Qantas Airways chtějí létat ze Sydney do Londýna nonstop

25.8.2017

[quote]Australská letecká společnost Qantas Airways plánuje do roku 2022 zavést nonstop lety ze Sydney do Londýna, pokud jí výrobci letadel Airbus či Boeing dodají vhodný stroj. S odkazem na informované zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Šlo by o nejdelší komerční let na světě, který by trval 20 hodin.[/quote]

Po většinu roku nebudou letadla australských aerolinek létat standardní trasou přes Asii a Evropu, ale přes severní pól. Tato cesta je sice trochu delší, ale hovoří pro ni příznivější proudění vzduchu.

Nonstop let Sydney-Londýn bude o tři hodiny kratší než lety s mezipřistáním. Předpokládá se, že Qantas si za to nechá zaplatit, letenka by mohla být o 20 procent dražší, než kdyby se cestující rozhodl cestovat s mezipřistáním. V současné době létají Qantas do Londýna přes Dubaj.

Výkonný ředitel Alan Joyce před časem řekl, že pro tyto lety připadají v úvahu stroje Airbus A350-900ULR a Boeing 777-8. Firma ale zatím žádnou objednávku neučinila.

Zdroj: ČTK

Před rokem byl otevřen třetí most přes Bospor v Istanbulu

Michaela Drábková

25.8.2017

[quote]Před rokem, 26. srpna 2016, byl otevřen třetí most přes Bosporskou úžinu v Istanbulu. Silniční i železniční most sultána Selima I. Hrozného spojil evropskou a asijskou část Turecka. První most přes Bospor byl otevřen 30. října 1973, druhý 3. července 1988.[/quote]

Nový most vede přes severní část úžiny nedaleko jejího ústí do Černého moře, od obce Garipçe na evropském břehu k obci Poyraz na asijském. Je součástí nového dopravního systému, který vede severními, okrajovými částmi Istanbulu a jeho okolí. Po mostě jezdí v jedné úrovni automobily i vlaky, dvojice kolejí je položena uprostřed mostu mezi čtyřproudovou dálnicí na každé straně. Celková délka mostu je 2,2 kilometru, šířka 58,5 metru.

Podle tureckého tisku je most nejdelším kombinovaným mostem na světě (pro automobilovou i železniční dopravu) a osmým nejdelším visutým mostem. Náklady na jeho vybudování se odhadovaly na tři miliardy dolarů (60 miliard korun). Stavba nese jméno po sultánovi, který vládl osmanské říši v letech 1512 až 1520.

Zdroj: ČTK

Motoristy čeká náročný víkend, německým školákům končí prázdniny

Michaela Drábková

25.8.2017

[quote]Motoristy čeká o nadcházejícím víkendu na evropských dálnicích náročný víkend. Například školákům v několika německých spolkových zemích končí prázdniny, a mnohé rodiny se tak budou vracet domů od Jaderského či Středozemního moře nebo z hor. Ve většině Evropy v sobotu naposledy platí letní zákaz jízd pro kamiony.[/quote]

Německý automotoklub ADAC očekává o víkendu silný provoz a tvoření kolon na všech tazích, po nichž se lidé vracejí z dovolených. Prázdniny končí školákům například v německých spolkových zemích Severní Porýní-Vestfálsko, Hamburk, Berlín, Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko a Šlesvicko-Holštýnsko. Totéž platí podle německého automotoklubu ADAC pro Belgii, Francii a část Nizozemska.

ADAC upozorňuje na pravděpodobné zácpy například na dálnici A6 mezi Mannheimem a Norimberkem nebo na dálnici A9 z Mnichova před Norimberk do Berlína. Od sobotních 21:00 SELČ do nedělních 8:00 má být uzavřena část obchvatu Mnichova (A99), konkrétně tunel Allach na severozápadní části obchvatu.

Na jih ještě budou mířit pozdní dovolenkáři, ale kolony už by měly být výrazně kratší než v předchozích týdnech.

Rakouský automotoklub ÖMTC upozorňuje na pokračující zpřísněné kontroly na hranici mezi Slovinskem a Chorvatskem a také na zdržení u mýtných bran.

Český poskytovatel asistenčních služeb ÚAMK kromě toho upozorňuje na uzavření pobřežní silnice mezi slovinskými městy Koper a Izola. Tudy údajně jezdili motoristé, kteří chtěli objet dálnici, a ušetřit tak na mýtném.

Zdroj: ČTK

Výroba ve stavebnictví se v eurozóně snížila o 0,5 %, v EU28 o 0,2%

Michaela Drábková

24.8.2017

[quote]Podle prvních odhadů Eurostatu, zveřejněných 18.srpna, v červnu 2017 v porovnání s květnem 2017 se sezónně očištěná produkce ve stavebnictví snížila o 0,5 % v eurozóně (EA19) a o 0,2 % v EU28 V květnu 2017 poklesla produkce ve stavebnictví o 0,2% v eurozóně a o 0,5% v EU28.[/quote]

V červnu 2017 se výroba ve stavebnictví ve srovnání s červnem 2016 zvýšila o 3,4% v eurozóně a o 3,6% v EU28.

Měsíční srovnání výroby podle odvětví stavebnictví a podle členských států

Pokles výroby ve stavebnictví v eurozóně o 0,5 % v červnu 2017 v porovnání s květnem 2017 je důsledkem poklesu inženýrského stavitelství o 0,5 % a pozemního stavitelství o 0,4 %.

V EU28 byl pokles o 0,2 % vlivem poklesu pozemního stavitelství o 0,3 %, zatímco inženýrské stavitelství vzrostlo o 0,2 %.

Mezi státy, pro které jsou k dispozici údaje, došlo k poklesu výroby ve stavebnictví v Německu (-1,0 %), Belgii a Francii o -0,7%), ve Spojeném království (-0,2%). Vzrostlo o + 12,1 % ve, Španělsku, na Slovensku (+ 2,2 %) a v Polsku (+ 2,1 %).

Roční srovnání podle odvětví stavebnictví a podle členských států

Zvýšení výroby ve stavebnictví v eurozóně o 3,4 % v červnu 2017 v porovnání s červnem 2016 je důsledkem růstu inženýrského stavitelství o 3,9 % pozemního stavitelství o 1,2 %.

V EU28 je zvýšení o 3,6 % vlivem růstu pozemního stavitelství o 4,0 % a inženýrského stavitelství o 2,9 %. Mezi státy, pro které jsou k dispozici údaje, nejvyšší nárůst výroby ve stavebnictví zaznamenaly Maďarsko (+ 27,2%), Slovinsko (+ 21,2%), Švédsko (+ 17,3%) a Polsko (+ 13,4%). Pokles byl zaznamenán v Rumunsku (-6,3%) a na Slovensku (-0,5 %).

Metody a definice

inženýrské stavitelství.

Sezónně očištěné řady eurozóny a EU se počítají agregací sezónně očištěných národních údajů. Eurostat provádí sezónní úpravu údajů pro země, které neupravují své údaje o sezónní vlivy.

Měsíční index uvedený v této zprávě se vypočítává pouze na základě údajů zemí vykazujících měsíční údaje. Chybějící podklady členských států za poslední měsíce se pro výpočet agregátů eurozóny a EU odhadují.

Francouzská ambasáda kritizovala podmínky mýtného tendru

Michaela Drábková

24.8.2017

[quote]Francouzské velvyslanectví v Česku kritizovalo podmínky tuzemského obřího mýtného tendru v dopise, který zaslalo na ministerstvo dopravy. Zadávací podmínky soutěže za zhruba 29 miliard korun podle něj poškozují francouzské firmy působící v Severní Americe, a naopak nahrávají dosavadnímu správci, rakouské společnosti Kapsch. Ministerstvo stížnost ambasády a francouzských společností obdrželo a pracuje na oficiální odpovědi, ve které výtky odmítne. Francouzská ambasáda se k problematice vyjádřit odmítla.[/quote]

Velvyslanectví v dopise cituje poznámky francouzských společností. Českému úřadu vytýkají, že kvůli specifickým podmínkám soutěže nemohou být v tendru uznány reference ze zakázek realizovaných v USA a Kanadě. Rovněž jim vadí podmínka, aby účastník soutěže měl zkušenosti se zpoplatněním alespoň tisíce kilometrů silniční sítě.

Výtku k diskriminačním podmínkám pro francouzské společnosti ale ministerstvo odmítá s tím, že francouzské firmy se mohou tendru zúčastnit, pokud dodají systémy kompatibilní s jinými evropskými zařízeními.

,,Požadavek na mikrovlnu a satelit vyplývá z předpisů EU pro interoperabilitu. Je tedy logické, že hledáme společnost, která s takovými systémy má zkušenosti, a ne někoho, kdo provozuje systémy založené na jiných, pro nás nevyužitelných technologiích,“ řekl mluvčí resortu Tomáš Neřold.

Podobnou odpověď úřad podle Neřolda zašle velvyslanectví i k druhému bodu, který se týká podmínky zpoplatněných tisíce kilometrů. Od začátku roku 2020, kdy má nový provozovatel systém plně převzít, má být v Česku zpoplatněno na 2500 kilometrů dálnic a silnic první třídy. Úřad proto nároky obsažené v podmínkách soutěže považuje za oprávněné, dodal mluvčí.

Tendr na provoz mýtného systému po roce 2019 vypsalo ministerstvo dopravy v polovině června, do 24. srpna mají zájemci o účast lhůtu na poslání přihlášek.

Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007. Za deset let se z mýtného získalo 77,5 miliardy korun, loni to bylo 9,89 miliardy korun. Náklady na provoz činí v současnosti zhruba 1,5 miliardy korun ročně.

Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v Česku funguje v pásu zemí od Itálie přes Rakousko, Polsko a Bělorusko. Naopak satelitní systém využívají Německo, Slovensko, Maďarsko a částečně Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnou variantou.

Zdroj: ČTK

Bezpečnostní opatření zpomalila dopravu do Pásma Gazy

Michaela Drábková

24.8.2017

[quote]Zhruba 700 kamionů denně projede hraničním přechodem Kerem Šalom, přes který putuje nákladní doprava z Izraele do palestinského Pásma Gazy. Meziročně je to pokles asi o 30 procent. Každé nákladní auto musí totiž projít speciální bezpečnostní prohlídkou, která zabere až půldruhé hodiny. Nejpřísněji se kontroluje zboží jako jsou hnojiva a další sypké materiály, ze kterých by mohly být vyrobeny výbušniny.[/quote]

Přechod Kerem Šalom leží na rozhraní Negevské pouště a Sinajského poloostrova a funguje jako jeden z mála přechodů mezi Izraelem a Pásmem Gazy. Určen je pro silniční přepravu zboží, potravin či stavebního materiálu. Hlavní část přechodu se nachází za několik metrů vysokou zdí, před kterou jsou kamiony seřazeny v kolonách a dovnitř vjíždějí postupně. Rozlehlý betonový areál hlídají ozbrojené izraelské složky.

Při cestě do Pásma Gazy se každý kamion musí vyložit, izraelský bezpečnostní tým ho pak prohlédne. Pokud je vše v pořádku, tak se zboží předá palestinskému týmu, který ho naloží na jiný kamion. Ten pak odjede. Podobná situace je i při cestě zboží směrem do Izraele nebo Egypta. Náklad kontrolují i speciálně vycvičení psi, kamiony také musejí projet přes obrovské scannery. Při kontrolách nikdy nejsou přítomni řidiči, kteří čekají mimo areál. Čas si krátí různě. Jeden z šoférů řekl, že si čte tóru.

Ben Or při rozhovoru s českými novináři poznamenal, že se ve stejném období loni dalo odbavit asi 1000 kamionů denně, tedy o 300 více než teď.

,,Záleží na ekonomické situaci v Pásmu, která je nyní horší,“ vysvětli bezpečnostní šéf hraničního přechodu Jair ben Or.

Kromě jídla, stavebních materiálů nebo elektroniky putuje přes Kerem Šalom také benzin a další suroviny k výrobě elektřiny. Benzin či nafta se pokaždé musejí z původního auta přepumpovat.

,,Je to primitivní, ale je to jediný bezpečný způsob,“ řekl Jair ben Or.

Je to podle něj bezpečnější, než aby na ostře sledovaných hranicích byly například velké nádrže plné benzinu či nafty.

Hraniční přechod včera navštívil ministr vnitra Milan Chovanec, který chtěl získat informace o tom, jak je střežen a jaké bezpečnostní opatření izraelská strana používá.

,,Do stejné situace jako Izrael se doufám na hranicích nikdy nedostaneme,“ komentoval Chovanec více než hodinovou prohlídku.

Zdroj: ČTK

Škoda vyhrála tendr na tramvaje za miliardy, poté byl ale zrušen

Michaela Drábková

24.8.2017

[quote]Plzeňská firma Škoda Transportation vyhrála tendr na tramvaje pro polskou Varšavu za miliardy korun, který byl ale následně zrušen. Firma chce s městem o dodávce dále jednat. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí společnosti Lubomíra Černá. Podle Hospodářských novin by Varšavu 213 tramvají od Škody přišlo na 16,6 miliard korun, což je více než celkové loňské tržby Škody Transportation. Deník uvedl, že město tendr zrušilo, protože by na tramvaje nemělo peníze.[/quote]

,,I když jsme podali nejlepší nabídku a v tendru jsme byli vyhodnoceni jako vítěz, polská strana se jej rozhodla zrušit,“ sdělil ředitel dceřiné firmy Škody Transportation v Polsku Wojciech Grzonka.

Stále ale podle něj existuje šance na obnovení výběrového řízení, protože se někteří další účastníci tendru odvolali.

,,Jsme připraveni s magistrátem a dopravním podnikem jednat o vylepšení naší cenové nabídky, a to tak, aby Varšava mohla vyčerpat dotace z EU a obdržet tramvaje v rámci této dotační perspektivy,“ doplnil Grzonka.

Škoda Transportation podle Grzonky v minulých letech dodala v Polsku zhruba 50 tramvají do Vratislavi a dlouhodobě spolupracuje s polskými firmami na dodávkách trolejbusů a elektrobusů.

Skupina Škoda Transportation vykázala loni meziroční pokles tržeb o 14 procent na 15,7 miliardy korun, ale téměř trojnásobný nárůst čistého zisku na 1,571 miliardy. S více než 5300 zaměstnanci je největší firmou zabývající se dopravním strojírenstvím ve střední a východní Evropě. Mezi hlavní aktivity patří především výroba tramvají, příměstských elektrických vlaků, lokomotiv, souprav metra, trolejbusů nebo elektrobusů.

Zdroj: ČTK

Nákladní ČD Cargo nakoupí 300 vozů pro mezinárodní přepravu

Michaela Drábková

24.8.2017

[quote]Železniční nákladní dopravce ČD Cargo nakoupí 300 vozů označovaných jako Sgns(s) pro mezinárodní kontejnerovou přepravu. Hodnotu zakázky společnost odhadla na zhruba 600 milionů korun. Sto vozů z tohoto počtu chce dopravce koupit zcela nových, zbylé požadované vagony mohou být použité. Sloužit mají pro přepravu koksu, dřevní štěpky nebo biomasy a dále produktů vyrobených ze železa, jako jsou různé trubky, nebo dráty. [/quote]

,,Plánujeme je nasadit zejména v mezinárodní dopravě, abychom doplnili stávající park zhruba 1300 vozů pro intermodální přepravu a mohli plně pokrýt požadavky našich zákazníků,“ řekl předseda představenstva ČD Cargo Ivan Bednárik.

Rozšíření vozů pro přepravu kontejnerů se zbožím koresponduje s růstem takzvané kombinované dopravy, kdy se zboží na delší vzdálenosti převáží po železnici v kontejnerech, které se následně překládají na nákladní vozy, aby byly doručeny ke konečnému zákazníkovi.

Nákladní ČD Cargo je součástí národního dopravce České dráhy. Vloni ČD Cargo vylepšilo celkové hospodaření společnosti, když skončilo v zisku 935 milionů korun. To proti předchozímu období bylo zlepšení o 359 milionů korun. Mírně ale meziročně poklesl objem přepravovaného zboží o 0,9 milionu tun na 65,5 milionu tun. Zboží se ale meziročně přepravovalo na delší vzdálenost. Ta se proti roku 2015 zvýšila průměrně o čtyři kilometry na 172 kilometrů.

Kladné hospodářské výsledky nicméně Cargo dosahuje na úkor investic do rozvoje vozidlového parku. Posledním velkým nákupem pro společnost bylo pořízení pěti nových lokomotiv Siemens za zhruba půl miliardy korun. Celkem Cargo provozuje na 650 lokomotiv a 25.000 vagonů různých typů. Průměrné stáří vozidlového parku dopravce dosahuje 30 let.

Zdroj: ČTK

Od tučňáků po stormtroopery, aneb co se děje na letištích

Michaela Drábková

24.8.2017

[quote]Letiště jsou obvykle nudná, únavná a jednotvárná. Ovšem příležitostně se na nich urodí vtipné okamžiky, ať už chtěné nebo náhodné, které poněkud rozjasní letištní šeď. Některé z těch nejlepších, které se udály po celém světě, se pokusil sesbírat britský zpravodajský server Daily Mail.[/quote]

Chybět mezi nimi nemůže fotografie šťastné rodiny čekající u příletů s velkým nápisem: „Vítej doma z vězení, mami.“ Další snímek zachytil čtveřici stormtrooperů z Hvězdných válek, kteří čekali na Darth Vadera, aby ho uvítali ihned poté, co vystoupí na zemský povrch v celé své černé kráse.

Ještě podivnější je fotografie, na níž procházejí bezpečnostní kontrolou dva tučňáci. Ano, tento snímek vyvolává mnoho otázek, na které ovšem nejsou k dispozici žádné odpovědi.

Další bizarní scény zahrnují stylové cestovatele, kteří namísto laptopu píšou na klasickém psacím stroji, babičku o holi, jež se postarala o zácpu na posuvném pásu, či hyperkorektní symboly u toalet zajišťující právo vstupu pro ženy všech tvarů.

A chybět nesmí ani fotografie, která dokládá, jak důležité je nosit svůj béžovo-růžový cestovní polštářek kdekoli jinde, než za zády zhruba ve výši hýždí…

Zdroj: ČTK

Mezinárodní solidarita

Michaela Drábková

23.8.2017

[quote]Evropská Unie se zavázala chránit bezpečnost humanitárních pracovníků. Každoročně slaví Světový humanitární den, aby přispěla k celosvětové kampani, jež vzdává hold humanitárním pracovníkům, kteří denně nasazují svůj život pro záchranu jiných. Světový humanitární den se koná u příležitosti výročí pumového útoku na ústředí OSN v iráckém Bagdádu v roce 2003, při kterém zahynulo 22 humanitárních pracovníků.[/quote]

Vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová a komisař Christos Styliandes prohlásili:

„Žijeme ve světě, který ve stále větší míře poznamenávají nesčetné útoky a akty násilí proti nevinným lidem na celém světě. Tato situace by se nikdy neměla stát něčím, co je najednou běžné, čemu nečinně přihlížíme. Terčem bývají často humanitární pracovníci, kteří nasazují svoje životy pro záchranu druhých. Viděli jsme to minulý týden v Středoafrické republice a nesčetněkrát v Sýrii.

V předvečer Světového humanitárního dne vzdáváme hold těm, kdo nasazují život, aby pomáhali obětem válek a přírodních katastrof na celém světě, všem ženám a mužům, kteří nadále nesobecky pracují ve prospěch druhých.

V situaci dlouhotrvajících konfliktů, kde jsou ignorována a pošlapávána pravidla války, není poskytování pomoci nikdy snadné, ale je vždy nezbytné. Humanitární pracovníci by měli mít možnost pracovat bez omezení, aby mohli pomáhat těm nejpotřebnějším.

Za poslední dvě desetiletí se bohužel více než 4 000 z nich stalo obětí velkých útoků. Více než jedna třetina jich byla zabita. Tyto nesmyslné útoky představují hrubé porušení mezinárodního humanitárního práva. Nedovolíme, aby nás tyto útoky zastrašily v našem odhodlání pokračovat v pomoci těm nejpotřebnějším. EU stojí v čele celosvětového úsilí v oblasti humanitární pomoci a je odhodlána prosazovat celosvětové pochopení a dodržování mezinárodního práva a humanitárních principů.“

Souvislosti

V roce 2016 uvolnila Evropská unie 2,1 miliardy EUR na pomoc více než 120 milionům lidí ve více než 80 zemích po celém světě. Šlo o vůbec největší rozpočet EU na humanitární pomoc na pomoc těm nejpotřebnějším, počínaje lidmi postiženými rozsáhlými krizemi v Sýrii, Jemenu, Jižním Súdánu či regionu Čadského jezera až po oběti přírodních katastrof, jako byl fenomén El Niño, tropický cyklon Winston na Fidži, sucha v Papui-Nové Guineji nebo zemětřesení v Ekvádoru.

EU přispívá k celosvětovému dodržování mezinárodního humanitárního práva prostřednictvím prosazování práv a politických opatření typu dialogu, prohlášení a iniciativ, jakož i prostřednictvím financování k zajištění přístupu k humanitární pomoci. EU financuje šíření mezinárodního humanitárního práva se zaměřením na širokou škálu zúčastněných stran, jakož i činnosti zacílené na posilování kapacit humanitárních pracovníků, kteří v oblasti šíření mezinárodního humanitárního práva působí, a realizuje rozsáhlé informační kampaně ke zvýšení povědomí o mezinárodním humanitárním právu u široké veřejnosti.

EU světovým lídrem v pomoci postiženým zemím

Když země čelí přírodním katastrofám, jako jsou lesní požáry, záplavy a zemětřesení nebo potřebují nouzovou pomoc v důsledku jiných krizí, má EU řadu nástrojů pro financování a pomoc při mimořádných událostech.

Když jsou národní kapacity reagovat na přírodní katastrofy překonány, evropské země často projevují solidaritu tím, že během fáze reakce na mimořádné události poslaly pomoc ve formě vybavení, odborníků a majetku, jako jsou letadla nebo vozidla.

To se děje prostřednictvím mechanismu EU pro civilní ochranu, který byl letos v létě rekordní 8krát, aby pomohl zemím postiženým lesními požáry, jako je Itálie, Francie, Portugalsko, Albánie a Černá Hora.

– Koordinační centrum pro reakci na mimořádné situace (ERCC) je střediskem Evropské komise pro reakci na mimořádné události. Pracuje 24 hodin denně, 365 dní v roce. Koordinuje celoevropskou pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany a zajišťuje, aby byly všechny zúčastněné státy v tomto mechanismu v době krize rychle informovány o potřebách postižené země. Rozhodnutí o aktivaci mechanismu civilní ochrany není prováděno Komisí, ale musí být učiněno vnitrostátními orgány postižené země.

– Mechanismus civilní ochrany EU usnadňuje a spolufinancuje přepravu pomoci postižené oblasti.- Mechanismus civilní ochrany EU usnadňuje spolupráci při reakci na katastrofy mezi 34 evropskými státy (28 členských států EU, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Island, Černá Hora, Norsko Srbsko a Turecko). Tyto zúčastněné státy spojují zdroje, které mohou být k dispozici zemím postiženým katastrofou po celém světě.

– Od svého zahájení v roce 2001 mechanismus civilní ochrany EU monitoroval více než 400 katastrof a obdržel téměř 300 žádostí o pomoc. Zasáhl v některých z nejničivějších katastrof, s nimiž se svět potýkal, včetně povodní v Srbsku a Bosně a Hercegovině (2014), vypuknutí epidemie v západní Africe (2014), konfliktu na Ukrajině (2014), zemětřesení v Nepálu 2015), konflikt v Iráku (2016) a hurikán „Matthew“ na Haiti (2016).

Financování EU na obnovu po přírodních katastrofách

Prostřednictvím financování poskytuje EU pomoc svým občanům a členským státům, pokud jsou postiženy přírodními katastrofami.

– Fond solidarity EU byl zřízen, aby vyjádřil evropskou solidaritu regionům postiženým katastrofou v členských státech a zemích zapojených do přístupových jednání s Unií. Fond vznikl v souvislosti s těžkými povodněmi ve střední Evropě v létě 2002. Od té doby byl využit pro 76 katastrof včetně povodní, lesních požárů, zemětřesení, bouří a sucha. 24 zemí bylo doposud podpořeno ve výši více než 5 miliard EUR.

– Fond doplňuje veřejné výdaje členských států na financování nezbytných záchranných operací, jako je: obnovení základní infrastruktury (energetika, voda, doprava, telekomunikace, zdravotnictví a vzdělávání) do funkčního řádu; dočasné ubytování a náklady na záchranné služby pro uspokojení okamžitých potřeb obyvatelstva; zajištění preventivních infrastruktur, jako jsou přehrady a hráze; Opatření na ochranu kulturního dědictví; úklid a čištění.

– Největší částka z Fondu solidarity EU – 1,2 miliardy EUR – byla nedávno navržena pro Itálii v důsledku zemětřesení, které zasáhly zemi v letech 2016 a 2017.
– Kromě toho mohou členské státy nyní (od července 2017) aktivovat zvláštní podporu EU ve formě zvýšené míry spolufinancování EU na 95 % na financování rekonstrukčních prací spojených s přírodními katastrofami s Evropským fondem pro regionální rozvoj (ERDF) . Tuto zvláštní podporu EU lze aktivovat od 1. dne katastrofy a pro katastrofy, ke kterým došlo od počátku současného programového období, tj. 1. ledna 2014. Může proto doplnit podporu z Fondu solidarity EU a poskytnout rychlou a účinnou pomoc EU regionům v nouzi.

A konečně, Komise je připravena upravit programy regionální politiky na žádost vnitrostátních orgánů a v rámci flexibility stávajících pravidel, aby reagovala na nové priority v praxi. Například portugalský program regionu Centro byl změněn a financování bylo přesměrováno s cílem obnovit životně důležitou infrastrukturu a obnovit hospodářskou činnost v regionu po lesních požárech z června 2017.

Nouzová podpora v rámci EU pro krizi uprchlíků

Od roku 2016 může Evropská komise prostřednictvím havarijní podpory financovat humanitární pomoc pro lidi v nouzi na území EU. Do roku 2018 bude z finančních prostředků EU poskytnuto až 700 milionů EUR prostřednictvím partnerských organizací, jako jsou agentury OSN, Červený kříž a nevládní organizace. V této fázi poskytla EU tuto nouzovou podporu tisícům uprchlíků v Řecku a pomohla poskytovat přístřeší, jídlo, vodu a ochranu dětských uprchlíků.

Humanitární podpora Komise doplňuje další nástroje EU na financování, které již poskytují významné finanční prostředky na pomoc v Řecku, jako je Fond pro azyl, migraci a integraci (AMIF), Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF), Evropský fond pro nejchudší obyvatele (FEAD)

-program EU v oblasti zdraví. Doplňuje také dobrovolné nabídky na materiální pomoc ze strany států účastnících se mechanismu civilní ochrany EU.

Solidarita EU v akci: Evropský solidární sbor

V rámci Evropy nově vytvořený Evropský solidární sbor poskytuje mladým Evropanům ve věku od 18 do 30 let příležitost poskytovat pomoc lidem, kteří to nejvíce potřebují, buď jako dobrovolníci, nebo v rámci stáže nebo zaměstnání. Jen 11 měsíců poté, co prezident Juncker oznámil tuto novou iniciativu poprvé v jeho řeči o stavu Unie v roce 2016, se do Evropského solidárního sboru zapojilo více než 34 000 mladých lidí. V březnu roku 2017 začalo být s organizacemi shodné; Od té doby bylo kontaktováno asi 15 000 účastníků a bylo přijato 700 umístění, z nichž většina již byla zahájena. Právě tento týden dorazila první skupina dobrovolníků Evropského solidárního sboru v Norcia v Itálii, aby pomohla s pokračujícími snahami o opravu škod a obnovení sociálních služeb pro místní komunitu postižené těžkými zemětřeseními, které zasáhly region před rokem. Celkem 230 členů Evropské solidarity bude podporovat italské komunity zasažené zemětřesením v příštích letech.

Cílem je, aby do konce roku 2020 bylo zapojeno do Evropského solidárního sboru 100 000 mladých lidí.

Mimo EU je EU také světovou jedničkou v humanitární a rozvojové pomoci

Nouzová humanitární pomoc

Spolu s finančními prostředky poskytovanými členskými státy EU je Evropská unie největším poskytovatelem humanitární pomoci na světě. Pomoc je poskytována těm nejvíce potřebným v místech, jako je Sýrie a sousední země, které hostí velké množství uprchlíků. Také jde o ty násilně vysídlené v Africe a dalších oblastech světa. Celá humanitární pomoc je nestranná a nezávislá a je poskytována nevládním a mezinárodním organizacím, OSN a Červenému kříži.

– Celková humanitární pomoc z rozpočtu EU v roce 2016 pomohla více než 120 milionům lidí, kteří byli postiženi přírodními katastrofami nebo konflikty ve více než 80 zemích světa.

– V roce 2016 přijala Evropská komise svůj nejvyšší rozpočet pro humanitární pomoc ve výši 2,1 EUR
miliardy, kvůli nebývalým potřebám po celém světě.

– Velkou část humanitární pomoci EU poskytuje uprchlíkům a vysídleným osobám, kdy Evropská komise poskytuje v roce 2016 více než 1,9 miliardy EUR ročního rozpočtu na humanitární pomoc projektům, které pomáhají uprchlíkům a vnitřně vysídleným osobám v 56 zemích. Toto financování zahrnuje projekty, které pomáhají násilně vysídleným přístřeškům, ochraně, potravinám a dalším základním službám, jako je zdraví, výživa, voda, hygiena a vzdělávání. Vzhledem k těmto nebývalým humanitárním krizím v roce 2016 se Evropská komise zaměřila na humanitární pomoc těm nejvíce potřebným a nejzranitelnějším a posílením své politické reakce. Na prvním světovém humanitárním summitu v květnu 2016 EU uvítala zahájení „Velkého vyjednávání“, v jehož příštích pěti letech přesměrovala nejméně 1 miliardu dolarů na frontu humanitární akce, kde je nejvíce zapotřebí.

Evropská solidarita má obrovskou podporou občanů EU: téměř 9 z 10 Evropanů si myslí, že podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru je důležitá humanitární pomoc financovaná EU.

Solidarita EU v akci: Dobrovolníci pomoci EU sdružují dobrovolníky a organizace z různých zemí, poskytující praktickou podporu projektům humanitární pomoci a přispívají k posílení místních kapacit a odolnosti komunit postižených katastrofami po celém světě. Program nabízí evropským občanům příležitost stát se dobrovolníky EU v humanitárních projektech na celém světě a projevovat solidaritu s těmi, kteří to nejvíce potřebují; Poskytuje odbornou podporu vyškolenými a dobře připravenými dobrovolníky v komunitách postižených katastrofou, budování kapacit pro místní pracovníky a dobrovolníky organizací v zemích postižených katastrofami a technickou pomoc organizacím se sídlem v Evropě za účelem posílení jejich schopnosti účastnit se programu EU Aid Iniciativou dobrovolníků. Dobrovolnické projekty mohou trvat od 1 do 18 měsíců. Celkově bude během šestileté iniciativy nasazeno 4000 dobrovolníků z EU pomoci

EU je také největším poskytovatelem pomoci na světě. Oficiální rozvojová pomoc poskytovaná EU a jejími členskými státy dosáhla v roce 2016 75,5 miliardy EUR, což představuje nárůst o 11% oproti úrovni z roku 2015.Pomoc EU směřuje do nejchudších regionů světa a spolupracuje s partnerskými zeměmi na řešení extrémní chudoby a zvýšení odolnosti. Provádíme programy pro posílení postavení žen a mladých lidí, zlepšení bezpečnosti potravin a výživy, zvýšení zdravotní péče, vytváření pracovních míst a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie. Výsledkem je, že je ve škole více dívek a chlapců než kdykoli předtím, méně dětí a matek umírá z důvodů, kterým lze předcházet.

Evropská unie přispěla k vytvoření velkých ambicí v řadě významných mezinárodních dohod, které stanoví do roku 2030 celosvětový rámec pro naše vnější činnosti. Mezi ně patří Akční agenda Addis Abeby, průkopnický přístup k financování udržitelného rozvoje, Komplexní a univerzálně použitelný program OSN pro udržitelný rozvoj UN 2030, vizionářský rámec Sendai pro posílení kapacit ke snížení rizika katastrof a první vůbec závazný celosvětový závazek bojovat proti změně klimatu.