu byl nejvyšší v Řecku (65 %), v Itálii a v Portugalsku (58 %), v Rumunsku a Kypru (55%), zatímco v Irsku (33 %), Německo (39 %), Spojeném království (41 %) a Belgii (42 %).

Výdaje na sociální zabezpečení na obyvatele se v jednotlivých členských státech značně liší
Nemoc / zdravotní péči a dávky v pracovní neschopnosti tvořily 37 % celkových sociálních dávek v průměru v Evropské unii v roce 2015. Mezi členskými státy, podíl těchto dávek se pohybovala od 26% na Kypru a v Řecku více než 40 % v Chorvatsku (46 %) , Německo a Nizozemsko (oba 43 %), Spojené království (41 %) a Slovensko (40 %).

Rodinné a dětské dávky představovaly o něco méně než 9 % celkových sociálních dávek v průměru v Evropské unii v roce 2015, podpory v nezaměstnanosti 5 % a na bydlení a sociální nevylučování 4 %.

Podíl rodinných dávek na celkovém počtu se pohyboval od 4 % v Nizozemsku až po 16 % v Lucembursku. Dávky v nezaměstnanosti se pohybovaly mezi méně než 1 % v Rumunsku a 12 % v Irsku a na bydlení a sociální vylučování méně než 1 % v Řecku, Estonsku, Portugalsku a Itálii až po 8 % na Kypru a 7 % jak v Dánsku a ve Spojeném království.

Třetí čtvrtletí roku 2017: roční nárůst nákladů práce na úrovni 1,6 % v eurozóně a 2,1 % v EU28

Od

Michaela Drábková

-

3.1.2018

[quote]Podle údajů Eurostatu z 19.12. hodinové náklady na pracovní sílu vzrostly v EA19 o 1,6 % a ve třetím čtvrtletí roku 2017 o 2,1 % v EU28 oproti stejnému čtvrtletí předchozího roku. Ve druhém čtvrtletí roku 2017 se hodinové náklady na pracovní sílu zvýšily o 1,8 %, resp. 2,3 %.[/quote]

Dvě hlavní složky mzdových nákladů jsou mzdy a platy a nemzdové náklady. V eurozóně vzrostly ve třetím čtvrtletí roku 2017 mzdy a platy za hodinu práce oproti stejnému čtvrtletí předchozího roku o 1,6 % a nemzdové složky o 1,5 %. Ve druhém čtvrtletí roku 2017 byly každoroční změny+ 2,1 % a + 0,8 %.

Rozpis podle ekonomické aktivity

Ve třetím čtvrtletí roku 2017 ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku vzrostly hodinové náklady práce v eurozóně o 1,5 % v průmyslu, o 2,1 % ve stavebnictví a službách a o 0,8 % hlavně v nepodnikatelských aktivitách.

V EU28 vzrostly náklady práce o hodinu o 2,0 % v průmyslu, o 2,5 % ve stavebnictví, o 2,6 % ve službách a o 1,6 % v (převážně) nepodnikatelské ekonomice.

Členské státy

Ve třetím čtvrtletí roku 2017 zaznamenaly nejvyšší meziroční nárůsty hodinových nákladů práce v celé ekonomice v Rumunsku (+ 16,5 %), Maďarsku (+ 12,6 %) a Bulharsku (+ 10,7 %). Pokles byl zaznamenán ve Finsku (-3,0 %) a Portugalsku (-1,1 %).

Metody a definice

Index nákladů práce je krátkodobým ukazatelem, který ukazuje vývoj hodinových nákladů na práci vynaložené zaměstnavateli v nominálních hodnotách, bez úpravy cenového vývoje. Vypočítá se vydělení nákladů práce v národní měně počtem odpracovaných hodin. Proto vývoj výkazů, nákladů práce a odpracovaných hodin ovlivňuje vývoj indexu (základní rok = 2012).

Čtvrtletní změny hodinových nákladů zaměstnavatelů jsou měřeny celkovými náklady na pracovní sílu a její hlavní složky: mzdy a platy; a jiné než mzdové (nemzdové) náklady (jiné náklady na pracovní sílu než mzdy a platy).

Celkové náklady na pracovní sílu zahrnují mzdové a nemzdové náklady snížené o dotace. Nezahrnují náklady na odbornou přípravu ani jiné výdaje, jako jsou náborové náklady, výdaje na pracovní oděv apod.

Náklady na mzdy a platy zahrnují přímé odměny, odměny a příspěvky vyplácené zaměstnavatelem v hotovosti nebo v naturáliích zaměstnanci výměnou za vykonanou práci, platby za úspory zaměstnanců, platby za odpracované dny a odměny ve věcech, jako je potraviny, nápoje, pohonné hmoty, osobní automobily atd.

Náklady na pracovní síly jiné než mzdy (Ost – nemzdové náklady) zahrnují sociální příspěvky zaměstnavatelů plus daně z pracovních příležitostí, které se považují za náklady na práci snížené o dotace určené na náhradu části nebo všech nákladů zaměstnavatele na přímou odměnu.

Eurostat zveřejňuje údaje o indexu nákladů práce pro oddíly B až S. třídy NACE Rev. 2. Agregát je pro zjednodušení nazýván jako „celé hospodářství“, i když je vyloučeno zemědělství, činnosti domácností jako zaměstnavatelů a činnosti exteritoriálních organizací.